Spojenectví USA s indicko-tichomořskými zeměmi je předzvěstí éry „antiglobalizace“.

Bezpečnostní dialog v Šangri-La, který se konal 10. –12. června pod vedením USA, byl setkáním ministrů obrany s omezenou účastí Pekingu. Vládnoucí Komunistická strana Číny byla z hlavního programu jednání vyloučena.

Generální tajemník tchajwanského institutu Taos Wu Chien-Chung v exkluzivním rozhovoru pro Epoch Times uvedl, že v průběhu dialogu bylo zřejmé, že Čína může učinit pouze interní prohlášení. Peking se nezabýval bezpečnostními a hospodářskými otázkami.

Čínská komunistická strana ohrožuje mezinárodní řád

Čína je stále více odsouvána na okraj, protože tyto země jsou nyní schopny si samy zajistit strategický materiál pro obranu a bezpečnost, upozorňuje Wu. Uvědomily si také, že Komunistická strana Číny ohrožuje mezinárodní řád.

Vznikla nová spojenectví. Například USA spolu s Velkou Británií a Austrálií založily vojenskou alianci AUCUS, ke které se žádná jiná země nemůže připojit. Kromě toho USA zahájily k velké nelibosti Komunistické strany Číny tchajwansko-americkou hospodářskou iniciativu.

Wu Chien-Chung vysvětlil, že Peking se tváří v tvář takovým spojenectvím může pravděpodobně uchýlit pouze k zastrašovací taktice.

To je na jedné straně patrné z veřejných prohlášení čínského ministra zahraničí Wej Feng-che, který by v případě odtržení Tchaj-wanu „šel do války za každou cenu“. Na druhou stranu ekonom Chen Wenling před několika dny vyjádřil názor, že Peking by si měl „vzít zpět“ Tchaj-wan a jít do války, aby „získal“ největšího světového výrobce polovodičů TSMC.

Žádná investiční záruka v Číně

Dialog v Šangri-La však také představuje zlom ve vývoji od „globalizace“ k „antiglobalizaci“, říká Wu. Jedním z cílů je podle něj omezit mezinárodní expanzi čínské komunistické strany. Tento vývoj se podle něj projevuje v restrukturalizaci dodavatelských řetězců, kdy se země již nechtějí spoléhat výhradně na Čínu, pokud jde o strategické materiály včetně roušek a vakcín.

V minulosti mohly za společnosti ručit vlády. Pokud chce nyní společnost investovat v Číně, činí tak na vlastní riziko, poznamenává Wu. Například s ohledem na špatné výsledky čínské komunistické strany v oblasti lidských práv německá vláda zamítla žádost společnosti Volkswagen o záruku na investice v Číně.

V důsledku toho musí Volkswagen nést riziko investice ve výši tří miliard eur. Podle něj je to poprvé, co Německo odmítlo poskytnout záruku na zahraniční investice vlastním společnostem z důvodu ochrany lidských práv.

„Zatímco globalizace spočívala v tom, že se země vydávaly tam, kde byla levná půda a pracovní síla, antiglobalizace spočívá v tom, že si země musí klíčové strategické suroviny vyrábět samy.“ Podle Wu antiglobalizace klade větší důraz na bezpečnost – a konkrétněji na specifickou obranu proti mezinárodní expanzi čínské komunistické strany.

Aliance tvoří „záchrannou síť“ proti Pekingu

Americký prezident Joe Biden navíc stále více posiluje spojenectví s Japonskem a Jižní Koreou. Podle berlínské nadace Stiftung Wissenschaft und Politik tvoří tato dvoustranná spojenectví základ bezpečnostní architektury v Indopacifiku. Síla těchto aliančních vztahů má dalekosáhlý význam pro stabilitu a bezpečnost celého regionu.

Vývoj bezpečnostní politiky v indo-pacifickém regionu – zejména mocenský vzestup Číny a posilování vojenské síly Severní Koreje – rovněž vyvolal nové otázky týkající se spolupráce a koordinace.

„Otázky, o nichž USA diskutují, jsou přímo zaměřeny proti Komunistické straně Číny,“ řekl Wang Č´-šeng, generální tajemník China Asia-PAcifik Elite Exchange Association, deníku Epoch Times.

Podle jeho analýzy se třístranná jednání mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou zaměřují na otázky severovýchodní Asie. Další dialogy s Austrálií se mohou týkat celého indo-pacifického regionu. „V konečném důsledku jde ale o to, jak se vypořádat s neomezenou mezinárodní expanzí čínské komunistické strany,“ říká Wang.

Tato spojenectví společně tvoří jakousi „záchrannou síť“, která bude mít zásadní dopad na bezpečnostní otázky Pekingu.

Podle Wanga Č’-šenga je postoj různých zemí k Pekingu patrný z rozhovorů v Šangri-La, které se jasně přiblížily USA a zdůraznily izolaci čínské komunistické strany v asijsko-pacifickém a indo-pacifickém regionu.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.