Americký Senát 3. srpna s drtivou podporou obou stran schválil vstup Finska a Švédska do NATO. Obě země jsou tak o krok blíže k plnému členství a získání ochrany pod obrannou doložkou.

Senát podpořil ratifikaci přístupových dokumentů obou zemí v poměru 95:1. Ratifikace vyžadovala souhlas nejméně dvou třetin horní komory. Proti hlasoval pouze republikánský senátor Josh Hawley a hlasování se zdržel jeho stranický kolega Rand Paul.

Lídr senátní většiny demokrat Chuck Schumer pozval velvyslance Finska a Švédska na galerii Senátu, aby mohli být přítomni hlasování.

„Je to důležité z věcného hlediska a je to signál Rusku. Nemohou zastrašovat Ameriku ani Evropu,“ řekl na půdě Senátu Schumer.

Lídr republikánské menšiny Mitch McConnell uvedl, že Finsko i Švédsko se již účastní misí NATO a misí pod vedením USA. „Finsko již plní výdajový cíl NATO a Švédsko významně investuje do modernizace své armády,“ uvedl dále.

„Dokonce i se schopnostmi, které tyto armády již mají, přinesou do aliance hned první den smysluplné, interoperabilní vojenské schopnosti a zlepší sdílení zátěže napříč aliancí. Není také pochyb o tom, že jejich vstup je konkrétně v našem zájmu. Jedná se o dlouhodobé vojenské partnery Spojených států.“

McConnell také dodal: „Ještě užší spolupráce s těmito partnery nám pomůže čelit Rusku a Číně. Jejich vstupem bude nóta silnější a Amerika bezpečnější.“

Hawley, který byl proti ratifikaci a ještě před hlasováním oznámil své důvody v prohlášení na Twitteru: „Dnešní hlasování o rozšíření NATO představuje jednoduchou volbu: buď uděláme více v Evropě – více vojáků, více zdrojů, více výdajů – nebo se zaměříme na našeho protivníka č. 1, Čínu. Nemůžeme upřednostňovat obojí.“

Putin: Rusko s tím nemá „žádný problém“

Finsko a Švédsko byly 29. června formálně přizvány ke vstupu do NATO poté, co Turecko, člen NATO, zrušilo proti tomuto kroku své veto.

Téhož dne ruský prezident Vladimír Putin prohlásil, že Moskva nemá „žádný problém“ se vstupem Helsinek a Stockholmu do NATO. Poznamenal však, že Rusko bude reagovat na jakýkoli druh akce, pokud se bude cítit ohroženo.

„Pokud budou rozmístěna vojska a infrastruktura NATO, budeme nuceni odpovědět stejným způsobem a vytvořit stejné hrozby pro území, ze kterých jsou vytvářeny hrozby vůči nám,“ řekl tehdy ruský prezident.

„Všechno mezi námi probíhalo v pořádku, ale nyní dojde k napětí, určitě dojde,“ dodal. „To je zřejmé a nevyhnutelné, opakuji, pokud existuje hrozba vůči nám.“

Přístupový protokol podepsalo pro Finsko a Švédsko 5. července třicet spojenců NATO. Protokol oběma zemím umožnil vstoupit do aliance a obě země se v tu chvíli mohly účastnit zasedání NATO a měly větší přístup ke zpravodajským informacím. Ale nebyly chráněny článkem pět, obrannou klauzulí NATO, která stanoví, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.

Aby přistupující státy mohly být chráněny obrannou doložkou, musí jejich přistoupení k bloku ratifikovat parlamenty všech členů NATO. Ratifikace může trvat až rok, ačkoli ji již schválilo několik zemí včetně Kanady, Německa a Itálie.

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.