Praha 4. října (ČTK) – Migrační vlna z Ukrajiny, která zahrnovala zejména děti a ženy v produktivním věku, lehce zbrzdila stárnutí populace v Česku. Průměrný věk obyvatel ČR, který plynule rostl od počátku 80. let minulého století, loni díky migraci klesl na 42,6 roku. Bylo to o 0,2 roku méně než v roce 2021. Ze stejného důvodu také vzrostl podíl dětí v populaci, a to nejvýrazněji od konce druhé světové války. Vyplývá to z demografických dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Počet obyvatel Česka se v roce 2022 zvýšil o zhruba 310.800 lidí na 10,83 milionu. Důvodem byl zejména příchod uprchlíků z Ukrajiny, která od konce loňského února čelí ruské agresi. Struktura příchozích ze zahraničí podle pohlaví a věku se podle statistiků výrazně odlišovala od předchozích let a ovlivnila i celkové složení populace Česka.
Z Ukrajiny přicházely především ženy v produktivním věku s dětmi, a proto se loni poprvé od poloviny 80. let meziročně snížil podíl seniorské části populace v Česku. Ke konci loňského roku v ČR žilo téměř 2,21 obyvatel ve věku 65 let a starších, což představovalo 20,4 procenta z celkové populace země. Meziročně pokleslo zastoupení této věkové skupiny o 0,2 procentního bodu, přestože v absolutních číslech se počet seniorů meziročně zvýšil o 1,8 procenta. Důvodem bylo to, že počet lidí v dětském a produktivním věku rostl rychleji, než o kolik přibylo seniorů.
Počet dětí do 15 let loni meziročně stoupl o 57.400, což představovalo meziroční přírůstek o 3,4 procenta. Byl nejvyšší od konce druhé světové války. Meziroční růst dětské složky se ke třem procentům přiblížil také v polovině 70. let minulého století. Zatímco po skončení druhé světové války i v 70. letech růst táhla zvýšená porodnost, za loňským nárůstem dětské složky v populaci stála imigrační vlna z Ukrajiny, která dokázala vykompenzoval i pokles počtu živě narozených dětí o 10.500, uvedl ČSÚ.
Produktivní složka obyvatelstva, vymezená věkovým rozpětím 15 až 64 let, tvořila v loňském roce 63,4 procenta populace ČR. Meziročně vzrostla o 0,1 procentního bodu, což se stalo poprvé od roku 2006. Lidí v produktivním věku bylo ke konci loňského roku 6,87 milionu, meziročně o téměř 215.000 více. Stejně jako u dětí byla i v tomto případě důvodem výrazného nárůstu imigrační vlna z válkou zasažené Ukrajiny.
Demografické změny se projevily i v takzvaném indexu stáří, který porovnává počty seniorů s počty dětí. Tento ukazatel nepřetržitě rostl od poloviny 80. let minulého století, kdy na 100 dětí připadal poloviční počet lidí ve věku 65 let a více. Hranice 100 seniorů na 100 dětí index dosáhl v roce 2006 a poté se zvyšoval až do roku 2021, kdy dosáhl úrovně 128 seniorů na 100 dětí. Loni se vlivem nárůstu počtu dětí zapříčiněného imigrační vlnou z Ukrajiny meziročně mírně snížil, takže na 100 dětí připadalo 126 seniorů.
