TÉMA: NATO

Finsko a Švédsko ve středu v Bruselu oficiálně požádaly o vstup do NATO. Rusko-ukrajinský konflikt přiměl obě země k tomu, aby opustily svou neutralitu, kterou si udržovaly během studené války i po ní.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že se jedná o „historický okamžik“, a dodal, že tyto dvě země vřele vítá v největší vojenské alianci na světě. Krok je považován za jednu z nejvýznamnějších úprav evropské bezpečnostní architektury za poslední desetiletí.

„Jste našimi nejbližšími partnery a vaše členství v NATO zvýší naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg na krátkém ceremoniálu, při němž švédský a finský velvyslanec předali své přihlašovací dopisy v bílých složkách s vyraženou státní vlajkou.

NATO považuje členství Finska a Švédska za posílení své síly v pobaltském regionu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan není o členství Finska a Švédska přesvědčen. Stoltenberg však ve středu prohlásil, že jsou „odhodláni pracovat na všech otázkách a dosáhnout rychlých závěrů“.

Poznamenal, že členství obou zemí má silnou podporu všech ostatních spojenců.

Třicet členských zemí nyní urychleně zpracuje obě přihlášky v procesu, který by měl trvat přibližně 30 dní, uvedla ABC. Konečné schválení by mohlo trvat několik měsíců, přičemž právě probíhající rusko-ukrajinský konflikt obvyklý dvanáctiměsíční proces urychlí.

Očekává se, že Kanada ratifikuje přihlášky v nejbližších dnech.

Finsko a Švédsko dlouhodobě zůstávaly vojensky mimo uskupení NATO, přestože jsou silnými partnery. Veřejné mínění v severských zemích se však od ruské invaze na Ukrajinu silně vychýlilo ve prospěch vstupu do aliance.

Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou 1300 km. Deník New York Times uvedl, že finský prezident Sauli Niinisto prohlásil, že rusko-ukrajinský konflikt „změnil vše“ pro národ, který dříve věřil, „že neangažovanost nám zajistí stabilitu“.

Finsko si podle něj již nemůže dovolit zůstat stranou.

Ruský prezident Vladimir Putin byl v pondělí neobvykle klidný a na chystané členství reagoval slovy, že nemá „žádný problém s tím, aby tyto státy“ vstoupily do NATO, pokud to nebude znamenat vojenskou hrozbu pro jeho zemi, uvedla agentura Reuters.

Vedoucím představitelům Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vojenské aliance bývalých sovětských států, v níž dominuje Rusko, však řekl, že jakékoli „rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by jistě vyvolalo naši reakci … Jaká ta [reakce] bude – uvidíme, jaké hrozby pro nás vzniknou“.

Do CSTO patří státy jako Arménie, Bělorusko, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Putinova nejnovější reakce je v příkrém rozporu s jeho předchozími výroky proti rozšiřování aliance. Rozšiřování NATO na východ totiž označil za jeden z hlavních důvodů ruské invaze na Ukrajinu.

Na této zprávě se podílel Naveen Athrappully.

Přeloženo z původního článku newyorské redakce. (jas)