O víkendu propukly v čínských městech a univerzitních kampusech protesty, při nichž někteří obyvatelé vyzývali Komunistickou stranu Číny (KS Číny) a jejího nejvyššího představitele k odstoupení, což je za poslední desetiletí bezprecedentní projev vzdoru.
K rozsáhlým demonstracím od hlavního města Peking až po město Nan-ťing na jihu země došlo po vlně hněvu veřejnosti a masových protestech, které propukly v regionu Sin-ťiang na samém západě země, kde si přísná covidová omezení vyžádala deset mrtvých a devět zraněných při požáru výškového bytu v Urumči, hlavním městě regionu. Místní úřady toto obvinění odmítly.
Největší pouliční protest se zřejmě odehrál v Šanghaji, nejbohatším čínském městě. Podle internetových videí a účastníků se v sobotu večer shromáždily davy demonstrantů na vigilii na Wu-lu-mu-čchi Middle Road, ulici pojmenované po Urumči.
„Žádejte svobodu!“ bylo slyšet křičet lidi na několika videích, která se hojně šířila na oblastních sociálních sítích, než byla stažena.
„Si Ťin-pchingu!“ skandoval jeden muž na videu. „Odstupte!“ následovalo.
„Komunistická strano,“ křičeli jedni, „odstup!“ reagovali další. Skandování opakovali, zatímco na záběrech bylo vidět lidi, kteří drží prázdné bílé papíry nebo si scénu nahrávají na mobily.
Eva Rammelooová, reportérka nizozemského deníku Trouw, která byla na místě protestů, uvedla, že za deset let svého zpravodajství v Číně „nikdy nic takového neviděla“. Odhadla, že v neděli brzy ráno bylo protestujících více než tisíc.
Policie začala protestující zatýkat. Bylo slyšet, jak někteří protestující křičí: „Nepoužívejte násilí!“ Jeden muž řekl policii: „Jste lidová policie, měli byste sloužit lidu!“
Rammelooová se policisty zeptala, zda souhlasí s protestujícími. „Usmál se a na dlouho se odmlčel. ,My s tím nemůžeme nic dělat. Mej pan-fa,‘“ napsala Rammelooová na Twitteru.
Z videozáznamu je patrné, že policie strkala protestující do policejních vozidel. Epoch Times nemůže bezprostředně ověřit pravost těchto videozáznamů.
Podle Rammelooové byla silnice Wu-lu-mu-čchi zabarikádována, ale v jejím okolí se protestuje.
Celonárodní projev hněvu nebyl v Číně k vidění již několik desetiletí. KS Číny neúprosně potlačovala kritické hlasy, zejména v době pandemie. Několik občanských novinářů a obyvatel, kteří se snažili zdokumentovat oběti prvních dnů epidemie covidu-19, bylo uvězněno.
Od prvního ohniska nákazy virem SARS-CoV-2, které bylo zaznamenáno ve Wu-chanu, čelí čínský režim viru tvrdými opatřeními sociální kontroly ve snaze eliminovat každou nákazu mezi komunitami. Mezi metody, které úředníci čínského režimu použili k realizaci politiky nulového výskytu covidu, patří rychlé uzavírky, opakované testy, masový dohled a povinná karanténa všech, které považují za rizikové.
Po třech letech mnozí očekávali, že se komunistický režim odvrátí od tvrdého přístupu, který připravil uzavřené obyvatele o příjmy a způsobil nespočet tragédií pacientů, kteří nebyli covidem nakaženi, v důsledku opožděné lékařské péče.
„Nikdo nemá rád KS Číny ani Si Ťin-pchinga,“ řekl deníku The Epoch Times obyvatel Šanghaje s příjmením Wang. Dodal, že Číňané mají „plné zuby“ drakonické politiky nulového covidu.
„Všechna odvětví trpí. Potřebujeme se uživit, abychom uživili svou rodinu. Jak bychom mohli bez příjmu přežít?“ řekl v neděli odpoledne v telefonickém rozhovoru.
Dodal, že šanghajské úřady zablokovaly účty, které šířily videa o víkendových protestech.
Přesto záběry, které zaplavily sociální sítě, ukazují, že protesty v neděli brzy ráno zachvátily několik předních univerzit po celé zemi.
Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua uspořádaly desítky lidí pokojný protest proti covidovým omezením, během kterého podle snímků a videí zveřejněných na sociálních sítích zpívali hymnu čínské komunistické strany.
Na jednom videu student univerzity Čching-chua vyzval jásající dav, aby promluvil. „Pokud se neodvážíme promluvit, protože se bojíme, že budeme pošpiněni, zklameme tím náš lid. Jako student univerzity Čching-chua toho budu litovat po celý život.“ Deník Epoch Times nemohl video okamžitě ověřit.
Reakce Bílého domu
Ashish Jha, koordinátor reakce na koronavirus v Bílém domě, prohlásil, že strategie Komunistické strany Číny pro „nulový covid“ je v době největších protestů v Číně za poslední desetiletí nereálná.
„Myslím, že pro Čínu bude velmi, velmi obtížné, aby to dokázala zvládnout prostřednictvím své strategie nulového covidu,“ řekl v neděli v rozhovoru pro ABC News. Jha před jmenováním do funkce v Bílém domě působil jako spolupracovník Newsmaxu.
Navzdory doutnajícímu hněvu veřejnosti deník People’s Daily, vlajkový list KS Číny, v neděli opět vyzval zemi, aby se držela politiky nulového výskytu covidu.
Podle Dr. Roryho Truexe, odborného asistenta politologie a mezinárodních vztahů, by měl být přístup nulového covidu chápán jako politická kampaň čínské komunistické strany.
Přesto se zdá, že celonárodní nespokojenost a tvrdý přístup představují pro Siho největší výzvu. Minulý měsíc si Si na 20. sjezdu strany udělil rekordní třetí funkční období. Dosazením svých spojenců do nejvyšších rozhodovacích orgánů strany se Si stal nejmocnějším vůdcem země od dob prvního komunistického vládce Mao Ce-tunga.
Feng Čchung-i, profesor čínských studií na Technologické univerzitě v australském Sydney, považuje protesty za zlomový bod v čínské politice.
„Velké politické změny v Číně vyžadují třístupňový proces, od občanských povstání přes vzpoury až po převraty. Pokud policie nechce potlačit lidi, její nadřízení ji donutí lidi potlačit nebo dokonce pošlou policisty z jiných míst, aby potlačili protestující, což může vyvolat vzpouru. To způsobilo celonárodní řetězovou reakci a tyranie KS Číny může tímto způsobem skončit,“ uzavírá Feng.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a agentura Reuters. Z původního článku přeložil: MiC. Článek byl doplněn o některé informace.
