Thomas Oysmüller
Norsko ruší svůj starý digitální registrační systém a zavádí digitální identitu, která bude propojena s biometrickými údaji.
Norský systém BankID je aktualizován a přerůstá v digitální identitu včetně biometrických údajů. Předchozí systém digitálního rozpoznávání se používal od roku 2009 a byl využíván pro různé druhy služeb.
Nyní přichází novinka, která „zefektivňuje“ způsob, jakým si můžete ověřit svou digitální identitu online.
Digitální a biometrické Norsko
Do nových aplikací budou integrovány biometrické údaje, rozpoznávání obličeje a otisků prstů. Přechod na biometrický systém oznámil Jan Bjerved z norského platebního systému BankAxept. Zatím není jasné, do kdy dojde k přechodu na nový systém, ale očekává se, že definitivní konec BankID nastane v roce 2023.
Více než čtyři miliony Norů, tedy více než 80 % populace, v současné době využívá tzv. BankID, přičemž mnozí z nich na denní bázi. V roce 2009 to byla „revoluce“, ale nyní lidé chtějí něco „jednoduššího“, říká Bjerved. Pro Norsko je to skutečně jen malý krůček k digitální společnosti.
Při nákupu online je běžně vyžadováno BankID. Současný BankID lze dobrovolně použít k návštěvě lékaře (na webových stránkách norského ministerstva zdravotnictví pak můžete vidět i termíny provedeného očkování), k úhradě daní, k zaplacení správních pokut nebo k prodeji automobilu.
Již předchozí systém byl „digitálním identifikačním systémem“, píše švédský novinář Peter Imanuelsen. „Jednoduše řečeno, digitální identita je v Norsku hojně využívána.“
Novým krokem má být propojení digitální identity s biometrickými údaji. K BankID lze přistupovat pomocí kódu zaslaného prostřednictvím SMS (známého také jako TAN), ale tento systém má být postupně ukončen.
Nahradí je aplikace, které rozpoznávají obličeje a otisky prstů. Pravděpodobně bude nutné také zadat heslo. „Při podepisování smluv nebo v jiných situacích, které vyžadují větší bezpečnost, budete muset stále používat osobní heslo,“ říká Bjerved z BankAxept.
Politická priorita
Nový systém by byl podle Bjerveda praktičtější, protože přihlášení by pak trvalo jen 10 sekund místo současných 30 sekund. To by bylo podle Bjerveda mnohem „pohodlnější“ a výměnou za úsporu času se Norové stanou „ještě transparentnějšími občany“.
Švédský novinář Peter Imanuelsen analyzuje nový digitální průkaz totožnosti v Norsku takto: „Dostáváme se tedy do bodu, kdy budeme mít nejen digitální průkaz totožnosti, ale lidé k němu budou používat také svůj obličej nebo otisky prstů. V sousedním Švédsku už asi 6 000 lidí postoupilo o krok dál a nechalo si implantovat mikročip, kterým mohou realizovat bezhotovostní platby.“
Podobný vývoj jako v Norsku lze pozorovat i v dalších evropských zemích. V Rakousku se léty osvědčený „podpis mobilního telefonu“ nahrazuje systémem ID Austria. Na rozdíl od podpisu mobilním telefonem bude ID Austria vyžadovat také biometrické údaje a registraci chytrého telefonu velmi podobnou norskému postupu, informovaly o tom TKP zprávy.
Několik dní po znovuzvolení Emmanuela Macrona oznámila i Francie snahu o zavedení digitální identity. Zavedení nových systémů registrace občanů bude pravděpodobně také jednou z hlavních priorit evropské politiky.
V současné době všechny tyto projekty, kterých je ve státech Evropské unie mnohem více, probíhají pod označením „dobrovolné“. Kritici a skeptici se obávají, že biometrická digitální identita by se v budoucnu mohla stát povinnou pro získání nároku na dávky, služby nebo cokoli jiného.
O autorovi článku:
Thomas Oysmüller vystudoval filozofii a sociální vědy, je novinářem na volné noze. Dříve pracoval pro německou on-line rozhlasovou stanici detektor.fm, několik let pro zackzack.at a pro menší noviny. Jeho článek se poprvé objevil na tkp.at: „Norsko: Biometrická digitální identita přichází“.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
