Podle nově vydané zprávy zemědělsko-finančního poradenství Rabobank by se svět měl v nadcházejících měsících připravit na možnou globální potravinovou krizi, kterou zřejmě zažehne rusko-ukrajinský konflikt.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina jsou již přes 20 let významnými dodavateli na světových trzích s obilím a zemědělskými výrobky. Produkují 20 až 30 % světových zásob základních potravin a výrobků, včetně pšenice, kukuřice, ječmene, řepky, slunečnicového oleje, luštěnin, dusíkatých hnojiv a potaše.
Rabobank poznamenala, že vzhledem k nemožnosti odhadnout, kolik obilí a dalších zemědělských produktů bude Ukrajina schopna vyprodukovat v nadcházejícím období – i při konzervativních odhadech – je pravděpodobné, že dojde k nedostatku obilí a krmiv, což by mohlo vážně ohrozit globální potravinové zabezpečení.
„Svět ještě dosud plně nepocítil těžkou absenci dodávek z Ukrajiny,“ uvádí se ve zprávě. „To se však od července změní.“
„V letech, kdy celosvětové zásoby obilí pokulhávaly o 40 až 50 [milionů] tun pod trend spotřeby během jedné sezóny, historicky globální index cen potravin stoupl na velmi vysoké úrovně. Současná krize na Ukrajině vyhnala index cen potravin FAO na rekordní úroveň, protože se očekávají velké výpadky dodávek na světovém trhu.“
Banka sdělila, že očekává, že „zvýšené světové ceny obilovin a olejnin budou přetrvávat po celý rok a také v příštích letech“.
Nedostatek potravin by mohl vyvolat politickou nestabilitu
13. května indické úřady oznámily okamžitý zákaz vývozu pšenice, aby posílily vlastní potravinové zabezpečení.
Tato zpráva se setkala s cynismem ze strany zemí závislých na dovozu, přičemž německý ministr zemědělství Cem Ozdemir tvrdil, že tento krok by mohl prohloubit současnou krizi, zejména pokud budou ostatní země následovat jeho příklad, informovala Aljazeera.
Matt Dalgleish z australské analytické společnosti Thomas Elder Markets řekl, že ukrajinsko-ruský konflikt určitě tlačí některé země závislé na dovozu do bodu zoufalství.
„Země nacházející se poblíž nás, jako Indonésie, které mají obrovské množství obyvatel a bojují o vlastní soběstačnost, by mohly mít problémy,“ řekl Dalgleish deníku The Epoch Times. „Na Blízkém východě a v severoafrické oblasti – Alžírsko, Libye a Egypt – jsou všechno země náchylné k potravinovému riziku a potravinové nejistotě.“
Dalgleish uvedl, že vzhledem k nižší úrovni příjmů v těchto zemích velká část obyvatelstva již nyní vydává poměrně vysokou část příjmů na potraviny a související zboží, a s poklesem zásob obilí by mohly ceny růst, protože země budou přetahovat o dodávky.
„Když se lidé ocitnou v potravinové nejistotě, je to velmi rychlá cesta k propuknutí občanské neposlušnosti a nestability,“ řekl.
Dalgleish poznamenal, že země jako Austrálie, které sice nejsou závislé na dodávkách potravin z dovozu, zřejmě pocítí inflační tlaky, protože v důsledku sankcí uvalených na Rusko se zvýší ceny základních produktů, jako jsou pohonné hmoty a hnojiva. To by mohlo mít následný efekt na růst cen základních potravin, jako je mouka, mléko, zelenina a maso.
Obavy z globální recese
Podle Rabobank dosáhly ceny hnojiv v dubnu 2022 historického maxima poté, co byly omezeny dodávky z Běloruska a Ruska. Australští producenti by mohli mít problém sehnat dostatek hnojiv, aby podpořili růst úrody a posléze produkci masa.
Navíc, rozhodnutí zemí Evropské unie přestat nakupovat dodávky ruských fosilních zdrojů (pdf) a rozhodnutí Ruska zastavit vývoz surovin do zemí podporujících Ukrajinu, by prohloubilo výkyvy na trhu s energiemi a zvýšilo ceny přeprav – dalšího faktoru přispívajícího k růstu cen.
S rostoucí cenou ropy ceny pohonných hmot nadále rostou v mnoha zemích světa a dosahují rekordních výšek. Rabobank odhaduje, že cena ropy by v důsledku sankcí mohla vzrůst ještě o cca 50%.
Podle Dalgleishe tyto tlaky na zemědělství a dopravu způsobí zemím, jako je Austrálie a Spojené státy, další „inflační bolesti“, přičemž analytik varuje, že svět by mohl směřovat k recesi obdobné 70. letům 20. století.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
