Čínský režim zpřísnil bezpečnostní opatření v některých městech v důsledku velkých protestů, které se o víkendu rozpoutaly po celé zemi. Protesty byly neobvyklou ukázkou vzdoru proti drakonické politice nulového výskytu covidu v Pekingu, která v posledních třech letech lidem vykolejuje každodenní život.
Policie 28. listopadu zastavovala a prohledávala lidi v Šanghaji a Pekingu na místech, kde (spolu s dalšími městy) o víkendu probíhaly dosud největší veřejné protesty vůči Komunistické straně Číny (KS Číny) za poslední desetiletí.
Rozsáhlá veřejná neposlušnost, během níž demonstranti vyzvali vůdce KS Číny Si Ťin-pchinga k odstoupení, představuje velkou výzvu pro Siho, jenž osobně prosazoval přístup nulového covidu, který vyžaduje masové testování, agresivní trasování a dlouhé lockdowny.
V Pekingu ani v Šanghaji nebyly 28. listopadu zaznamenány žádné známky nových protestů, ale v oblastech, kde se demonstrace konaly, byly desítky policistů.
Policie žádala po lidech jejich telefony, aby zkontrolovala, zda nemají virtuální privátní sítě (VPN) a aplikaci Telegram, kterou používali víkendoví protestující, uvedli obyvatelé a uživatelé sociálních sítí. VPN jsou pro většinu lidí v Číně nelegální a aplikace Telegram je na čínském internetu blokována.
Hněv veřejnosti
Výbuch hněvu vyvolal smrtící požár, který minulý týden vypukl v Urumči, hlavním městě severozápadního regionu Sin-ťiang, jehož části jsou již více než tři měsíce uzavřeny kvůli covidu.
Internetové příspěvky na sociálních sítích a čínští obyvatelé obviňovali přísné covidové omezení ze zavinění nejméně deseti úmrtí a tvrdili, že omezení bránila útěku z hořícího bytu a zdržovala záchranné práce, což místní představitelé popřeli.
„S takovými omezeními – zapečetěním dveří a uvězněním lidí v ohni – se každý obává, že další [obětí] by mohl být on sám. Kdo se nebojí?“ řekl 28. listopadu deníku The Epoch Times muž žijící v Pekingu. Nechtěl být identifikován ze strachu z odvetných opatření.
Lidé, kteří se o víkendu shromáždili v Šanghaji a dalších městech, přinášeli na památku obětí květiny a zapalovali svíčky. Svíčkové vigilie se konaly také v univerzitních kampusech po celé zemi, od centrálního města Wu-chan až po Čcheng-tu na jihu.
Protesty vypukly během víkendu nejméně v deseti městech.
„Komunistická strano, odstup!“
V Šanghaji rozšířily davy své požadavky o výzvu k ukončení vlády čínské komunistické strany a odstoupení Siho, který dal minulý měsíc na velkém politickém shromáždění jasně najevo, že se země bude držet přístupu nulového výskytu covidu.
„Komunistická strano, odstup! Si Ťin-pchingu, odstup!“ skandovali opakovaně lidé podle videí na internetu a účastníků.
Začátkem tohoto roku si 21milionové město prošlo bolestivým dvouměsíčním lockdownem, v jehož důsledku byli obyvatelé zbaveni přístupu ke zdravotní péči, potravinám a zásobování.
Tak rozsáhlé veřejné projevy hněvu vůči vůdci KS Číny i samotné straně nemají od masových protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989 obdoby. Když se před třemi desetiletími v centru čínského hlavního města shromáždily desetitisíce vysokoškolských studentů, aby volaly po demokracii a reformách, poslal čínský režim tanky a vojáky, aby mladé protestující potlačili.
Někteří Číňané doufají, že hybná síla hnutí bude pokračovat.
„Doufám, že se budou konat další demonstrace. Jediná jiskra může zažehnout požár prérie,“ řekl 27. listopadu v telefonickém rozhovoru pro Epoch Times obyvatel Šanghaje s příjmením Ma s odkazem na populární heslo, které používal první vůdce čínského režimu Mao Ce-tung, když popisoval, jak se politická hnutí čínské komunistické strany šíří po celé zemi.
Oficiální mlčení
Od 28. listopadu čínská státní média ohledně víkendových demonstrací mlčí. Mlčí i vysoce postavení představitelé KS Číny.
Když byl 28. listopadu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien dotázán na rozsáhlé nepokoje, řekl novinářům: „To, co jste zmínil, neodráží to, co se skutečně stalo,“ a dodal, že strana povede „úspěšný“ boj proti covidu-19.
Večer 27. listopadu se u mostu Liang-ma shromáždily stovky obyvatel Pekingu, kteří na znamení protestu drželi prázdné bílé papíry. Projíždějící auta troubila na znamení podpory, ukazují online videozáznamy.
„Nechceme roušky, chceme svobodu!“ křičeli protestující. „Nechceme testy na covid, chceme svobodu!“
V čínském městě Wu-chan, odkud pandemie pochází, vyšly 27. listopadu do ulic tisíce obyvatel, většinou majitelů obchodů. Lidé rozbíjeli zábrany, kterými úředníci omezovali jejich pohyb. Na rozdíl od ostatních měst nebyl spouštěčem nepokojů ve Wu-chanu požár v Sin-ťiangu, ale opakované lockdowny, které podle majitelů obchodů poškodily jejich podnikání, řekla deníku The Epoch Times žena, která provozuje obchod s látkami a která byla svědkem těchto scén.
Ed Lawrence, novinář BBC, byl „při pokrývání protestů v Šanghaji zatčen a spoután“, uvedl mluvčí stanice v prohlášení z 27. listopadu. Britská vysílací společnost uvedla, že je „mimořádně znepokojena“ zacházením s Lawrencem, který byl při zatýkání „bit a kopán“.
Na dotaz ohledně incidentu na brífinku 28. listopadu Čao uvedl, že novinář BBC tehdy neodhalil svou totožnost, ačkoli zatčení přiznal.
Částečné uvolnění
Místní úředníci v několika městech 28. listopadu zmírnili některá omezení.
Kuang-čou, výrobní centrum v jižní Číně, zrušilo povinné testování v sedmi okrscích a umožnilo těm, kteří dlouho zůstávali doma, jako jsou studenti navštěvující online kurzy a zaměstnanci pracující na dálku, nepodstupovat testy na nukleové kyseliny, informoval státem podporovaný deník Global Times.
Městští úředníci odpovědní za prevenci pandemie v Pekingu 28. listopadu uvedli, že nebudou blokovat dveře bytových domů a nechají volné nouzové východy. O tragédii v Sin-ťiangu, která minulý víkend podnítila protesty, se nezmínili.
Zahraničí
Jako ozvěna hlasů ve své vlasti se čínští demonstranti v Tokiu shromáždili na přeplněném nádraží Šindžuku, kde drželi bílé papíry a vyzývali stranu a Siho k odstoupení. V Londýně se protestující, většinou ve věku 20 a 30 let, shromáždili 27. listopadu v pozdních hodinách před čínským velvyslanectvím. Protestu se zúčastnilo více než tisíc lidí, kteří chtěli veřejně vyjádřit svůj hněv vůči vůdci strany, uvedli účastníci pro Epoch Times.
Pozorovatelé však neočekávají obrat v politice nulového šíření viru, kterou KS Číny a Si prezentují jako přístup nadřazený pandemické reakci Západu.
Obavy se 28. listopadu odrazily na světovém trhu, kde došlo k prudkému poklesu čínských akcií a jüanu.
„Pokud se Si rozhodne pokračovat [v přístupu nulového covidu], bude to hazard s osudem KS Číny a země,“ zmínil Čeng Sü-kuang, bývalý studentský vůdce během protestů v roce 1989, který nyní žije ve Spojených státech.
„Zda může poslední vlna odporu uspět, závisí do značné míry na reakci vysokých vojenských představitelů a představitelů KS Číny,“ dodal.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: MiC
