Oliver Schubert

7. 11. 2022

Komentář

Od jejich zavedení v roce 1990 bylo ve Šlesvicku-Holštýnsku podáno 667 petic občanů, což je v průměru asi 20 petic ročně v této spolkové zemi s 2,9 miliony obyvatel. Zemská vláda pod vedením ministerského předsedy Daniela Günthera (CDU) však chce tuto možnost v budoucnu masivně omezit.

CDU/CSU chce zákonem znemožnit občanům vznášet námitky, když místní parlament dvoutřetinovou většinou odhlasuje stavební projekt (nemocnice, školy, školky, sociální bydlení, ale i větrné nebo solární elektrárny), píše na svých internetových stránkách list „taz“.

Kromě toho musí být v budoucnu petice občanů zcela přijata do tří měsíců. Po zamítnutí tématu se po dobu tří let nebudou moci vést žádná nová jednání.

První plán byl stažen

Toto nové nařízení má nahradit obecnou klauzuli, kterou si vláda chtěla udělit právo veta proti peticím občanů, pokud byly v rozporu se státním plánováním. Tato klauzule byla součástí koaliční dohody s vládním partnerem Zelenými. Po masivních protestech opozice CDU tyto plány stáhla.

Claudine Nierthová, mluvčí celostátního sdružení „Mehr Demokratie“, podporuje zrušení práva veta. Na dotaz Epoch Times však uvedla, že bude třeba projednat i nové představy vlády.

Příčinu vidí v tom, že starostové nebo místní politici vidí ohrožení své práce v peticích občanů: „Říkají, že tady děláme dobrovolnou práci, a pak přijde někdo s peticí občanů a celou naši práci zničí.“ Jedná se spíše o „vnímání“ vzhledem k 20 až 25 peticím občanů ročně, které se týkají 1 100 obcí. Petici občanů považuje za nástroj, který „vyjasňuje a usměrňuje konflikty“.

Bavorsko jako pozitivní příklad

S pomocí občanské petice mohli zúčastnění „objektivně diskutovat a nakonec máte jasný výsledek. Z Bavorska víme, že projekty se zlepšují, čím dříve se do nich zapojí veřejnost.“ Skutečnost, že vláda chce nyní omezit územní plánování ve Šlesvicku-Holštýnsku, je podle mluvčí novinkou. „Zatím se v Německu spíše rozšiřuje, nikdy nebyla omezena.“

Politici prý doufají, že se jim podaří plánování urychlit, „ale petice občanů nejsou brzdou“, zdůrazňuje Claudine Nierthová. Jde spíše o administrativu. Podle mluvčí již existuje „aliance proti návrhu zákona“.

Skupina chce mluvit s politiky, „aby pochopili, v čem je problém“. […] „Nebojíme se podat lidovou iniciativu k tomuto zákonu. Pokud už je demokracie omezována, měli by lidé rozhodnout, zda ji chtějí, nebo ne.“ Tlak CDU bude podle ní určitě tématem v komunálních volbách v květnu 2023.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.