Čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching tvrdí, že jeho režim a Rusko Vladimira Putina spolupracují na prosazení „změny“, jakou jsme na světové scéně neviděli sto let.

Putin tento týden hostil Siho v Moskvě jako čestného hosta, neboť obě autoritářské mocnosti se nadále zavazují k prohlubování diplomatické, hospodářské a vojenské spolupráce.

Když čínský potentát opouštěl 22. března Kreml, obrátil se k Putinovi a s úsměvem řekl: „Přesně tohle, právě teď, je ta změna, která tu nebyla sto let. A jsme to my, kdo společně tyto změny pohání vpřed.“

Putin odpověděl: „Souhlasím.“

„Prosím, opatruj se, drahý příteli,“ řekl Si Ťin-pching, než si oba potřásli rukama.

Putin poté popřál Siovi šťastnou cestu a z chodníku zamával čínskému vůdci odjíždějícímu ve vládním autě na rozloučenou. Rozlučkovou výměnu názorů obou vůdců zachytily kamery médií.

Čína a Rusko slibují vybudovat nový světový řád

Prohlášení přišlo den poté, co se oba lídři otevřeně zavázali přetvořit mezinárodní řád podle svých zájmů, přičemž Putin prohlásil, že Čína a Rusko vytvoří spravedlivější „multipolární světový řád“, který nahradí „pravidla“ současného mezinárodního uspořádání.

Siova zmínka o změně, jaká tu nebyla sto let, může být narážkou na upevňování moderního mezinárodního řádu, který se začal utvářet po první světové válce, z níž se Spojené státy nakonec vynořily jako supervelmoc.

Přibližně před sto lety byla také založena Komunistická strana Číny (KS Číny), která nyní vládne v Číně v diktátu jedné strany. O několik let dříve bolševici porazili poslední zbytky Bílé armády a upevnili Sovětský svaz, v němž Putin později působil jako podplukovník vojenské zahraniční rozvědky.

Si a Putin poprvé vyhlásili partnerství „bez hranic“ v únoru 2022, několik týdnů předtím, než Rusko zahájilo pokus o dobytí Ukrajiny. Přijetí Si Ťin-pchinga tento týden bylo vzhledem k izolaci Ruska na světové scéně nejvelkolepějším diplomatickým gestem, které Putin od té doby učinil.

Oba prezidenti, kteří se během rozhovorů navzájem označovali za „drahé přátele“, se 21. března zavázali k posílení hospodářské a strategické spolupráce a podepsali společné prohlášení o prohloubení „komplexního strategického partnerství“ obou zemí.

Tyto dohody dále posilují faktické spojenectví Pekingu a Moskvy, které sílí od doby, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Během této doby se komunistická Čína stala nejdůležitějším partnerem Ruska v oblasti obchodu a diplomacie a pomohla Moskvě fungovat uprostřed jinak ničivých mezinárodních sankcí.

Putin prohlásil, že Rusko je ochotno podpořit čínské podniky, které se snaží nahradit západní firmy, jež opustily zemi kvůli válce, a že obě země by měly podporovat společnosti v obou zemích, aby používaly vlastní měny.

Oba lídři rovněž jednali o výstavbě druhého plynovodu, který by mohl zdvojnásobit ruský vývoz plynu do Číny, uvedl Putin. Stejně tak se v prohlášení KS Číny uvádí, že oba národy „se shodují na tom, že tento vztah daleko přesáhl bilaterální rámec a nabyl kritického významu pro globální krajinu a budoucnost lidstva“.

Narůstající obavy z čínské podpory ruské invaze

Rostoucí partnerství mezi oběma mocnostmi v průběhu války vyvolává u mnoha amerických představitelů obavy, že by pekingský režim mohl dodávat Rusku pomoc v podobě smrtících zbraní pro použití na Ukrajině, čímž by došlo k eskalaci konfliktu a případnému rozšíření války na další země.

Spojené státy soustavně varují, že by čínský režim mohl ruské armádě poskytnout zbraně nebo munici, a v posledních měsících zdůrazňují, že Peking takovou dohodu nikdy nesmetl ze stolu.

Bílý dům již připustil, že čínské společnosti přímo podporují ruskou válku na Ukrajině, byť neuvedl, že by tato podpora znamenala smrtící pomoc.

Když například Bílý dům 24. února vyhlásil sankce proti mnoha mezinárodním subjektům souvisejícím s ruskou válkou, zaměřil se také na čínské subjekty obviněné z toho, že podporují ruský obranný průmysl, čímž fakticky pomáhají režimu obcházet sankce.

Podle únorového článku německého média Der Spiegel Čína dříve falšovala přepravní dokumenty, aby vojenské letecké vybavení směřující do Ruska zamaskovala jako civilní, a využívala prostředníky ve Spojených arabských emirátech k dodávkám bezpilotních letounů dvojího použití do Ruska.

Stejná zpráva tvrdila, že Komunistická strana Číny v současné době připravuje zásilku sebevražedných bezpilotních letounů do Ruska s konečným cílem určení Ukrajina.

Podobně zpráva japonských novin Kyodo News, která se odvolává na anonymní americké vládní zdroje, tvrdí, že na bojištích na Ukrajině byla nalezena čínská munice. Zpráva však upřesňuje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by režim prodával munici přímo Rusku.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.