Vláda ČR dnes projednává návrh zákona o hromadném řízení aneb o hromadných žalobách. Návrh má však mnoho nedostatků. V současné podobě by např. zřejmě poškození anticovidovými vakcínami nemohli žalovat výrobce vakcín.
O hromadných žalobách jsme se zatím dozvídali hlavně ze Spojených států amerických, kde byl například v roce 1998 zahájen spor s producenty tabákových výrobků, kteří museli souhlasit s odškodným pro žalující státy ve výši 246 miliard dolarů během 25 let.
Známou se stala také hromadná žaloba spotřebitelů vůči firmě Johnson & Johnson’s za její dětský pudr spojovaný s rakovinou, kdy se firma dohodla na mimosoudním vyrovnání 8,9 miliardy dolarů. Minulý rok pak musely „big pharmy“ v rámci několika sporů v USA přislíbit miliardy dolarů v odškodném za návykovost jejich opioidů – léků na tlumení bolesti (např. hlavy).
U nás letos „pohořel“ pokus hromadné žaloby spotřebitelů vůči Volkswagenu (kauza Dieselgate) právě kvůli chybějícímu zákonu, zatímco v jiných koutech světa přišla automobilka o desítky miliard eur.
U nás chystaný zákon má reflektovat implementaci směrnice Evropského parlamentu a
Rady (EU) 1828 z roku 2020, jejíž lhůta uplynula koncem loňského roku.
Návrh, který může být pro mnohé podvedené lidi výhodný, obzvláště pokud se jedná o nižší sporné částky nebo nechuti se soudit, je sice na stole, ale…
Podle spotřebitelské organizace dTest by měl takovýto justiční nástroj „spotřebitelům usnadnit vymáhání nároků, podpořit férovou hospodářskou soutěž i odlehčit zavaleným soudům. Současná podoba návrhů je však těmto cílům vzdálena a spotřebitelům podstatnou změnu nenabízí“.
Konkrétně pak dTest ve své tiskové zprávě uvádí několik výhrad, např. vůči systému „opt-in“, tj. systém, kdy se spotřebitel musí aktivně k žalobě přihlásit.
A tedy, aby se přihlásil, musí o ní vědět. Ministerstvo spravedlnosti, které návrh zákona vypracovává, neodpovědělo na dotaz Epoch Times, jakým způsobem se spotřebitel dozví, že se může do hromadné žaloby zapojit.
Výhradu k systému přihlašování má i ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalamoun, který v připomínkovém řízení navrhl doplnění o systém „opt-put“, tj. že žaloby by se účastnil každý poškozený, pokud se aktivně neodhlásí. Tuto výhradu ministerstvo neakceptovalo.
Místopředseda vlády pro digitalizaci vyjádřil pochybnosti nad úzkým vymezením návrhu, který se má vztahovat pouze na spotřebitelské spory. Ani tuto zásadní výtku ministerstvo neakceptovalo.
Podle sdělení mluvčí dTestu Lucie Korbeliusové pro Epoch Times by dle tohoto vymezení nebyla možná např. žaloba poškozených anticovidovou vakcínou vůči jejím výrobcům.
„Hromadné řízení má být podle dosavadních návrhů možné vést jen o sporech plynoucích ze vztahů mezi podnikatelem a spotřebitelem, tedy pouze z oblasti spotřebitelského práva. A do něj vakcíny nepatří,“ napsala v e-mailu mluvčí dTestu.
K možné hromadné „očkovací žalobě“ se staví skepticky i JUDr. Tomáš Nielsen z Pro Libertate, který se covidové problematice věnuje dlouhodobě.
Advokátní deník však cituje prosincové vyjádření ministerstva: „Jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením.“
Dalším sporným bodem je otázka subjektu, který by měl oprávnění hromadné žaloby podávat. Navrhovaná kritéria a kladené nároky a okolnosti jsou přísné a mluví se o registru schválených neziskových subjektů.
„Spekuluje se o několika subjektech, které by mohly mít zájem. Ale to se ukáže až po schválení, zdali někdo vůbec zájem mít bude, protože rizika a přímé náklady jsou velké. Takže nikdo nakonec zájem mít nemusí,“ komentovala Lucie Korbeliusová pro Epoch Times.
Dle Advokátního deníku by na seznamu oprávněných mohly být např. dTest či Sdružení českých spotřebitelů.
„V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo uplatněno nadstandardní množství zásadních i doporučujících připomínek ze strany resortů, zástupců podnikatelské sféry, spotřebitelských organizací a reprezentantů advokacie i justice. Ministerstvo spravedlnosti vynaložilo při vypořádání velké úsilí, aby byly uplatněné výhrady zohledněny. Zaslané připomínky však byly často ve vzájemném v rozporu, tudíž nebylo vždy možné jim plně vyhovět a výsledkem řady připomínek je kompromisní úprava,“ sděluje ministerstvo ve své předkládací zprávě.
Ministerstvo zatím počítá s malým počtem žalob, v řádu jednotek ročně.
Nedotaženost návrhu naznačuje i Městský soud v Praze, který by měl agendu hromadných žalob vyřizovat.
„Doprovodné dokumenty k zákonu neobsahují reálné vyčíslení nákladů a navýšení rozpočtu pro soudy k zajištění této nové agendy. RIA dokonce obsahuje informaci o tom, že soudy ,nebudou potřebovat žádné navýšení finančních prostředků‘. Celá konstrukce této teze je však postavena na pouhých odhadech bez analýzy jakýchkoliv konkrétních dat. Výrok o rozpočtové neutralitě legislativního záměru, postavený na údajném odpadnutí sporů na okresních soudech a jejich nahrazení zástupnými žalobami, je tedy přinejmenším nepodložený,“ uvedl pro Epoch Times mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig.
S vysokými nároky na administraci hromadných žalob ministerstvo počítá. Nicméně dle Adama Weniga zatím „není známa ani předběžná podoba tohoto rejstříku“ zástupných žalob a Městský soud v Praze „očekává další informace a zejména navýšení rozpočtu od ministerstva spravedlnosti“.
