Studie o kalifornských požárech postrádá klíčová fakta, ačkoliv byla zveřejněna v časopise Nature a poté ji často citovala mainstreamová média. Autor studie uvedl, že tato fakta záměrně vynechal, aby článek vyhovoval obvyklé interpretaci problematiky klimatických změn.
„Věděl jsem, že se ve svém výzkumu nebudu snažit kvantifikovat jiné klíčové aspekty než změnu klimatu. To by rozmělnilo příběh, který chtějí prestižní časopisy jako Nature a jeho konkurenční časopis Science slyšet,“ napsal pro The Free Press Patrick Brown, odborník na vědy o Zemi a klimatu přednášející na Univerzitě Johnse Hopkinse.
V článku z 30. srpna nazvaném „Oteplování klimatu zvyšuje riziko extrémního denního růstu požárů v Kalifornii“ Brown a sedm spoluautorů zkoumali, jak změna klimatu ovlivnila „extrémní růst požárů“. Požáry byly ve studii definovány jako takové, které denně spálí území o rozloze větší než 10 000 akrů (4 046 hektarů).
Pomocí modelu strojového učení výzkumníci analyzovali téměř 18 000 požárů, které se v Kalifornii staly mezi lety 2003 a 2020. A zjistili, že rostoucí teploty zvýšily celkovou četnost extrémního denního růstu lesních požárů v průměru o 25 %.
Brown uvedl, že existují další stejně důležité, ne-li důležitější faktory, které zvyšují riziko extrémních požárů. Například špatné lesní hospodaření a rostoucí počet osob, které lesní požáry způsobily úmyslně či nešťastnou náhodou. Nicméně Brown se rozhodl o nich nehovořit, aby práce zůstala v souladu s hlavním názorovým proudem o klimatických změnách.
„V mém článku jsme se neobtěžovali zkoumat vliv těchto dalších zjevně relevantních faktorů,“ vysvětlil klimatolog a dodal, že více než 80 % požárů ve Spojených státech zapříčiňuje člověk.
„Ptáte se, jestli jsem věděl, že bych zahrnutím těchto faktorů přispěl k realističtější a užitečnější analýze? Ano, věděl. Ale věděl jsem také, že by tyto další faktory odvedly pozornost od jasného záměru informovat o negativních dopadech klimatických změn. A tím by se snížily šance, že článek projde u redaktorů a recenzentů časopisu Nature.“
TIP: Gregory Wrightstone odhaluje lži doprovázející „klimatické změny“ a agendu kontrolovat společnost
Tři nevyřčená pravidla
Podle Browna musí „bystrý klimatický výzkumník“ především vědět, že by jeho práce měla podporovat hlavní narativ, čili ten „správný“ úhel pohledu na problematiku klimatických změn.
Tento narativ tvrdí, že dopady klimatických změn jsou „všudypřítomné a katastrofické“. A že nejlepší strategií, jak je řešit, jsou vládou dotované programy zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů.
Nepodporují se jiná například adaptační opatření, která by mohla snížit zranitelnost lidí vůči dopadům změn. Ať již odolnější infrastruktura a častější klimatizace nebo lepší hospodaření v lesích, které by snížilo výskyt požárů.
„Řečeno na rovinu, klimatická věda přestala rozumět složitosti světa a začala se chovat jako jakási Kassandra, která naléhavě varuje veřejnost před nebezpečím klimatických změn,“ napsal Brown. „Jakkoli je tento instinkt pochopitelný, zkresluje velkou část klimatologického výzkumu a dezinformuje veřejnost. Především je pak těžké dosáhnout praktických řešení.“
Jako příklad Brown uvedl jinou práci, která byla nedávno publikována v časopise Nature. V této studii se uvádí, že každá tuna emisí oxidu uhličitého představuje „společenské náklady“ ve výši 185 dolarů. Tyto náklady se počítají jako určitá číselná hodnota úmrtí v důsledku horka a škody na úrodě. Autoři článku se podle něj ale vůbec nezmiňují o tom, že změna klimatu není dominantní příčinou ani jednoho z těchto dvou dopadů.
„Počet úmrtí souvisejících s teplem klesá a výnosy plodin se po desetiletí zvyšují navzdory změně klimatu,“ vysvětluje Brown. A dodává, že kdyby se tyto skutečnosti do dokumentu zahrnuly, porušily by druhé nevyslovené pravidlo. Tím je ignorace či bagatelizace praktických opatření, která mohou lidé učinit, aby negativním dopadům změny klimatu zabránili.
„Uznání těchto skutečností by znamenalo, že si svět v některých oblastech sám poradil navzdory klimatickým změnám – což by podle dominantního proudu myšlení oslabilo motivaci ke snižování emisí,“ napsal klimatolog.
Třetím pravidlem je podle Browna používat měření, která přinesou co nejvíce bombastických čísel.
V článku o požárech v Kalifornii se vědci zabývali rizikem požárů, které za jediný den zažehnou více než 10 000 akrů (4 046 hektarů). Tento ukazatel nemá velkou praktickou hodnotu, ale vytváří čísla, která mohou zapůsobit na redaktory, recenzenty a média.
„Proč je tento složitější a méně užitečný druh metriky tak běžný? Protože obecně dává větší koeficienty nárůstu než jiné výpočty,“ uvedl vědec.
„Vtipně řečeno: získáte větší čísla, která ospravedlňují důležitost vaší práce. Její oprávněné místo v časopisech Nature nebo Science zajistí širokou medializaci.“
Posedlost médií tématem o klimatu
Brown začal svůj příspěvek tím, že sdílel odkazy na zprávy zpravodajských agentur Associated Press, PBS NewsHour, The New York Times a Bloomberg. Tyto všechny zprávy podle něj vyvolávají dojem, že požáry letošního léta od Kanady přes Evropu až po Havaj jsou důsledkem klimatických změn.
„I když je změna klimatu důležitým faktorem ovlivňujícím požáry v mnoha částech světa, není zdaleka jediným faktorem, který si zaslouží naši výhradní pozornost,“ napsal.
Ve výzvě Brown uvedl, že chce, aby došlo ke „změně kultury“ napříč akademickou obcí i médii, která by umožnila mnohem širší konverzaci o klimatu.
„Média by například neměla akceptovat podobné články automaticky. Je potřeba se zaměřit na prozkoumání toho, co bylo v článku vynecháno. Redaktoři významných časopisů by měli rozšířit svou interpretaci klimatických změn nad rámec snižování emisí skleníkových plynů. A samotní vědci se musí začít redaktorům stavět na odpor, nebo si najít jiná místa, kde budou publikovat.“
Časopis Nature na naši žádost o komentář nereagoval.
Z článku anglické redakce deníku The Epoch Times přeložil Radovan Dluhý.
