V Šanghaji vypukly střety mezi místními obyvateli a úřady kvůli uzavření továrny společnosti Apple. Ke střetu došlo minulý čtvrtek v šanghajské továrně Quanta. Společnost Quanta vyrábí zařízení pro Apple, včetně MacBooků. Zaměstnanci továrny protestovali proti probíhajícím lockdownům.
Úřady nutí zaměstnance během lockdownu pracovat, bydlet a spát v areálu. Ať už se jedná o dělníky v továrně nebo v kanceláři, nikdo nesmí jít domů. Šanghaj prakticky změnila všechna pracoviště na karanténní stanice.
Protest pravděpodobně nebude mít na úřady velký účinek, protože předseda komunistické strany a hlava státu Si Ťin-pching na zasedání vlády ve stejný den požadoval, aby politika nulového kovidu „neochvějně“ pokračovala.
Akce, které jsou v rozporu s čínskou covidovou politikou, je podle Si Ťin-pchinga třeba důrazně stíhat.
V praxi jsou všichni vyzváni k povinnému testování. Ti, kdo odmítnou nebo poruší zásady covidové politiky, jsou násilím donuceni se nechat testovat a dodržovat pravidla.
Cílem čínské politiky nulového výskytu viru je jeho vymýcení prostřednictvím přísných lockdownů a pravidelného testování.
Za tímto účelem zřídila Komunistická strana po celé zemi tisíce dlouhodobých testovacích stanic, z toho 9 000 jen v Šanghaji. Úřady plánují zachovat přísná pandemická opatření i po skončení lockdownu.
Obyvatelé Číny se přirozeně obávají negativních dopadů těchto opatření.
„Doufám, že vláda přijme opatření, která příliš neovlivní život občanů. Koneckonců máme hypotéky a půjčky na auta a jsme pod tlakem.“ říká Paní Hu, zaměstnankyně finančního úřadu s bydlištěm v Pekingu.
Japonská finanční holdingová společnost Nomura ve svém hodnocení odhadla, jaké náklady pro čínskou ekonomiku představuje politika nulového covidu, zejména náklady na hromadné testování. Podle zprávy představuje dvoudenní testování 70 % čínské populace 8,4 % čínského HDP – tedy více než 1,3 bilionu dolarů.
Proč Komunistická strana Číny přesto pokračuje v politice nulového covidu?
Součástí této politiky jsou přísná lockdownová opatření. Obyvatelé jsou zamčeni ve svých domovech. Obchody, školy a továrny zůstávají zavřené. Provoz autobusů a metra je přerušen. Mnozí obyvatelé mají nedostatek potravin a lékařské péče.
Vůdce státu Si Ťin-pching minulý čtvrtek prohlásil, že země se této politiky bude držet. Protesty nebo nesouhlas mají být potlačeny.
„Musíme se nekompromisně držet dynamické politiky nulového covidu,“ říká Si Ťin-pching.
Nebylo uvedeno, kdy opatření skončí. Čínské úřady tvrdí, že cílem zásahu je zabránit šíření viru.
Navzdory těmto opatřením se však v Číně stále objevují nové případy onemocnění covidem-19.
Někteří odborníci se domnívají, že Peking může mít i jiné cíle. Podle nich Peking zneužívá existenci viru pro svou politiku udržování absolutní moci. Jiní tvrdí, že tak nepřímo paralyzuje západní ekonomiky, protože v důsledku této politiky kolabují dodavatelské řetězce.
Touto politikou si prý komunistická strana zkouší nový mocenský nástroj. „Z toho, co víme o dění uvnitř Komunistické strany Číny, si nemyslím, že chtějí zabránit šíření covidu. Spíše se domnívám, že se koronavirus používá ke kontrole,“ říká Robert Fission, brigádní generál letectva USA ve výslužbě.
Politika nulového výskytu koronaviru se stala osobním znakem Si Ťin-pchinga pro řízení pandemie v Číně.
Čínští představitelé používají oficiálně nízký počet obětí covidu jako doklad schopnosti komunistické strany, legitimizaci vládnoucího režimu a úspěšnosti komunistického modelu.
Si Ťin-pching v nedávném projevu prohlásil: „Naše politika covidu-19 odráží podstatu a účel strany.“
„I kdyby za to měl zaplatit značnou cenu, bude politiku lockdownů a nulového covidu označovat za jedinou správnou cestu. Chce tak získat poctu za své politické úspěchy. To by mělo připravit půdu pro jeho budoucí znovuzvolení na podzimním 20. plenárním zasedání Komunistické strany Číny,“ říká Tchang Ťing-jüan, analytik pro čínské záležitosti sídlící v USA.
Komunistická strana Číny navíc sleduje, jak západní země reagují na rusko-ukrajinskou válku, a zároveň si ve vlastní zemi zkouší, jak daleko může zajít v represivních opatřeních.
Odborníci mají podezření, že tato opatření mohou být součástí příprav na válku proti Tchaj-wanu.
Americký brigádní generál ve výslužbě Robert Spalding situaci komentoval následovně: „Dělají to, že zkoušejí svou ekonomiku. Zkoušejí, kde jsou stále příležitosti pro Západ zaútočit. A pokud existují mezery, kde jsou zranitelní, pokusí se je překlenout předtím, než napadnou Tchaj-wan,“ míní Spalding.
Spalding předpokládá, že Peking se chce chránit před ekonomickými útoky, aby minimalizoval následky případné invaze na Tchaj-wan.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
