Na zimu je potřeba se připravit, a to v létě, zejména právě letos, kdy ceny energií kolísají ze dne na den. Na jedné straně Češi odjíždějí na dovolenou a rádi by si odpočinuli po roce pracování, na druhé straně vzdychají nad zprávami, jak se vyjednávají zdroje a ceny energií při válce na východě.
„Návrat k uhlí nebo dřevu v zimní sezoně může mít ekologické dopady. Řada lidí se snaží odstřihnout od drahého plynu a přechází na topiva sice levnější, ale méně šetrná vůči životnímu prostředí. A podle odborníků to pocítí i hasiči nebo kominíci,“ uvádí tn.nova.cz.
„Bojím se, že lidé ve snaze ušetřit budou do kamen házet, co tam nepatří, třeba plasty,“ uvedl ekolog Jiří Rejl pro tn.nova cz. „To by mohlo vést k vážným následkům pro životní prostředí.“
Pokud by se dřevem topilo dennodenně, je třeba každých šest týdnů nechat zkontrolovat a vyčistit komíny, varují hasiči. Některé komíny nejsou v dobrém stavu a udržované, obyvatelům domů takto vytápěných může hrozit i otrava spalinami.
Nejvíce ušetří ten, kdo vlastní svůj les. Málokomu se to však poštěstí – někteří mají akumulační nádoby, do kterých uchovají teplo na příští den, a tak nemusejí topit denně.
„Výhodou může být ale i to, že se člověk dřevem ohřeje několikrát: při kácení dřeva, štípání a rovnání,“ smějí se ekologové.
Odkud brát energii? Nezbytný je rozvoj chytrých sítí
„Z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří Česká republika i Slovensko na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je však podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. V tomto ohledu se Česko a Slovensko mohou pochlubit hned několika významnými projekty,“ uvádí zpráva Lesensky.cz.
„Mimo fotovoltaiky v rámci zemí unie výrazně zrychluje i výstavba větrných elektráren. Česko ani Slovensko však k tomuto trendu nepřispívají. V tuzemsku v posledních letech téměř žádné větrníky nepřibyly. Celkově se tento obnovitelný zdroj v minulém roce podílel na našem energetickém mixu necelým jedním procentem. Česká republika má přitom větrný potenciál srovnatelný s Rakouskem či jižním Německem a podle studie Akademie věd by elektřina z větru mohla v budoucnu pokrýt až třetinu naší spotřeby,“ pokračuje zpráva.
„Aby byla elektrická soustava schopná i přes proměnlivou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů efektivně řídit a optimalizovat distribuci energie, musí disponovat inteligentními komunikačními prvky. Ty umožňují kromě silové elektřiny šířit i datovou komunikaci, která usnadňuje monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie. Pro tyto digitalizované sítě se vžilo označení Smart Grids,“ upřesňuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru strategických projektů EG.D.
Počet instalovaných fotovoltaických elektráren se loni v Česku oproti předchozímu roku zvýšil o téměř 21 procent. Zájem projevují jak domácnosti, tak soukromé společnosti, vypočítává zpráva Lesensky.cz.
„V Česku doháníme v současné době vlak, který nám skoro ujel. Nyní zažíváme boom střešních elektráren, ale trh na ně není připraven. Chybí firmy a lidské zdroje. Pozitivně vnímáme, že se o fotovoltaiku začínají zajímat i velké společnosti, které budou těžit třeba z instalace nových pozemních elektráren,“ popisuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Nestabilita způsobená počasím
Obnovitelné zdroje energie nabízejí šetrný přístup k získávání elektřiny bez produkce škodlivých znečišťujících látek. Jejich slabinou je však částečná nestabilita výroby závislá z velké části na počasí. Zvyšování jejich podílu v neprospěch méně čistých zdrojů se tak neobejde bez modernizace stávající infrastruktury.
