Podle odborníka na environmentální a energetickou politiku představuje škrcení ropného průmyslu v USA ve stejnou dobu, kdy jsou omezovány dodávky ruské ropy, vážnou nevýhodu pro konkurenceschopnost amerických podniků vůči těm, které nyní nakupují zlevněnou ruskou ropu a plyn – tedy vůči Číně a Indii. Navíc se zdá, že tato situace je v dohledné budoucnosti součástí „geopolitického koláče“.

Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, západní země uvalily na Rusko řadu hospodářských sankcí, včetně omezení nákupu ruské ropy a plynu. To z Ruska udělalo „prodejce v nouzi“, který je nucen akceptovat sankční ceny, poznamenal Ross McKitrick, profesor ekonomie na Guelphské univerzitě v Ontariu.

„Nyní dodávají mnohem více svých fosilních zdrojů do Číny a Indie, které jsou stále ochotny s Ruskem obchodovat,“ řekl deníku The Epoch Times.

Ruská ropa se nyní podle některých odhadů prodává s více než 30procentní slevou.

Vlády západních zemí mezitím ve snaze o „dekarbonizaci“ svých ekonomik přiškrtily investice do ropného a plynárenského průmyslu, což přispívá k omezené nabídce, resp. trhu, který není schopen pokrýt rostoucí poptávku.

„Vstupujeme do fáze, kdy budeme mít strukturálně velmi vysoké ceny energií po několik následujících let,“ řekl McKitrick.

„Čína a Indie nakupují energii s velkou slevou, takže budou mít strukturální nákladovou výhodu, a myslím, že uvidíte, jak to v příštích letech začne ovlivňovat obchodní vzorce, výrobní náklady, náklady na energeticky náročnou výrobu, což nám uškodí – a přitom by se tomu dalo zcela vyhnout.“

Průměrná cena benzinu v Americe se již několik týdnů pohybuje na historicky rekordních hladinách, tj. kolem nebo nad hranicí 5 dolarů za galon* (cca 31,7 Kč za litr) a nafta již v mnoha oblastech překročila hranici 6 dolarů za galon (cca 38 Kč za litr).

Ekonomický dopad je dalekosáhlý, protože energie je „zcela zásadní“, a když její cena stoupne, „zdraží všechno“, řekl McKitrick.

Někteří ekonomové nyní považují ceny pohonných hmot za dominantní faktor inflace, která v květnu dosáhla 8,6 % (index CPI).

V podmínkách již tak napjatého trhu práce, zpřísňujících se úvěrových podmínek a marží, které inflace snižuje, je další konkurenční nevýhoda tím posledním, co americké podniky potřebují.

Průzkum optimismu malopodnikatelů v USA nedávno zaznamenal vůbec nejnižší hodnotu ve své 48leté historii.

„Majitelé malých podniků jsou ohledně druhé poloviny roku velmi pesimističtí, protože výpadky v dodavatelských řetězcích, inflace a nedostatek pracovních sil nepolevují,“ uvedl ve zprávě ze 14. června Bill Dunkelberg, hlavní ekonom Národní federace nezávislých podniků (NFIB), která průzkum provádí.

Problém již nemá snadná řešení, protože Bidenova administrativa se dopustila řady politických chyb, které k tomuto bodu vedly, uvedl již dříve pro The Epoch Times expert na investice v ropném průmyslu.

Není to jen o nedostatečné domácí těžbě ropy, ale také rafinérské kapacity na její zpracování.

„V USA nikdo nepostavil novou ropnou rafinerii již několik desetiletí. Nikdo není ochoten investovat do rozšiřování rafinérských kapacit, protože výhled ze všeho, co vláda řekla, je, že nedostanete povolení,“ řekl McKitrick a poznamenal, že stejný problém existuje v Kanadě, kde „společnosti promrhaly miliardy dolarů jen proto, aby se pokusily postavit ropovody, a nakonec nemohou, protože jim to znemožňuje politika životního prostředí“.

Vláda by musela nejen sundat ropnému průmyslu botu z krku, ale skutečně mu dát záruky, že nové projekty budou urychleně prosazeny i přes regulační překážky.

„To by vyžadovalo zásadní změnu vládní politiky,“ dodal.

Překlad původního článku americké redakce: J. S.

* Pozn. české redakce: galon = 3,7854 litrů. Pro představu čtenářů ceny PHM v USA vzrostly od inaugurace Joe Bidena až dvojnásobně.