Aldgra Fredly

19. 1. 2023

Tchajwanské ministerstvo obrany 17. ledna oznámilo, že poprvé umožní ženám přihlásit se k výcviku vojenských záložníků, protože se samosprávný ostrov snaží posílit vojenské síly v souvislosti s rostoucími hrozbami ze strany čínského režimu.

Ministerstvo umožní přibližně 200 ženám propuštěným z armády a 500 mužům v záloze účastnit se dobrovolného výcviku, který bude zahájen ve druhém čtvrtletí roku 2023, uvedl 18. ledna list Taipei Times.

Dvoukolový výcvikový program, který byl zahájen v loňském roce, se skládá z dvoutýdenního výcviku oproti předchozím pěti až sedmi dnům. Dobrovolní záložníci si nyní mohou v rámci nového programu vybrat jedno- nebo dvoutýdenní výcvik.

Generálmajor Jü Wen-čcheng, vedoucí oddělení ministerské Agentury pro mobilizaci všeho druhu, uvedl, že to bude poprvé, kdy se výcviku budou moci účastnit i ženy v záloze.

„Výcvikové kapacity naplánujeme podle počtu uchazečů,“ citovala Jüa agentura AFP.

V současné době je výcvik záložníků povinný pouze pro muže v záloze, přičemž o účasti rozhoduje los. Ženy mohou do ozbrojených sil vstoupit dobrovolně a sloužit jako vojačky nebo důstojnice.

Místní média s odkazem na údaje tchajwanské armády uvedla, že na Tchaj-wanu je od roku 2021 na seznamu záložníků přibližně 8 915 žen a ženy tvoří také 15 % ze 180 000 aktivních vojáků.

Povinná vojenská služba

Program navazuje na oznámení tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen z 27. prosince 2022, že její vláda v roce 2024 prodlouží povinnou vojenskou službu v ostrovní zemi ze čtyř měsíců na jeden rok.

Tento avizovaný krok přichází v době, kdy Komunistická strana Číny stupňuje vojenský, diplomatický a ekonomický tlak na Tchaj-wan, aby prosadila své nároky na svrchovanost nad jeho územím. Ohrožování se projevuje například v téměř každodenních misích čínského letectva, které v posledních třech letech provádí přelety v blízkosti ostrova.

Prezidentka Tsai Ing-wen uvedla, že Tchaj-wan chce mír, ale musí být schopen se bránit.

„Dokud bude Tchaj-wan dostatečně silný, bude domovem demokracie a svobody po celém světě, a nestane se bojištěm,“ prohlásila prezidentka na tiskové konferenci, na níž oznámila rozhodnutí o prodloužení branné povinnosti, které označila za „neuvěřitelně obtížné“.

Tsai dodala, že současný vojenský systém, včetně výcviku záložníků, je neefektivní a nedostatečný k tomu, aby se vyrovnal s rostoucí vojenskou hrozbou ze strany čínského režimu, zejména pokud by byl zahájen rychlý útok na ostrov.

„Tchaj-wan chce světu říci, že mezi demokracií a diktaturou pevně věříme v demokracii. Mezi válkou a mírem trváme na míru. Prokažme odvahu a odhodlání chránit naši vlast a bránit demokracii,“ vzkazuje světovým mocnostem tchajwanská prezidentka.

Branci projdou intenzivnějším výcvikem, včetně střeleckých cvičení, bojové výuky používané americkými silami a obsluhy výkonnějších zbraní, včetně protiletadlových raket Stinger a protitankových střel, sdělila prezidentka.

Ohrožování demokratické země

Tchaj-wan je samosprávnou demokratickou zemí od konce čínské občanské války v roce 1949. Přesto čínský režim považuje Tchaj-wan za separatistickou provincii, která musí být „jakýmikoliv prostředky spojena s pevninskou Čínou“.

Komunistická strana Číny pravidelně využívá svou armádu k zastrašování Tchaj-wanu. Jedna z takových akcí proběhla 25. prosince 2022, kdy čínský režim vyslal směrem k ostrovu 71 letadel a 7 lodí v rámci největší demonstrace síly od návštěvy bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu v srpnu loňského roku.

8. ledna 2023 Peking vyslal do oblasti kolem Tchaj-wanu 57 letadel a 4 námořní plavidla, přičemž 28 bojových letounů překročilo střední linii Tchajwanského průlivu. Čínská armáda uvedla, že cílem cvičení bylo čelit tomu, co označila za „provokativní akce“ Tchaj-wanu a vnějších sil.

Tchajwanské ministerstvo obrany však uvedlo, že „falešné obvinění a iracionální provokace“ čínské armády vážně destabilizovaly regionální bezpečnost, a zopakovalo, že Tchaj-wan neusiluje o „eskalaci ani konflikt“ s čínským komunistickým režimem.

originálního článku newyorské redakce přeložil: MiC.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.