Kam míří humanitární pomoc v Sýrii
Někteří lidé se ptají, proč nejde více pomoci také do Sýrie. V médiích je ukazována především pomoc postiženému Turecku, Sýrie bývá zmiňována jen okrajově. Nejvíce obětí je hlášeno z oblasti na severozápadě Sýrie.
„Zemětřesení postihlo i část Sýrie. Jenže, co je to dnes Sýrie? Chcete pomoci Syřanům, kteří trpí válkou a nyní i chudobou a zemětřesením? Pak je dobré se podívat, komu chcete pomoci a kde… Protože Sýrie, jak jsme ji znali před 10 lety, neexistuje. Je rozpadnutá do několika částí, které kontrolují jiné armády, milice, teroristické skupiny, vlády či cizí země. A zemětřesení zasáhlo všechny z nich,“ sdělila 13. února na svém profilu na META válečná zpravodajka Markéta Kutilová a dále podává přehledné vysvětlení:
„Nejvíce obětí je hlášeno z oblasti na severozápadě Sýrie, tedy z oblasti tzv. Afrínu. To je region, na který v roce 2018 vojensky zaútočila turecká armáda a Tureckem podporované islamistické milice. Vyhnali odtud přes 120 000 obyvatel, spáchali řadu válečných zločinů a nyní tuto oblast kontrolují. Už to tedy není Sýrie, ale de facto oblast okupovaná Tureckem. Platí se tam tureckou lirou. Sem míří pomoc hlavně od organizací působících v Turecku.
Přes tisíc obětí hlásí z Idlíbu, tedy oblasti, která je z velké části pod kontrolou sunnitských islamistických/džihádistických skupin, kterým vévodí Al-Káida. Platí se tam tureckou lirou. Navázány jsou na pomoc mířící z Turecka. Pomáhají tam mnohé agentury OSN, z českých třeba Člověk v tísni už dlouhá léta.
Téměř 2 000 obětí hlásí z území severně od Aleppa, které je pod kontrolou režimu Bašára Asada. Sem míří pomoci nejméně, protože režim podporuje Rusko a Írán a jsou na něj uvaleny sankce a mezinárodní embargo – a třeba EU nechce na režimní území pomáhat vůbec. Dlouhá léta tam působí hlavně ICRC a teď pomoc poslaly třeba Venezuela, Egypt, UAE, Írán či Irák.
V menším zemětřesení postihlo i oblasti, kterou jsou pod kontrolou Kurdů. Tam působí tradičně hlavně Kurdský červený půlměsíc a některé agentury OSN. Na kurdských územích žijí i statisíce lidí vyhnaných z oblastí, které dnes okupuje Turecko i jím podporované milice. Přesto tam pomoci míří velmi málo a svět jakoby zapomněl, že hlavně oni porazili Islámský stát.“
„Je mi líto každé oběti, ať už ten člověk žil kdekoliv. Toto sem píšu je pro orientaci, co to znamená, když se řekne, že zemětřesení zasáhlo ‚Sýrii‘,“ dodává Kutilová.
Zemětřesení v Sýrii – pomoc konkrétním rodinám
Z mnoha zdrojů má česká zpravodajka potvrzeno, že Kurdové v Afrínu nedostávají pomoc, protože oblast kontrolují arabské a turkmenské islamistické milice. De facto je tento region Tureckem okupován. Ty brání v distribuci pomoci Kurdům.
Kutilová uvádí, že posledních pár dní sbírá informace o tom, kdo nejvíce potřebuje pomoci na severozápadě Sýrie, kam, oproti Turecku, té pomoci proudí minimum. Jako zkušená humanitární pracovnice, tenkrát pro Člověka v tísni, již pracovala po třech zemětřeseních.
Ve spolupráci s důvěryhodnými přáteli na severu Sýrie Markéta Kutilová otevřela účet, z něhož peníze půjdou deseti (možná více) konkrétním rodinám v oblasti tzv. Afrínu. Jde o rodiny, které přišly kompletně o domy a většinu svých členů rodin. Zůstalo pár přeživších.
Spolu s Lenkou Klicperovou se rozhodly pro pomoc právě Kurdům: číslo účtu v ČR je 1130867061/3030.
Dále zpravodajka jmenuje některé konkrétní rodiny, kterým byl zničen dům a zemřeli rodinní příslušníci.
Historie Afrínu
Afrín byl před rokem 1018 obýván hlavně Kurdy a před útoky ISIS a Al-Káidy Afrín chránily kurdské milice. V lednu 2018 vojensky zaútočila turecká armáda a Tureckem podporované islamistické milice. Vyhnali odtud přes 120 000 obyvatel, spáchaly řadu válečných zločinů a nyní tuto oblast kontrolují, vysvětluje Kutilová.
Hlavní islamistické skupiny, které kontrolují Afrín, jsou Sultan Murad, Hamza division. Město Jindires je pod kontrolou Al Nusry – tedy odnože Al Kájdy. V roce 2018 po turecké invazi většina Kurdů z Afrínu utekla, jejich majetky byly zkonfiskovány militanty. Pár set kurdských rodin ale zůstalo, i když čelí teroru ze strany těchto arabských a turkmenským milic. A právě oni teď jsou teď na tom nejhůře.
„Situace v severozápadní Sýrii je tíživá dlouhodobě. Může za to nejen válka, ale i zesílené dopady neutěšené ekonomické situace, pandemie covidu-19 a v poslední době i epidemie cholery,“ uvedl seznamzpravy.cz.
„Životní podmínky v oblasti se navíc výrazně zhoršily jen pouhý týden před zemětřesením, když oblast zasáhla sněhová bouře. Potřeba je tak třeba i palivo do generátorů a topení. Sýrie se totiž – podobně jako mnoho zemí po celém světě – potýká s energetickou krizí, která je důsledkem války na Ukrajině,“ dodává seznamzpravy.cz.
