Sčítání hlasů po provinčních volbách v Nizozemsku stále probíhá, ale Občanské a farmářské hnutí již bezpečně zvítězilo v šesti z dvanácti provincií.
Jak již mnozí očekávali, Občanské a farmářské hnutí (BBB) zaznamenalo v nizozemských provinčních volbách velký úspěch. Podle předběžných výsledků zveřejněných v nizozemských médiích získalo BBB 15 ze 75 křesel v Senátu. Tím se BBB stalo prozatím nejsilnější politickou stranou spolu s kombinací Strany práce a Zelené levice (Partij van de Arbeid / GroenLinks), která rovněž získala 15 křesel.
Ve čtvrtek v poledne bylo sečteno šest z dvanácti provincií. V Zeelandu, Drenthe, Flevolandu, Frísku, Overijsselu a Groningenu vede BBB, a to dokonce velmi jasně. A v dalších pěti provinciích, včetně Limburska, vede v prognózách. Pouze v provincii Utrecht se očekává, že Zelená levice (GroenLinks) bude první.
Politici hovořili o politickém zemětřesení. Dobrý výsledek BBB, která se poprvé zúčastnila voleb do zemského parlamentu, považují za jasný protest proti premiérovi Marku Ruttemu a jeho čtyřkoalici.
Rutte, který vládne již více než dvanáct let, vyjádřil zklamání: „Není to vítězství, v jaké jsme doufali.“ Očekává se, že Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), které Rutte předsedá, získá pouze deset křesel.
Caroline van der Plas: „Budeme spoluvládnout“
Protestní strana BBB se naopak po zveřejnění prognóz radovala. Předsedkyně BBB Caroline van der Plas hovořila o jasném signálu. „Už nás nemůžete ignorovat. Budeme spoluvládnout.“
V příspěvku na Twitteru z 15. března zveřejnila předsedkyně BBB svou fotografii s premiérem Markem Ruttem v předvečer voleb. Ten si na ní s velkým zájmem prohlíží její mobilní telefon. Pravděpodobně s ohledem na současnou politickou situaci komentuje van der Plas fotografii tak, jako by si Rutte myslel: „Co to ta Van der Plas dělá?“
Ve volbách se volili nejen zástupci dvanácti provincií, ale nepřímo také první komora celostátního parlamentu, která je srovnatelná s německou Spolkovou radou. Podle prognóz mají čtyři koaliční strany pouze necelou třetinu (asi 30 %) z celkového počtu 75 křesel v první komoře.
Je otázkou, zda Rutteho vláda bude ještě schopna prosadit důležité zákony týkající se zemědělské reformy, ochrany klimatu a azylové politiky. Předběžný konečný výsledek se očekává v průběhu čtvrtka.
Strana BBB se prosadila nejen na venkově
Hlavním tématem voleb byly avizované ekologické předpisy pro zemědělství. Nizozemská vláda chce do roku 2030 snížit emise dusíku, který se uvolňuje mimo jiné z hnojiv, o 50 procent. Snížit se mají také stavy hospodářských zvířat. Zemědělci proti těmto požadavkům protestují již od roku 2019. Jen o minulém víkendu vyšlo v Haagu do ulic opět asi 25 000 lidí.
Podle Sjaaka van der Tak, předsedy nizozemského svazu zemědělců (LTO), je na základě výsledků voleb nutná skutečná změna politického směru, jak uvedl list „agrarheute“. „Vláda a provincie nyní musí upravit velké plány – zejména nakládání s dusíkem – tak, aby tato politika měla větší podporu,“ požadoval Sjaak van der Tak.
Úspěch strany BBB slaví i na sociálních sítích. Jeden z uživatelů Twitteru píše: „Nizozemsko […] Nizozemská zemědělská strana BBB se stala nejsilnější stranou. Země promluvila a Mark Rutte musí opustit směšnou dusíkovou politiku a s okamžitou platností odstoupit.“
Protesty se však již neomezují pouze na hněv zemědělců, ale v podstatě odrážejí obecnou nespokojenost Nizozemců s politikou. Protestní hnutí BBB tak získalo silnou podporu nejen ve venkovských oblastech, ale také ve městech. BBB se poprvé zúčastnilo parlamentních voleb v roce 2021. Tehdy získalo jedno procento hlasů. Podle současných prognóz by mělo získat přibližně 19 procent.
Sociální demokraté a Zelení se poprvé utkali ve volbách společně a dosáhli mírného zisku. Fórum pro demokracii s předsedou strany Thierrym Baudetem, které bylo před čtyřmi lety překvapivým vítězem, utrpělo velké ztráty. Geert Wilders se svou Stranou pro svobodu (PVV) rovněž mírně ztratil.
Nespokojenost kvůli nedostatku dostupného bydlení
Dalším klíčovým problémem, na který si obyvatelé stěžují, je nedostatek cenově dostupného bydlení, jak uvedl deník The Guardian. Ačkoli je země známá svou fiskální disciplínou, Nizozemsko trpí překvapivou bytovou krizí. Například jeden ze studentů, který zde žije, se obává: „Za pár let už nebudu studentem, ale kam půjdu? Vrátím se k rodičům? Mám studentský dluh 30 000 eur, jak si budu moci něco koupit?“
Takto minulý týden v Haagu demonstrovali nejen zemědělci, ale i občané nespokojení se situací v oblasti bydlení. Ministrovi bydlení Hugo de Jongeovi předali petici se 102 621 podpisy, v níž požadovali dostupné bydlení.
Podle deníku The Guardian stojí v současné době průměrný byt 10,192 milionu korun. Od roku 2015 do roku 2021 se průměrný disponibilní příjem domácností zvýšil o 25 %, ale ceny nemovitostí prudce vzrostly o 63 %, k čemuž přispěly nízké úrokové sazby a celostátní nedostatek 390 000 bytů, uvedl deník. Na vrcholu realitního boomu v loňském roce vzrostly ceny domů v městských centrech od konce roku 2013 o více než 130 procent.
(s využitím materiálů agentury dpa)
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
