Odborníci žádají Babiše o přehodnocení zestátnění ČEZu

Vycházejíc ze záměru vlády Andreje Babiše (ANO) oznámil 23. června generální ředitel ČEZ Daniel Beneš vznik nové společnosti ČEZ Energy, která bude oddělena z polostátního koncernu ČEZ a bude se zabývat distribucí a obchodem s elektřinou a plynem. Celý proces vyčleňování majetku potrvá dle odhadů společnosti do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Druhou – výrobní část s jejími elektrárnami – si ponechá stát, který dosud vlastní v ČEZ 70 procent akcií.

Také v ČEZ Energy si stát zachová majoritu, byť těsnou s 51 procenty akcií. Zbylou část nabídne společnost podle Beneše k prodeji na burze, což by jí mělo poskytnout dostatek financí na výkup současných minoritních akcionářů.

S tímto plánem se však neztotožňují všichni. Skupina známých českých ekonomů a energetiků se v otevřeném dopise obrátila na premiéra Andreje Babiše (ANO), aby mu záměr zestátnit ČEZ vymluvila.

Podle nich je současný 70procentní podíl dostatečný a výkup minoritních akcionářů státu jen zkomplikuje investiční plány. „Dosavadní kontrola státu nad ČEZ, ať už nad výrobou či distribucí,je dostatečná, a zvyšování podílu státu nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny ani na energetickou bezpečnost,“ uvádí se v dopise, jehož znění má Epoch Times k dispozici.

Tento názor ostatně souhlasí se včera publikovaným prohlášením Beneše pro Český rozhlas: „Abyste jako stát ovlivňovali cenu elektřiny ve prospěch občanů, nepotřebujete stoprocentně vlastnit výrobní zdroje,“ uvedl s tím, že to jen bude lehčí, protože minoritní vlastníci nebudou vyvíjet nepříjemný odpor.

Koalice ANO, SPD a Motoristů si v programovém prohlášení vlády předsevzala zestátnění ČEZ jako cestu k levnější energii a urychlení investic.

Ekonomové, mezi nimiž figurují jména jako předseda Národní rozpočtové rady a bývalý více-guvernér ČNB Mojmír Hampl, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová, bývalí guvernéři ČNB Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, jsou přesvědčeni, že současný „výkon a dividendy ČEZ poskytují dostatečné prostředky pro financování jaderných bloků a transformaci energetické soustavy“.

Výkup minoritních vlastníků akcií je v dopise označen jako „zbytečný výdaj“. Soukromé vlastnictví části akcií podle autorů dopisu přispívá k větší transparenci v řízení tak velké firmy, jakou ČEZ je. Místo použití peněz získaných z prodeje akcií ČEZ Energy na výkup minoritářů doporučují předsedovi vlády použít je na „investice do jaderného programu, na útlum uhelných zdrojů, výstavbu plynových elektráren, rekonstrukci kogeneračních jednotek a posilování energetické infrastruktury“. To by snížilo tlak na státní rozpočet a daňové poplatníky, dodávají experti.

Přestože Beneš i další představitelé ČEZ odmítli komentovat výši částky, kterou očekávají z prodeje akcií ČEZ Energy, ve veřejném prostoru se hovoří o 200-250 miliardách, což je suma, která by měla stačit na jeden nový blok v Dukovanech.

Koupě 49 procent akcií ČEZ Energy „by jistě byla vítanou investicí pro reformované penzijní fondy, protože stát dosud prostřednictvím ERÚ garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 % ročně,“ poznamenávají ekonomové a energetici.

Čeští občané mají podle nich naspořeno přes 300 mld korun, které by mohli nákupem akcií zhodnotit. Navrhují však, aby čeští občané a české penzijní fondy měly k akciím ČEZ Energy preferenční přístup.

Babiš na dopis zatím veřejně nereagoval.

Signatáři dopisu jsou: