Ředitel CIA: Čína „pečlivě vyhodnocuje“ rusko-ukrajinskou válku kvůli svým ambicím na Tchaj-wanu

 Aldgra Fredly

Ředitel CIA William Burns v sobotu řekl, že Čína v souvislosti se svými ambicemi vůči Tchaj-wanu „velmi pečlivě vyhodnocuje“ odpor Ukrajinců a ekonomické důsledky konfliktu pro Rusko.

V rozhovoru pro Financial Times zveřejněném 7. května Burns řekl, že se domnívá, že čínské vedení bylo zaskočeno způsobem, jakým Ukrajinci prostřednictvím „celospolečenského“ úsilí odolávají ruské agresi.

Burns se domnívá, že Peking rusko-ukrajinskou válku pozorně monitoruje, aby mohl analyzovat náklady a důsledky použití síly k získání kontroly nad Tchaj-wanem, ostrovem, který si Čína nárokuje jako součást svého území.

„Nemyslel bych si ani minutu, že to oslabilo odhodlání [čínského vůdce Si Ťin-pchinga] získat kontrolu nad Tchaj-wanem. Ale myslím si, že je to něco, co ovlivňuje jejich kalkulaci, jak a kdy to udělají,“ řekl.

Čína Ruska za jeho invazi na Ukrajinu neodsoudila a jako odůvodnění uvedla „legitimní obavy Ruska v bezpečnostních otázkách“. Oba národy vyhlásily v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu 4. února „neomezené“ partnerství.

Rusko považuje Tchaj-wan za „nezcizitelnou součást Číny“ a odmítá nezávislost ostrova „v jakékoli podobě“, zatímco Peking podle společného prohlášení podpořil nesouhlasné stanovisko Ruska s rozšířením NATO.

Burns však uvedl, že Si je „znepokojen“ poškozováním reputace odvíjející se od „brutality“ ruského vedení a skutečností, že válka vedla k posílení spolupráce mezi Spojenými státy a Evropou.

Dodal, že Si je rovněž znepokojen ekonomickou nejistotou, kterou rusko-ukrajinská válka vyvolává.

„Myslím, že v mnoha ohledech hořká zkušenost [ruského prezidenta Vladimira Putina] s Ruskem na Ukrajině za posledních 10 nebo 11 týdnů ukázala, že toto přátelství má ve skutečnosti určité hranice,“ poznamenal Burns.

Čínská agrese vůči Tchaj-wanu se stupňuje. Čína 6. května uskutečnila jeden z dosud největších vpádů stíhaček a bombardérů do tchajwanské zóny protivzdušné obrany.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že detekovalo 18 čínských letadel, včetně 12 stíhacích letounů J-11 a J-16 a dvou bombardérů H-6, které vstoupily do jeho identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).

Tchaj-wan reagoval rádiovým varováním a nasazením raketových systémů protivzdušné obrany, které čínské bojové letouny monitorují.

Jedná se o druhý největší průlet čínského letectva do vzdušného prostoru Tchaj-wanu. Dne 23. ledna čínská armáda vyslala do ADIZ 39 bojových letounů, včetně stíhaček a bombardéru.

Překlad původního článku: J. S.