Tchajwanské ministerstvo obrany 17. ledna oznámilo, že poprvé umožní ženám přihlásit se k výcviku vojenských záložníků, protože se samosprávný ostrov snaží posílit vojenské síly v souvislosti s rostoucími hrozbami ze strany čínského režimu.
Ministerstvo umožní přibližně 200 ženám propuštěným z armády a 500 mužům v záloze účastnit se dobrovolného výcviku, který bude zahájen ve druhém čtvrtletí roku 2023, uvedl 18. ledna list Taipei Times.
Dvoukolový výcvikový program, který byl zahájen v loňském roce, se skládá z dvoutýdenního výcviku oproti předchozím pěti až sedmi dnům. Dobrovolní záložníci si nyní mohou v rámci nového programu vybrat jedno- nebo dvoutýdenní výcvik.
Generálmajor Jü Wen-čcheng, vedoucí oddělení ministerské Agentury pro mobilizaci všeho druhu, uvedl, že to bude poprvé, kdy se výcviku budou moci účastnit i ženy v záloze.
„Výcvikové kapacity naplánujeme podle počtu uchazečů,“ citovala Jüa agentura AFP.
V současné době je výcvik záložníků povinný pouze pro muže v záloze, přičemž o účasti rozhoduje los. Ženy mohou do ozbrojených sil vstoupit dobrovolně a sloužit jako vojačky nebo důstojnice.
Místní média s odkazem na údaje tchajwanské armády uvedla, že na Tchaj-wanu je od roku 2021 na seznamu záložníků přibližně 8 915 žen a ženy tvoří také 15 % ze 180 000 aktivních vojáků.
Povinná vojenská služba
Program navazuje na oznámení tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen z 27. prosince 2022, že její vláda v roce 2024 prodlouží povinnou vojenskou službu v ostrovní zemi ze čtyř měsíců na jeden rok.
Tento avizovaný krok přichází v době, kdy Komunistická strana Číny stupňuje vojenský, diplomatický a ekonomický tlak na Tchaj-wan, aby prosadila své nároky na svrchovanost nad jeho územím. Ohrožování se projevuje například v téměř každodenních misích čínského letectva, které v posledních třech letech provádí přelety v blízkosti ostrova.
Prezidentka Tsai Ing-wen uvedla, že Tchaj-wan chce mír, ale musí být schopen se bránit.
„Dokud bude Tchaj-wan dostatečně silný, bude domovem demokracie a svobody po celém světě, a nestane se bojištěm,“ prohlásila prezidentka na tiskové konferenci, na níž oznámila rozhodnutí o prodloužení branné povinnosti, které označila za „neuvěřitelně obtížné“.
Tsai dodala, že současný vojenský systém, včetně výcviku záložníků, je neefektivní a nedostatečný k tomu, aby se vyrovnal s rostoucí vojenskou hrozbou ze strany čínského režimu, zejména pokud by byl zahájen rychlý útok na ostrov.
„Tchaj-wan chce světu říci, že mezi demokracií a diktaturou pevně věříme v demokracii. Mezi válkou a mírem trváme na míru. Prokažme odvahu a odhodlání chránit naši vlast a bránit demokracii,“ vzkazuje světovým mocnostem tchajwanská prezidentka.
Branci projdou intenzivnějším výcvikem, včetně střeleckých cvičení, bojové výuky používané americkými silami a obsluhy výkonnějších zbraní, včetně protiletadlových raket Stinger a protitankových střel, sdělila prezidentka.
Ohrožování demokratické země
Tchaj-wan je samosprávnou demokratickou zemí od konce čínské občanské války v roce 1949. Přesto čínský režim považuje Tchaj-wan za separatistickou provincii, která musí být „jakýmikoliv prostředky spojena s pevninskou Čínou“.
Komunistická strana Číny pravidelně využívá svou armádu k zastrašování Tchaj-wanu. Jedna z takových akcí proběhla 25. prosince 2022, kdy čínský režim vyslal směrem k ostrovu 71 letadel a 7 lodí v rámci největší demonstrace síly od návštěvy bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu v srpnu loňského roku.
8. ledna 2023 Peking vyslal do oblasti kolem Tchaj-wanu 57 letadel a 4 námořní plavidla, přičemž 28 bojových letounů překročilo střední linii Tchajwanského průlivu. Čínská armáda uvedla, že cílem cvičení bylo čelit tomu, co označila za „provokativní akce“ Tchaj-wanu a vnějších sil.
Tchajwanské ministerstvo obrany však uvedlo, že „falešné obvinění a iracionální provokace“ čínské armády vážně destabilizovaly regionální bezpečnost, a zopakovalo, že Tchaj-wan neusiluje o „eskalaci ani konflikt“ s čínským komunistickým režimem.
Z originálního článku newyorské redakce přeložil: MiC.
