Poslancům Šalamounových ostrovů se podařilo odložit celostátní volby, čímž fakticky prodloužili funkční období premiéra Manasseha Sogavareho, který rychle využil prohlubujících se vazeb s Pekingem k upevnění své moci.
Za prodloužení vládního mandátu legislativní změnou zvedlo ruku 37 z 50 poslanců parlamentu. Minulý rok vyšlo najevo, že 39 šalamounských poslanců obdrželo finanční prostředky z Pekingem podporovaného fondu.
Změna ústavy odloží rozpuštění 11. šalamounského parlamentu z května 2023 na 31. prosince 2023, ale s tím, že volby se budou konat až v dubnu 2024.
Premiér Sogavare prohlásil, že vláda si nemůže dovolit uspořádat volby ve stejnou dobu jako Tichomořské hry, které se mají na ostrovech konat koncem roku 2023.
„Nemůžeme si dovolit prezentovat zemi, která je politicky nestabilní,“ řekl také premiér podle agentury Reuters v parlamentu.
Vůdce opozice Matthew Wale označil tento krok za „uzmutí moci“.
„Nikdy nebylo nutné vybrat si mezi konáním voleb a pořádáním Tichomořských her,“ řekl parlamentu. „Není zde žádný jiný vhodný důvod, jde jen o uzmutí moci premiérem.“
Opoziční poslanec Alfred Efona uvedl, že Tichomořské hry nejsou důvodem k tomu, aby země „přijala jakékoli komunistické myšlenky, chování a přístupy nepřátelské ke způsobu, jakým zacházíme s našimi demokratickými postupy včetně hlasu lidu“.
Australská nabídka na financování voleb označena za „útok na demokracii“
V reakci na Sogavareho tvrzení, že si vláda nemůže dovolit volby, australská ministryně zahraničí Penny Wongová uvedla, že její vláda by ráda volby zafinancovala.
Premiér Sogavare v reakci na to označil nabídku za „zahraniční vměšování“ a zároveň prohlásil, že se jedná o „útok“ na šalamounskou demokracii.
„Načasování veřejného mediálního oznámení australské vlády je ve skutečnosti strategií, jak ovlivnit hlasování poslanců o tomto zákonu,“ řekl.
Sogavare však prohlásil, že nabídku Austrálie stejně přijme.
„Když to teď nabídli, tak se připrav, bratře, na financování nákladů. Jsou to velké náklady, pan předseda, volební komise potřebuje hodně peněz,“ řekl. „Tak nabídněte, připravte se na to, že nám dáte ty peníze, o kterých jste říkali, že nám je chcete dát.“
Krok Wongové byl z některých stran kritizován. Blake Johnson, analytik Australského institutu strategické politiky, řekl listu The Examiner, že tím dala Sogavaremu „munici“ k odvedení pozornosti od vnitřních problémů země.
Sogavare se potýká se stále nespokojenějším obyvatelstvem, což v loňském roce vyvrcholilo nepokoji v hlavním městě Honiara, kde byla srovnána se zemí čínská čtvrť.
Sogavareho hra o moc pokračuje
Odbornice na jižní Tichomoří Cleo Paskalová opakovaně varovala, že Sogavareho záměrem je udělat cokoli, aby se udržel u moci.
Jeho nedávné rozhodnutí zamezit lodím amerického námořnictva kotvit v přístavech, kromě vpuštění nemocniční lodě amerického námořnictva Mercy, bylo dle Paskalové jeho poslední mocenskou hrou.
„Loď Mercy je u voličů velmi oblíbená. Takže pro ten počet poslanců – které Sogavare potřebuje ke změně ústavy – kdyby byla loď Mercy zablokována, bylo by to z pohledu voleb pro ně špatné,“ řekla Paskalová již dříve deníku The Epoch Times.
Začátkem letošního roku Sogavare podepsal s Pekingem bezpečnostní dohodu, která umožňuje umístění vojáků, zbraní a lodí Komunistické strany Číny na Šalamounových ostrovech, jejichž poloha je strategická – v blízkosti Austrálie, Nového Zélandu a amerického území Guam.
Paskalová také uvedla, že Peking se snaží využít a usnadnit oslabení demokracií v celém regionu, aby mohl prosadit svůj vlastní vliv.
V posledních několika měsících se několik tichomořských vlád potýká se stále nestabilnějším demokratickým systémem, včetně Marshallových ostrovů, Vanuatu a Kiribati.
Překlad původního článku: J. S.