Čínská policie se podle zpráv začala zaměřovat na účastníky masových protestů proti tvrdé covidové politice komunistického režimu, které se konaly uplynulý víkend, což naznačuje, že dozorčí stát se v reakci na největší projev občanské neposlušnosti v zemi za poslední desetiletí rozjíždí na plné obrátky.
Dva demonstranti agentuře Reuters sdělili, že je volající, kteří se představili jako pekingští policisté, požádali, aby se v úterý dostavili na policejní stanici a předložili písemné zprávy o své činnosti v neděli večer. Jeden ze studentů také uvedl, že byli na své škole požádáni, zda se nacházeli v oblasti, kde došlo k protestu, a aby poskytli písemnou zprávu.
„Všichni si zoufale mažeme historii chatu,“ uvedla další osoba, která byla svědkem protestu v Pekingu a odmítla být jmenována. Tato osoba uvedla, že se jí policie ptala, jak se o protestu dozvěděli a jaký byl jejich motiv, proč tam šli.
V pondělí také jedna z demonstrujících žen agentuře AFP řekla, že ji a pět jejích přátel kontaktovala městská policie s dotazem, zda se zúčastnili protestů u řeky Liang-ma v Pekingu. V jednom případě policisté navštívili dům její kamarádky, která na jejich výzvu odmítla odpovědět, uvedla žena, která si nepřála být jmenována.
Silná policejní přítomnost
Mezitím policisté v pondělí večer hlídkovali v ulicích Pekingu a dalších čínských měst, aby zabránili opakování víkendových demonstrací.
Protesty plánované v Pekingu na pondělní večer byly údajně zrušeny. Na místě, kde chatovací skupiny na Telegramu navrhovaly, aby se lidé shromáždili, to podle záběrů z internetu a agentury Reuters opět žhnulo blikajícími světly policejních aut.
Ve finančním centru Šanghaje byly podél míst, kde protesty propukly, postaveny vysoké kovové zábrany, uvedli místní obyvatelé pro deník Epoch Times. Na ulici Wu-lu-mu-čchi, která byla místem víkendových protestů, identifikoval jeden z novinářů agentury AFP 12 policejních aut v okruhu 100 metrů podél ulice. Policie také u vchodů do metra a na dopravních tepnách zastavovala kolemjdoucí, aby jim prověřila telefony.
Ojedinělé protesty se konaly i v Chang-čou, městě vzdáleném asi 170 kilometrů od Šanghaje. Na záběrech je vidět, jak stovky policistů obsadily velké náměstí ve městě a brání lidem ve shromažďování.
Prázdný list jako symbol vzdoru
Prázdný list bílého papíru se stal nejnovějším symbolem vzdoru v komunistické Číně. Od Pekingu po Šanghaj držely o víkendu davy protestujících beze slov papíry, aby daly najevo svou frustraci z tvrdých režimních covidových pravidel, zatímco digitální bílé obdélníky zaplavily kanály na největší sociální síti v zemi WeChat – i když se cenzoři snažili vymazat je z webu.
V zemi, kde vládne režim proslulý svou netolerancí k nesouhlasu, se prázdné listy papíru – metafora pro to, co zůstalo nevyřčeno – staly mocným nástrojem nespokojených Číňanů, který podporuje hnutí, které se rozšířilo do rozsahu, jaký je v posledních desetiletích nevídaný.
Někteří mladí studenti se s bílými papíry v rukou shromáždili v hongkongské centrální obchodní čtvrti, která byla v roce 2019 dějištěm masového prodemokratického hnutí.
Tisíce lidí se shromáždily na smutečních shromážděních, aby oběti uctily květinami. Na univerzitních kampusech studenti drželi cedule s matematickou rovnicí zvanou Friedmannova rovnice, což je homofonní výraz pro „freedman“ (osvobozený člověk).
Zadržení
Podle svědků byli demonstranti po protestech zadrženi. Mladá žena, která se připojila k sobotnímu protestu v Šanghaji, řekla, že viděla, že tři demonstranti byli zatčeni předtím, než večer opustila místo: „Davy křičely ,Propusťte je!‘. Ale stejně je odvedli,“ řekla pro Epoch Times.
Reportéři agentury AFP ve finančním centru viděli v průběhu pondělí čtyři zadržené osoby, přičemž jedna z nich byla později propuštěna.
Tung Čeng-ťi, čerstvá absolventka univerzity, která v rozhovoru s deníkem Epoch Times použila pseudonym, uvedla, že jí při pohledu na protesty v Šanghaji naskočila husí kůže. „Měla jsem pocit, že jsem svědkem dějin,“ řekla. Tung a její přítel se 27. listopadu připojili k protestům na Wu-lu-mu-čchi Middle Road. Tung šokovaně sledovala, jak desítky policistů bijí a zatýkají protestující.
Od úterý čínské úřady a státem podporovaná média o protestech mlčí. Zatímco ve velkých čínských městech po víkendu protesty nepokračovaly, jinde ano.
Oficiální odpověď
Od té doby, co se veřejnost rozohnila, některá čínská města částečně zmírnila svá antivirová opatření, ale úřady nedaly najevo, že by od celostátní politiky ustoupily.
Na tiskovém brífinku 28. listopadu odpověděl mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien dlouhou odmlkou na otázku reportéra, zda Čína v reakci na protesty neuvažuje o zrušení strategie nulového covidu.
Více než minutu se díval do země, listoval v poznámkách a žádal reportéra, aby otázku zopakoval. Když Čao odpověděl, mluvil méně sebejistě než obvykle a několikrát se odmlčel, když tvrdil, že to, co reportér řekl, „neodráží to, co se skutečně stalo“.
Na otázku, zda úřady přehodnotí svou politiku nulového výskytu covidu, odpověděl mluvčí čínské zdravotní komise Mi Feng novinářům na úterním brífinku, že režim „neustále dolaďuje“ svá opatření.
Jiný zdravotnický úředník naznačil, že stížnosti na režimní kontrolu covidu směřují spíše na nepružné provádění ze strany místních úředníků než na samotný přístup.
„Problémy, na které upozorňuje veřejnost, nejsou zaměřeny na samotnou prevenci a kontrolu epidemie, ale zaměřují se na zjednodušení preventivních a kontrolních opatření,“ uvedl na úterním brífinku Čeng Jü-čchüan, vedoucí úředník Národního úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí.
Aniž by se zmínil o nedávných nepokojích, úterní redakční článek v People’s Daily, oficiálním tiskovém orgánu Komunistické strany Číny, opět vyzval občany k „neochvějnému provádění“ covidové politiky. „Čím je to těžší, tím více musíte zatnout zuby,“ stálo v něm.
Zdá se, že oficiální reakce čínského režimu v úterý mnohé zklamala, zejména ty, kteří jsou stále pod uzavírkou. „Můžete uvolnit naši obytnou komunitu, aby si mohla obstarat nějaké jídlo, zatímco budete upravovat politiku?“ napsal jeden občan na Weibo, čínské verzi Twitteru. „Opravdu se zblázníme, pokud bude výluka pokračovat. Už s tím nemůžeme žít.“
Porušení tajné dohody?
Britský obhájce lidských práv Benedict Rogers uvedl pro Epoch Times, že protesty představují vzdor proti utlačovatelské vládě čínského režimu. Čínská komunistická strana má dle něj s čínským lidem nevyřčenou dohodu: výměnou za toleranci značně omezených politických a náboženských svobod bude strana předsedat éře ekonomické prosperity a zvyšovat životní úroveň obyvatelstva.
Ale vzhledem k tomu, že čínský režim trvá na své strategii nulové tolerance vůči covidu, která zdevastovala hospodářství země, byla tato dohoda uložena k ledu, vysvětluje.
„Zdá se, že obyvatelé Číny stále více vnímají, že Si Ťin-pching tuto dohodu porušil, protože již neprovádí hospodářskou politiku podporující soukromé podnikání. Vrací se k mnohem ideologičtějšímu vládnutí,“ míní Rogers.
Pro stranu byla přísná antivirová politika povýšena na vlajkovou loď, což údajně dokazuje nadřazenost socialismu nad Západem – podle Milese Yua, hlavního poradce pro čínskou politiku v Trumpově administrativě není cesty zpět.
„Nemůže přiznat chyby,“ prohlásil o čínském režimu. „I když se dostal do slepé uličky a není cesty vpřed, stále pokračuje a nakonec musí narazit do zdi.“
Článek byl sestaven z překladů zpráv [1] a [2]. Přeložil MiC.
