Očekává se, že americký prezident Joe Biden při víkendovém setkání v Indii s představiteli nejsilnějších světových ekonomik zdůrazní sílu americké ekonomiky a postaví ji do kontrastu s rostoucími hospodářskými problémy Číny, aby Spojené státy představil jako perspektivnějšího partnera.
Po dvoudenním summitu skupiny G20 v Dillí odcestuje Biden do Vietnamu, kde oficiálně oznámí zlepšení partnerství s touto komunistickou zemí, což bude pro Čínu jasný signál. Cesta do Asie se koná na pozadí stupňujícího se geopolitického soupeření s Čínou, kdy Washington usiluje o posílení spojenectví a vazeb.
Představitelé nejbohatších a nejmocnějších zemí světa se 9. a 10. září sejdou v indickém hlavním městě Dillí na summitu skupiny G20, kde budou jednat o široké škále otázek od změny klimatu po ekonomickou bezpečnost. Očekává se, že se prezident Biden během svého pobytu v Indii setká s několika vedoucími představiteli, včetně saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmána.
Podle Bílého domu se dnes uskuteční jeho první bilaterální setkání v Indii s indickým premiérem Naréndrou Módím. V červnu se Módímu dostalo vřelého přijetí v Bílém domě během čtyřdenní státní návštěvy Washingtonu, kde oba lídři vydali obsáhlé společné prohlášení a dlouhý seznam cílů zaměřených na hospodářskou bezpečnost, obranu a strategické partnerství.
Očekává se, že hlavním tématem jednání bude přesun dodavatelských řetězců z Číny do Indie.
Indie nebo Bharat?
Indie hostí summit lídrů G20 v době, kdy Módího vláda usiluje o změnu názvu země z Indie na Bharat. Podle historiků je Bharat starobylé sanskrtské slovo, které sahá až do raných hinduistických spisů. V hindštině toto slovo znamená Indie.
Na pozvánkách na večeři zaslaných hostům, kteří se účastní summitu G20, byla indická prezidentka Draupadí Murmúová označen jako „prezidentka Bharatu“, nikoli jako „prezidentka Indie“. To vedlo ke spekulacím, že se Módího nacionalistická strana snaží vymýtit názvy, které považuje za koloniální. Nacionalisté v zemi tvrdí, že název Indie zavedli britští kolonialisté, a proto je „symbolem otroctví“.
Před summitem vyjádřily některé lidskoprávní skupiny znepokojení nad tím, že Módího vláda se hlásí ke krajně pravicovému hinduistickému nacionalismu a má špatnou bilanci v oblasti lidských práv, což podle nich vytváří v zemi nepřátelské prostředí pro menšiny, zejména muslimy.
Kromě toho Washington a jeho evropské spojence znepokojuje blízký vztah Indie s Ruskem a její neochota vydat silné prohlášení odsuzující válku na Ukrajině.
Ukrajina rozděluje G20
Na závěr loňského summitu se vedoucí představitelé skupiny G20 dohodli na společném komuniké, v němž „důrazně odsoudili“ válku na Ukrajině.
„Většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a prohlubuje stávající křehkost globální ekonomiky,“ uvádí se v prohlášení. V prohlášení však bylo rovněž uvedeno, že existují „jiné názory a různá hodnocení situace a sankcí“.
Zatím není jasné, jak se letošní komuniké bude zabývat konfliktem na Ukrajině. Zatímco některé země požadují silné vyjádření k ukrajinské válce, Indie, která G20 předsedá, se v prohlášení ze summitu snaží o vyváženost.
Podle Stephanie Segalové z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studie (CSIS), bude otázka Ukrajiny pro Indii velkou výzvou. „Indie, podobně jako její předchůdkyně Indonésie v předsednictví G20, zde má skutečnou výzvu ve snaze dosáhnout konsensu v otázkách ve skupině, která je ve skutečnosti značně roztříštěná a roztříštěná z velké části kvůli pokračující agresi Ruska na Ukrajině,“ uvedla na tiskovém brífinku CSIS.
Segalová věří, že určení summitu jako schůzky zaměřené na globální ekonomické výzvy umožní světovým lídrům dosáhnout určitého pokroku a shody.
Putin a Si se nezúčastní
Ruský prezident Vladimir Putin se nezúčastnil summitu na Bali v Indonésii v roce 2022 a vynechá i letošní setkání v Dillí. Také čínský vůdce Si Ťin-pching oznámil, že se summitu nezúčastní, což vedlo ke spekulacím o příčině jeho neúčasti.
Biden vyjádřil zklamání poté, co se dozvěděl, že se čínský vůdce akce nezúčastní. Naposledy se setkali na summitu G20 na Bali 14. listopadu 2022. Podle Dennise Wildera z Iniciativy pro americko-čínský dialog o globálních otázkách na Georgetownské univerzitě je neúčast významného vůdce na summitu „docela velký problém“.
Wilder řekl televizi NTD, že důvodů pro rozhodnutí Číny může být několik. Hlavním z nich však je, že Si nebyl připraven na to, že Biden by se s ním setkal někde bokem, a odmítnutí jeho žádosti by bylo trapné.
„Myslím, že se těší na setkání s Bidenem na summitu APEC v San Francisku“ letos v listopadu, předpověděl.
Dalším důvodem jeho nepřítomnosti by mohly být napjaté vztahy mezi Čínou a Indií. Týden před summitem vyvolalo pozdvižení zveřejnění nové oficiální mapy Číny, kde si Peking překreslil hranice podle svých představ, což se setkalo s protesty ze strany Indie, Nepálu, Vietnamu, Malajsie a Tchaj-wanu.
Další zastávka: Vietnam
Po skončení summitu G20 v Dillí má prezident Biden 10. září odcestovat do Vietnamu. Ve vietnamském hlavním městě Hanoji se prezident setká s generálním tajemníkem komunistické strany Nguyenem Phu Trongem a dalšími nejvyššími vietnamskými představiteli.
Podle Gregoryho Polinga, vedoucího pracovníka a ředitele programu pro jihovýchodní Asii a iniciativy pro námořní transparentnost v Asii v CSIS, mají prezident Biden a Trong určité osobní vztahy.
Oba představitelé spolu před několika měsíci telefonicky hovořili a údajně se dohodli na zvýšení úrovně partnerství, které je pro Vietnamce významnější než pro Američany, uvedl Poling během tiskového brífinku CSIS.
Vysvětlil, že Vietnam má velmi jasnou hierarchii diplomatických vztahů. Spojené státy byly v této hierarchii na konci, ale díky Bidenově návštěvě se možná posunou až na vrchol, kterým je podle Polinga „komplexní strategický partner“.
V současné době existují čtyři země, které Vietnam považuje za nejzásadnější pro své mezinárodní vztahy: Čína, Rusko, Indie a Jižní Korea.
„A to je, myslím, docela velká věc, když uvážíme, že se jedná o komunistický stát na hranicích s Čínou, který nikdy nebude spojencem USA, který vysílá docela hlasitý politický signál, že se Pekingu obává natolik, že je ochoten formálně povýšit vztahy s USA na nejvyšší úroveň,“ míní Poling.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.
