Od 23. do 25. srpna se uskutečnilo součinnostní cvičení s námětem praktické realizace rozhodnutí Vlády ČR o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky se Slovenskou republikou. Na základě fiktivního nařízení Vlády ČR o dočasném znovuzavedení kontrol na státních hranicích provedla Policie ČR v součinnosti s Armádou ČR a Celní správou dvoudenní cvičení na vnitřních hranicích České republiky se Slovenskou republikou.
Cvičení „MORAVA“, do kterého se zapojilo téměř 1 300 policistů, 558 příslušníků Armády ČR a 133 příslušníků Celní správy, proběhlo na vytipovaném úseku státní hranice v teritoriu Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Hraniční kontroly byly prováděny na 23 bývalých hraničních přechodech a 251 kilometrech zelené hranice, uvádí zpráva PČR.
Policie České republiky ověřila svou připravenost pro případ znovuzavedení kontrol na státních hranicích.
Přestože cílem cvičení nebylo odhalit co nejvíce nelegálních migrantů, potvrdilo se, že počet těchto cizinců, jejichž snahou je „projet“ přes naše území do jiného členského státu EU, zejména do Německa, je enormně vysoký, uvádí ve zprávě plk. Mgr Kateřina Rendlová.
V podobném duchu hodnotí cvičení také náčelník štábu Velitelství pro operace AČR, brig. gen. Václav Vlček.
„Potvrdila se funkčnost systému velení a řízení na všech stupních a bezchybná součinnost s ostatními složkami“, uvedl ke společnému cvičení. Generální ředitel Generálního ředitelství cel, brig.gen. Marek Šimandl ocenil „znamenité fungování výměny informací, zkušeností a poznatků“ mezi jednotlivými složkami a vyjádřil poděkování všem, kteří se na cvičení podíleli.
„Armáda České republiky v případě potřeby plní úkoly Policie ČR,“ doplnil brigádní generál Václav Vlček, náčelník štábu Velitelství pro operace a dodal, že během cvičení vojáci prověřili systém velení a řízení, operační plány, postupy a také spolupráci s ostatními složkami.
Skutečným cílem cvičení bylo v realitě prověřit funkčnost operačního plánu v případě znovuzavedení kontrol na státních hranicích, prověřit logistické a technické možnosti jednotlivých krajských ředitelství policie k provádění kontrol v případě znovuzavedení a detekovat, resp. odstranit zjištěné případné nedostatky v připravenosti policie a součinnostních složek na znovuzavedení hraničních kontrol.
„Po prvotním vyhodnocení je zřejmé, že pokud by v budoucnu nastala takováto hrozba, jsme připraveni splnit stanovené úkoly a spolupracovat s ostatními složkami tak, jak je uvedeno v operačním plánu,“ zhodnotila cvičení PČR.
Policejní prezident genmjr. Martin Vondrášek je rád, že „ani dvouletá ,kovidová‘ pauza, která znemožnila provádět obdobná hromadná cvičení, neměla žádný vliv na schopnost rychle a efektivně mobilizovat potřebné síly a prostředky. Cvičením byla v praxi ověřena součinnost s ostatními bezpečnostními sbory a schopnost reagovat na hrozby spojené s přílivem velkého počtu nelegálních migrantů“, zhodnotil průběh cvičení.
Tranzitní nelegální migrace probíhá
Během cvičení, které trvalo 48 hodin, policisté zajistili 277 nelegálních migrantů, převážně ze Sýrie. Často se jednalo o velké, až 40členné skupiny mladých mužů, ve věku 18 až 25 let. Výjimečně šlo o ženy a děti. Policisté odhalili také 7 převaděčů, různé státní příslušnosti (2x Švédsko, 2x Polsko, 1x Sýrie, 1x Irák, 1x Turkmenistán), se kterými byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340 TZ). Jejich stíhání je prozatím vedeno na svobodě, uvádí dále zpráva Policejního prezidia ČR.
Aktuální čísla tranzitní nelegální migrace na území České republiky vypovídají o stále rostoucím počtu tranzitujících cizinců a ne příliš optimistickém výhledu do následujících měsíců.
Zatímco v roce 2021 bylo na našem území zjištěno celkem 1 330 tranzitních nelegálních migrantů, letos jich je k dnešnímu dni 4 194. 70 % případů je setrvale zjišťováno v Jihomoravském kraji, 25 % na Zlínsku. V drtivé většině jde o státní příslušníky Sýrie, dále pak Turecka, Afghánistánu a Indie. Stále však platí, že Česká republika není pro tyto cizince cílovou zemí a možnosti požádat o mezinárodní ochranu na našem území téměř výhradně nevyužívají.
