Ať už je jedlý hmyz pečený, sušený, máčený v čokoládě nebo přidávaný do koktejlů, v západních zemích je pro zaryté milovníky masa stále těžko prodejný.

Potraviny obsahující hmyzí složky se však pomalu, ale jistě dostávají na pulty supermarketů a do internetových obchodů.

„Vidíme nárůst [prodeje], a to díky osvětě,“ sdělila Monica Martinezová, zakladatelka a generální ředitelka společnosti Don Bugito, výrobce „pochutin z jedlého hmyzu“ v kalifornském San Mateu.

Martinezová založila firmu v roce 2011 s cílem vytvořit udržitelnější zdroj alternativních bílkovin pro zdravější planetu. Dnes její malý podnik funguje se šesti zaměstnanci a prostřednictvím kamenného obchodu a internetového prodeje obsluhuje rostoucí základnu 500 zákazníků, kteří jsou dle ní většinou mladší, ekologicky uvědomělí a mají vyšší vzdělání.

Mezi její výrobky patří cvrčci v čokoládě s amarantovými semínky, cvrčci s dýňovými semínky a chilli, kokosoví křehcí cvrčci Bugitos, opečení cvrčci a další výrobky.

Podle Martinezové před deseti lety většina Američanů neměla ani tušení, že by mohli jíst hmyz a mít z toho radost. Zatímco v Asii a Africe konzumují hmyz denně přibližně dvě miliardy lidí, do západních zemí přichází změna kulinářských zvyklostí pomalu, uvedla Martinezová pro The Epoch Times.

Pojídáním brouků k záchraně planety?

V únoru 2021 vyšel v časopise Time článek o tom, jak lidé konzumací hmyzu „zachrání planetu“.

O měsíc dříve Světové ekonomické fórum (WEF), mezinárodní organizace bohatých osob v čele s Klausem Schwabem, vydalo video propagující hmyz jako budoucí západní stravu.

Zakladatel a předseda Světového ekonomického fóra Klaus Schwab při zahájení agendy fóra v Davosu, 23. května 2022. (Fabrice Coffrini / AFP via Getty Images)

V článku z roku 2018 nazvaném „Good grub: why we might be eating insects soon“ (Dobré jídlo: proč možná budeme brzy jíst hmyz) WEF předpovědělo, že miliardy lidí budou pravidelně jíst „hemžící se potvůrky“.

Analytická společnost Meticulous Research podle WEF v té době odhadovala, že celosvětový trh s jedlým hmyzem by se mohl do roku 2023 ztrojnásobit na 1,18 miliardy dolarů.

Úřad Evropské unie pro bezpečnost potravin také nedávno schválil prodej jedlého hmyzu v obchodech s potravinami a supermarketech.

Kristina Macianskyteová, mluvčí společnosti Euroccrickets, výrobce cvrččí mouky se sídlem v Litvě, uvedla, že kromě nutričních a energetických výhod cvrčků má jejich chov ve srovnání s jinými zdroji bílkovin velmi krátký výrobní cyklus.

„Za něco málo než měsíc můžeme vypěstovat dávku suroviny, která je mimořádně cenná z hlediska své výživové hodnoty,“ uvedla Macianskyte. „A výsledná surovina se stoprocentně spotřebuje.“

„Spotřebovali jsme sto procent toho, co jsme vytvořili. A je to zcela přírodní.“

Z nutričního hlediska je cvrččí mouka mimořádně bohatá na bílkoviny (asi 65 procent) a obsahuje základní stopové prvky, vitaminy A, B12, D3 a mastné kyseliny, uvedla Macianskyteová pro The Epoch Times.

„Tento hmyz je jedním z mála organismů na Zemi, který dokonale kombinuje živočišné bílkoviny s vlákninou. Omega-3 mastných kyselin je více než v lososu, vápníku je více než v mléce a železa více než ve špenátu a je bohatý na chitin.

V Kanadě základní školy postupně seznamují žáky s jedlým hmyzem, například s ochucenými „cvrččími chipsy“, aby jim pomohly překonat kulturní odpor k pojídání hmyzu.

Pokud cvrččí chipsy nejsou nic pro vás, na trhu existují „čokoládové cvrččí sušenky“, bezlepková cvrččí mouka, či pražení cvrčci.

Staré stravovací návyky jen tak nezmizí

Jedna společnost, která prodává prášek z jedlých cvrčků, se ptá spotřebitelů: „Připadá vám těžké jíst brouka? Odpovědí je cvrččí prášek.“

Kromě specializovaných obchodů a e-shopů se dají hmyzí výrobky koupit už i v americkém Walmartu.

Představa, že hmyz bude mít významné postavení v celosvětové potravinové pyramidě, však může být ještě daleko.

„Konzumní návyky se rozhodně nezmění za den,“ říká Macianskyteová.

„Je však jistě pravděpodobné, že stejně jako byly kdysi krevety a další mořské plody pouze doplňkem naší stravy, najde si i hmyz své místo v našich kuchyních a bude nejen doplňovat naši zdravou stravu, ale také šetřit přírodu a její zdroje.“

Martinezová ale také řekla, že mnoho společností zabývajících se výrobou či prodejem jedlého hmyzu ve Spojených státech „nepřežilo“.

„Myslím, že některé z nich jsou inovativní a módní a myslí si, že vydělají peníze. Vidíme, že do většiny společností se vrhne spousta mladých lidí a myslí si, že napraví svět.“

Mnozí od toho upustí, když si uvědomí, že ekonomika je v mnoha ohledech jako pes. „Jedním z problémů, kterým jsme čelili, bylo, že je drahé“ vyrábět potraviny z jedlého hmyzu, dodala Martinezová.

Jedlý hmyz ale považuje pouze za doplňkový zdroj potravy, nikoli za náhradu tradičních bílkovin, jakým jsou hovězí a drůbeží maso.

Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.