Autismus narůstá rychlým tempem a zdá se, že vědci hledají odpověď na nesprávných místech.
Rozsáhlá metaanalýza 25 studií o autismu by mohla posunout těžiště výzkumu příčin autismu z genetiky na spouštěče v okolním prostředí. Tento posun by mohl otevřít nové, revoluční cesty pro potenciální léčbu.
Výzkum spojuje autismus se změnami ve střevním mikrobiomu, komunitě mikrobů, které žijí v tlustém střevě a jsou zodpovědné za tvorbu metabolitů a dalších sloučenin, které jsou klíčové pro naše zdraví a pohodu.
Tyto prospěšné mikroby, které nejsou součástí naší genetické výbavy, ale žijí v symbióze s lidmi, může zabít řada nejrůznějších vlivů mimo naše tělo. Nová studie, publikovaná 26. června v Nature Neuroscience, dává poruchy autistického spektra (PAS) do spojitosti s výrazným mikrobiálním podpisem, který je dysbiotický nebo nepřirozeně nevyvážený. Stejně jako v ekosystému může příliš mnoho určitých problematických druhů zničit celkovou ekologii nebo vést k problematickým důsledkům, jako je příliš mnoho určitých metabolitů a nedostatek jiných.
Mezitím se míra autismu zvyšuje rychlostí, která neodpovídá vylepšeným screeningovým a diagnostickým postupům ani genetickým vzorcům. Americké CDC (Centers for Disease Control) zveřejnilo v dubnu statistiky, které ukazují, že poslední míra autismu byla v roce 2020 1 z 36 dětí, což je nárůst oproti 1 ze 44 v roce 2018 a 1 ze 150 v roce 2000.
Při souhrnném pohledu nám důkazy ukazují, že je čas nasměrovat zdroje na přesné určení toho, co v našem prostředí podle lékařů, kteří léčí pacienty s poruchou autistického spektra (PAS), „zapíná“ rozvoj autismu. „Genetická onemocnění nejsou zodpovědná za epidemie,“ řekl The Epoch Times dr. Arthur Krigsman, specialista, který léčí děti s PAS po celém světě. „V prostředí je něco, co spouští gen, který by jinak mlčel. Neexistuje žádný gen zodpovědný za epidemii.“
Naše geny jsou pevně stočeny ve spirálách DNA (mnohé z nich nejsou nikdy použity) podobně jako projekční plány, které se nikdy nedostanou k výrobci. Ale podněty v našem prostředí mohou spustit epigenetické procesy, které způsobí zapnutí některých genů nebo vypnutí jiných, což dramaticky změní pravděpodobnost rozvoje určitých onemocnění nebo zdravotních atributů.
Nový výzkum naznačuje, že autismus je spojen s epigenetickými spouštěči, které jsou ovlivněny mikrobiomem a v průběhu našeho života jsou modifikovatelné.
Vědci se nepochybně budou i nadále pokoušet odhalit některé genetické souvislosti s touto neurologickou poruchou, která je z velké části diagnostikována v dětství. Autismus byl dosud spojen s více než 100 geny. Hádanka se však stala složitější s environmentálními asociacemi, které, jak se zdá, stále rostou. A heterogenita (různorodost) PAS znemožňuje vypíchnout pouze jediný faktor jako příčinu.
Epigenetická povaha autismu
Mnoho lékařů věří, že autismus vzniká, když jsou aplikovány „toxické“ tlaky prostředí a spouštějí epigenetické změny, sdělil The Epoch Times dr. Mark Cannon, profesor na Northwestern University.
Toxicity mohou být biologické a chemické, ale také emocionální a sociální a mohou zasahovat do fyziologie. Příklady zahrnují látky znečišťující ovzduší, umělé přísady do potravin, glyfosát, léky, viry a dokonce stres, který v těle způsobuje biochemickou kaskádu změn. Všechny mohou mít vliv tím, že změní mikrobiom.
Tato komunita bilionů bakterií, virů a plísní je zodpovědná za štěpení potravy na metabolity, zejména mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které sdělují životně důležité informace celému tělu, aby vykonávalo trávicí, neurologické a další funkce. Hlavní role střevní mikroflóry jsou metabolismus, vstřebávání živin a imunitní funkce.
Mikrobiomy se neustále mění a je nemožné přesně definovat, jak vypadá zdravý mikrobiom, protože náš průmyslový svět již náš mikrobiom zásadně změnil. Teprve nyní se učíme, jak je podrobně studovat, nicméně se již začínají vynořovat vzorce a studie nabízejí silná vodítka o tom, jak jsou nemoci spojeny s určitými mikrobiomovými vzorci.
Dr. Cannon poukazuje na studii o autismu publikovanou v roce 2012 v Microbial Ecology in Health and Disease, která ukázala epigenetickou povahu autismu. Krysám byly podávány mastné kyseliny s krátkým řetězcem od osoby s autismem.
Potkani vykazovali abnormální motorické pohyby, opakující se chování, kognitivní deficity, zhoršené sociální interakce a další rysy běžné u autismu. Mozková tkáň léčených potkanů také vykazovala neurochemické změny (vrozený neurozánět, zvýšený oxidační stres a úbytek glutathionu) typické pro pacienty s PAS.
„Koncepčně se autor domnívá, že patofyziologii poruch autistického spektra lze lépe pochopit jako podobnou stavům, jako je intoxikace etanolem nebo cukrovka, a z toho vyplývajícím komplexním interakcím mezi stravou, genetikou, metabolismem, mikrobiomem hostitele a chováním, které jsou u těchto léčitelných poruch v průběhu celého života dobře známy,“ napsal autor studie Dr. Derrick F. MacFabe.
Navrhl, že SCFA jsou spouštěčem PAS nebo PAS chování. SCFA jsou odvozeny z fermentace nestravitelných polysacharidů, jako jsou rezistentní škroby a dietní vláknina. Mezi jejich fyziologickými funkcemi jsou SCFA důležité pro růst střevních epiteliálních buněk, které chrání střevní bariéru, a pro regulaci zánětu.
„Ano, autismus se dá zapnout,“ vysvětluje dr. Cannon a dodává: „Nedokážu vám ani říct, kolikrát jsem seděl na konferenci a slyšel jsem: ,Vždycky jsem si myslel, že je to genetické,‘ přitom ve skutečnosti to data nikdy nepodporovala.
Genetika není všechno
Přílišné zaměření na genetiku jako příčinu nemocí může být na škodu důležitým směrům výzkumu a léčby a může odradit rodiny s autistickými dětmi. Srdečné přijetí teorie o genetice z nich činí bezmocné, sdělil The Epoch Times dr. Armen Nikogosian.
V takovém případě je pro lidi s autismem a jejich rodiny jedinou možností zvládat příznaky pomocí léků, řekl. Lékařská praxe dr. Nikogosiana se celá změnila v roce 2010 potom, co byl jednomu z jeho synů diagnostikován autismus.
„Tohle mi oznámili. Tuto zprávu oznámili hodně rodičům. Jsou zabředlí v myšlence, že je v tom genetická příčina,“ říká dr. Nikogosian. Jeho cílem je pomoct rodičům, kteří chtějí řešit základní příčiny poruchy pomocí holističtějšího modelu péče, který se nespoléhá jen na léčbu symptomů pomocí farmaceutik.
Podle lékaře vývoj dalších léčebných postupů stagnuje kvůli rozsáhlému popírání toho, že na vzniku autismu se podílejí environmentální faktory. Někdy jde o vystavení těžkým kovům a plísním, jindy o četné infekce nebo dokonce očkovací látky. Objasnění, kvantifikace a pochopení přínosů environmentálních expozic jsou důležité, protože to otevírá dveře novým způsobům léčby.
Některé známé vlivy prostředí
Výzkumník zabývající se autismem, James Adams, uvedl, že mnoho předpokládaných rizikových faktorů je nadále potvrzováno výzkumem. V nedávné studii, kterou provedl na malé skupině dětí s autismem, zjistil, že v celém výzkumu převládaly společné jevy.
„Ukazuje se, že matky dětí s autismem konzumovaly méně vlákniny, méně vlákniny než matky typických dětí. To je důležité, protože vláknina je velmi důležitou potravou pro některé střevní bakterie,“ uvádí Adams s tím, že většina mikrobiomu se dědí po matce.
Studie z roku 2021 v odborném časopise Frontiers in Immunology zjistila, že u těhotných žen dochází ke zvýšené produkci SCFA v souvislosti s vývojem imunitního systému plodu. Studie propojila kojené děti s rozmanitějším a robustnějším vývojem mikrobiomu.
Adams řekl, že jeho výzkum a další studie ukazují, že u dětí krmených umělou výživou a u těch, kteří ve zvýšené míře užívají perorální antibiotika, je větší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován autismus. Předčasný porod je také rizikovým faktorem pro autismus. Zmiňovaná studie ve Frontiers in Immunology poznamenává, že předčasný porod má tendenci ovlivnit vývoj mikrobiomu. Děti porozené vaginálně mají také rozmanitější mikroby a nižší výskyt onemocnění než děti narozené císařským řezem.
Podle údajů zveřejněných v časopise Neuron v roce 2018 patří mezi další běžné faktory PAS, které souvisejí s těhotenstvím: obezita matky, diabetes matky a komplikace spojené s traumatem, ischemií a hypoxií,
Studie nedávno publikovaná v Psychological and Cognitive Sciences, která zahrnovala 450 párů matka-dítě, zaznamenala, že děti ve věku 2 let, jejichž matky jako děti zažily nepřízeň osudu, měly změněnou mikroflóru. Další problémy, se kterými se mohou maminky setkat a které zřejmě ovlivňují mikrobiom jejich dětí, jsou užívání antibiotik a infekce.
Propojení mezi mikrobiomem a autismem bylo několikrát vědecky ověřeno, takže je obtížné ho popírat jako příčinný faktor. V dokonalém světě by to podle lékařů mělo vést k velkým změnám v klinickém prostředí.
„Vždy chcete znát příčinu, protože pokud znáte příčinu, můžete nemoc zastavit. Přestaňte hledat gen, který pravděpodobně neexistuje a nebude nikdy nalezen. Pokusme se najít příčinu a pak ji napravit, odstranit,“ vybízí dr. Krigsman.
Proč na příčině záleží
Mikrobiolog Kiran Krishna řekl listu The Epoch Times, že to, co očividně přichází, je podobné celosvětovému uvědomění, že kouření způsobuje rakovinu.
Tabákový průmysl nakonec nemohl zastavit množství malých, kumulativních studií, které jasně dokumentovaly vzájemnou spojitost. Podle Krishny se totéž děje ohledně spojení mezi mikrobiomem a autismem a nová metaanalýza je podstatná, protože může pomoci dalším výzkumníkům získat granty a finanční prostředky, aby se zaměřili specifiky na mikroby a prostředí, které je ovlivňuje.
„Předtím jsme měli kouř, což znamená, že mikrobiom byl zapojen do autismu. A teď máme oheň,“ uvedl v tiskovém prohlášení Rob Knight. ředitel Centra pro inovaci mikrobiomu při University of California-San Diego a spoluautor studie.
Stále však panuje diskuse o tom, zda nemoc vede ke střevní dysbióze (nevyváženosti, pozn. red.), nebo naopak. Studie z roku 2021 publikovaná v odborném časopise Cell dospěla k závěru, že změny v mikrobiomu způsobují dietní preference nebo omezující stravování, které je běžné u dětí s autismem. „Varujeme před tvrzeními, že mikrobiom hraje v PAS hnací roli,“ napsali vědci.
Krishna předpokládá, že longitudinální data z nové studie pomohou vyřešit jakékoli přetrvávající pochybnosti o tom, zda je mikrobiom hnacím motorem PAS. „Dostáváme se tam, protože na celém světě existuje tolik vědců, kteří se zajímají o mikrobiom. Narážíme na tu vlnu. O mikrobiomu se ročně publikuje asi 10 tisíc článků. To je tsunami. Tato vědecká práce… skutečně dává razítko, že tohle je místo, kde musíme pátrat.“
Genetika ve správné perspektivě
Jamie Morton, korespondenční autor studie v Nature, řekl listu The Epoch Times, že ačkoli existují skvělá data o tom, jak prostředí utváří mikrobiom, genetika bude vždy cenná, protože určuje, jak jsme ovlivněni toxickými expozicemi.
Podle něj studie ilustruje kulturní posun výzkumníků, kteří mají tendenci „utábořit se“ ve svých vlastních disciplínách a teprve nyní se sjednocují, aby nalezli příčinu autismu. „To byl jeden z klíčových bodů naší práce. Chtěli jsme zdůraznit, že když přemýšlíme o autismu a těchto složitých systémech, potřebujete, aby všichni seděli ve stejné místnosti. Nepotřebujete pouze jednu datovou sadu. Potřebujete je všechny. Potřebujete genetiku. Potřebujete mikrobiom. Potřebujete dietu. Potřebujete metabolity, údaje o chování, všechno, co vám přijde pod ruku,“ podotýká vědec.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
