Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přednesla projev o stavu Evropské unie, kde rozebírala dosažené úspěchy, současné výzvy a budoucí strategii bloku. Potvrdila mimo jiné zaměření Evropské unie na bezuhlíkovou ekonomiku, oznámila vyšetřování proti čínským výrobcům elektromobilů a ubezpečila Ukrajince o pokračující podpoře.

Projev o stavu Evropské unie je každoroční zhodnocení uplynulého roku a oznámení plánů na rok nadcházející. Proslov probíhá vždy v září daného roku.

„Dnešní Evropská unie odráží vize těch, kdo po druhé světové válce snili o lepší budoucnosti,“ uvedla v začátku projevu von der Leyenová. Mladí lidé podle ní sdílí tuto vizi o budování lepší budoucnosti.

Jako ukázku síly jednoty unie vyzdvihla společnou podporu Ukrajiny tváří v tvář „ruské agresi“, překonání energetické krize nebo očkovací kampaň proti covidu-19, která „pomohla proočkovat celý kontinent a velké části světa“. Také poděkovala europoslancům za práci, kterou podle ní odvedli pro zrovnoprávnění obou pohlaví.

Green Deal jako budoucnost Evropy

Von der Leyenová dlouze hovořila i o Green Dealu, dohodě z roku 2019, která má Evropu nasměrovat pomocí politických iniciativ k dosažení uhlíkové neutrality. Dohoda je podle ní reakcí unie na klimatické změny, která vznikla „z nutnosti ochránit naši planetu“.

„Letošní léto, v Evropě rekordně nejteplejší, bylo toho tvrdou připomínkou,“ uvedla šéfka komise s odkazem na požáry v Řecku či Španělsku či jiné přírodní pohromy v jiných státech EU. Green Deal však podle ní nepředstavuje jen nutnost, ale zároveň příležitost posílit evropské hospodářství.

„Green Deal je dnes ústřední částí naší ekonomiky,“ prohlásila politička a tvrdila, že „zelené“ investice a inovace přispívají k růstu evropského bloku. „Přilákáváme nyní více investic do čistého vodíku než Čína a USA dohromady,“ uvedla von der Leyenová.

Dokumenty EU uvádějí jako příklad český projekt financovaný z evropských fondů, ve kterém mají uhelné regiony (Ústecký, Moravskoslezký a Karlovarský kraj) spolupracovat na rozvoji vodíkových technologií. Kraje budou tyto technologie rozvíjet v oblasti výroby, skladování či aplikace v některých typech dopravy, uvedlo ministerstvo životního prostředí v dubnu 2023.

Šéfka Evropské komise rovněž uvedla, že unie se zavazuje pomáhat firmám při „zelené“ transformaci. Již v září začne EU sérii dialogů s evropskými firmami o transformaci k bezuhlíkovým technologiím. „Cílem je podpořit každé odvětví při budování jeho obchodního modelu dekarbonizace průmyslu, protože věříme, že tato transformace je nezbytná pro naši budoucí konkurenceschopnost v Evropě,“ uvedla politička a dodala, že hlavním ohniskem zájmu je pro kontinent solární a větrná technologie a výroba elektrických vozidel, která „musí být vyráběna v Evropě“.

Nekalá čínská konkurence

Von der Leyenová se ve svém proslovu zaměřila také na nečestné obchodní praktiky. Evropské společnosti „jsou často podkopávány konkurenty, kteří těží z obrovských státních dotací“, uvedla a zmínila přitom přímo Čínu.

„Nezapomněli jsme, jak neférové obchodní praktiky Číny ovlivnily náš solární průmysl. Řada našich podniků byla vytlačena silně dotovanými čínskými konkurenty, průkopnické firmy musely podat návrh na konkurz, slibné talenty odešly hledat štěstí v zahraničí…,“ vylíčila von der Leyenová dopady nekalého podnikání.

Jako příklad uvedla trh elektromobilů, který je pro Evropu „rozhodující“, přesto je „zaplaven levnějšími elektromobily z Číny. A jejich ceny jsou drženy uměle nízké díky obřím státním dotacím“. „Tohle deformuje náš trh,“ řekla.

Zároveň oznámila, že EU bude v této věci konat nápravná opatření. „Mohu tedy dnes oznámit, že komise zahajuje antisubvenční vyšetřování elektrických vozidel pocházejících z Číny,“ uvedla evropská lídryně za silného potlesku europoslanců.

„Evropa je otevřená konkurenci, ale ne závodu ke dnu. Nekalým praktikám se musíme bránit,“ dodala von der Leyenová.

Málo pracovních sil

Vrcholná politička identifikovala ve svém projevu tři výzvy, kterým unie čelí – nedostatek pracovních sil, inflace a usnadnění podnikání.

Nedostatek zkušených pracovních sil je podle ní cítit napříč celou Evropou. „Místo aby miliony lidí hledaly místa, miliony míst hledají lidi,“ prohlásila von der Leyenová a dodala, že 74 procentům malých a středních podniků v Evropě chybí zkušená pracovní síla.

Rezervu vidí v matkách, které se starají o děti, protože si nemohou dovolit tuto péči zaplatit, v mladých nezaměstnaných lidech, kterých je podle ní osm milionů, a v kvalifikovaných přistěhovalcích.

Šéfka unie také oznámila, že před koncem roku bude určen speciální vyslanec pro malé a střední podniky, který se bude zodpovídat přímo jí a bude sbírat informace od těchto firem. „Chceme slyšet přímo od malých a středních podniků, jaké mají každodenní výzvy. U každé legislativy bude nezávislou komisí provedena kontrola konkurenceschopnosti,“ řekla von der Leyenová s tím, že příští měsíc bude podán první návrh zákona, který by zredukoval firemní reporting směrem k EU o 25 procent.

Umělá inteligence – ano, ale opatrně

Předsedkyně Evropské komise vyzdvihla roli umělé inteligence pro rozvoj lidstva, nicméně poukázala na potřebu tento vývoj regulovat. Zákon o umělé inteligenci, který EU jako první na světě vytvořila, podle ní slouží jako „vzor pro celý svět“.

Vyzvala proto nejen k celoevropskému, ale ke globálnímu systému regulace, kdy by vznikl po vzoru IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) orgán složený z odborníků, kteří by diskutovali o příležitostech a hrozbách umělé inteligence a navrhovali by politikům vhodná řešení a postupy.

Von der Leyenová při této příležitosti oznámila, že start-upy pracující na umělé inteligenci budou moci využít tři superpočítače, které se na území unie nacházejí, aby si na těchto výkonných strojích „zodpovědně“ cvičily své počítačové modely.