Angie Macková hudbou žije a dýchá od dětství. Jako dívka zpívala a tančila na desky Neila Diamonda, které pouštěl její otec. Jako dospívající zvonila na ruční zvony v kostelním sboru. Později se jako vyučená ošetřovatelka starala o pacienty v pečovatelském domě, kde hrála bohoslužebnou hudbu. Dnes mentoruje studenty v hudbě a herectví ve svém studiu ve Wisconsinu.
Jako člověk, který přežil rakovinu prsu, na vlastní kůži zažila, jak hudba přeměňuje její fyzické a duševní zdraví. „Moje cesta k rakovině prsu mě dovedla k závěru, že se musím vyjádřit, abych zůstala naživu,“ řekla Macková pro The Epoch Times. Hudba jí pomohla zvládnout léčbu.
Od zklidnění úzkostné mysli po regulaci srdeční frekvence studie ukazují, že hudba – ať už její poslech nebo hra na nástroje – může hluboce ovlivnit celkovou pohodu.
Jak může hudba zlepšit duševní zdraví
Mnozí nechápou velmi skutečné trauma, které může doprovázet nemoc, říká paní Macková. Muzikoterapie může být prospěšná při léčbě posttraumatické stresové poruchy a zvládání symptomů. Může pomoci i při jiných duševních poruchách:
Pomáhá při vyjadřování pocitů
Někteří studenti paní Mackové trpí depresemi, úzkostmi a dalšími duševními problémy. „Po více než 20 letech práce s dětmi a rodinami vám mohu říci, že naše budoucí generace potřebují okamžitou pomoc při vyjádření svých emocí,“ říká s tím, že míra sebevražd mezi mladými lidmi stoupá.
Míra sebevražd mezi teenagery v USA ve věku 15 až 19 let se podle nedávné zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mezi lety 2009 a 2017 zvýšila o 57 procent, ze 7,5 úmrtí na 100 000 na 11,8. Navíc míra sebevražd mladých dospělých ve věku 20 až 24 let vzrostla mezi lety 2001 a 2021 o 63 procent, z 11,9 úmrtí na 100 000 obyvatel na 19,4 úmrtí.
Také v České republice sebevraždy mezi mladými stoupají. V loňském roce došlo ke zvýšení počtu sebevražd, nejvíce to bylo vidět u mladších věkových kategorií 15–19, 20–24, 30–34 let, uvádí Národní ústav duševního zdraví.
„Potřebujeme více bezpečných míst, kde by dospívající mohli sdělit svůj vztek a zmatek, který mohou cítit uvnitř,“ domnívá se Macková. Právě poslech nebo tvorba hudby může být katarzí. Může sloužit jako mocný nástroj pro zpracování a uvolnění zadržovaných pocitů a poskytuje neverbální odbytiště pro emoce. Různé žánry a styly hudby mohou zachytit širokou škálu emocí, od radosti a vzrušení až po smutek a hněv.
Mnoho lidí nachází útěchu v hudbě, která odráží jejich vlastní emocionální zážitky. Poslouchání textů nebo melodií, které odrážejí jejich pocity, může vytvořit pocit spojení a porozumění.
Zlepšuje autismus, úzkost, deprese
Lori Ann Lockeová, certifikovaná muzikoterapeutka, zdůrazňuje, že hudba hluboce ovlivňuje zdraví a pohodu. Vyrůstání se sousedem, který měl zvláštní potřeby, naučilo Lockeovou, jak přistupovat k lidem z různým stupněm schopností. V sedmi letech začala hrát na klavír a pak se rozhodla, že se stane učitelkou hudby.
Jako muzikoterapeutka pracovala s pacienty s Alzheimerovou chorobou i neurologickými poruchami, někteří s dvojími diagnózami, jako je autismus a úzkost. „Když se studenti během terapie naučí nějaký nástroj, získají schopnost umět se s věcmi vypořádat. Když pociťují úzkost, mohou hrát na buben nebo klavír, i když nejsou na terapeutickém sezení.“
Metaanalýza v Psychiatry Research z roku 2020 ukazuje, že doplňková muzikoterapie významně zlepšila behaviorální zdraví, včetně negativních symptomů, jako je sociální stažení a apatie, symptomy deprese a kvalita života u lidí se schizofrenií.
Pacienti nejsou jedinou skupinou, která má prospěch z hudební intervence. Když výzkumníci zavedli během koronakrize muzikoterapii a jógu pro zdravotnické pracovníky, pečovatelé zaznamenali snížení příznaků deprese, úzkosti a stresu, podle vědeckého článku z roku 2021 zveřejněného v International Journal of Social Psychiatry.
Některé výzkumy ukázaly, že autistické děti mohou mít prospěch z muzikoterapie, která zahrnuje rytmické pohyby, jako je tleskání nebo pochodování. Hudební a pohybová terapie může podporovat jemné i větší motorické dovednosti a zlepšit komunikaci prostřednictvím těchto motorických dovedností, zjistil přehled výzkumu z roku 2013 publikovaný ve Frontiers in Integrative Neuroscience.
Věda potvrzuje přínos hudby pro fyzické zdraví
Pro Mackovou hudba znamenala víc než jen emocionální vzpruhu. Melodie a rytmy jí přinášely hmatatelnou fyzickou úlevu od běsnění rakoviny. Výzkum její zkušenosti potvrzuje.
Snížení krevního tlaku
Studie naznačují, že hudba může pomoci vylepšit zdraví srdce a regulovat krevní tlak.
Křížová studie z roku 2019 publikovaná v Explore uvádí, že hudba naladěná na 432 Hz může snížit krevní tlak, srdeční frekvenci a dechovou frekvenci lépe než hudba naladěná na 440 Hz, což je současný moderní standard.
Zabíjení rakovinných buněk
Výzkumy ukazují, že hudba může mít vliv na rakovinné buňky. Vědecký článek z roku 2016 uveřejněný v Evidenced-Based Complementary and Alternative Medicine pojednával o tom, jak buněčné linie rakoviny prsu reagují na hudbu.
Studie zjistila, že hudba ovlivnila trojitě negativní buněčnou linii rakoviny prsu MDA-MB-231 snížením životaschopnosti rakovinotvorných buněk a navozením apoptózy, což je proces, který tělo používá k ničení nezdravých buněk.
Zlepšení paměti
Podle článku v Neuroscience & Biobehavioral Reviews z roku 2020 hudba hluboce prospívá lidem s neurologickými poruchami, jako je demence, zlepšuje náladu, zmírňuje neklid a vyvolává osobně smysluplné vzpomínky.
Paní Lockeová vypráví, že když hraje hudbu, kterou pacient s demencí zná z mládí, pacient se víc rozmluví a zlepší se i jeho schopnost zapamatovat si věci. Podle jejích zkušeností zpívání hymnů umožňuje pacientům zpívat slovo od slova a demonstruje sílu hudby pro pacienty s Alzheimerovou chorobou napojením se na dlouhodobé vzpomínky.
Kombinace hudby s pohyby na obou stranách těla, jako je tleskání oběma rukama nebo pohyb oběma nohama, má významné účinky, tvrdí Macková.
Studie z roku 2014 v Experimental Brain Research použila funkční magnetickou rezonanci ke zkoumání mozkové aktivity během bilaterální koordinace pohybu. Vědci zjistili větší aktivaci v určitých oblastech mozku, včetně subkortikálních oblastí (ty jsou důležité pro kognitivní funkce a zpracování emocí), když účastníci koordinovali pohyby na obou stranách těla.
Pomáhá dětem na JIP
Muzikoterapie a další intervence založené na hudbě mohou na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče vést ke snížení srdeční a dechové frekvence, zlepšit spánek a příjem potravy kojenců a snížit úzkost matek, uvádí se v přehledu dosavadního výzkumu z roku 2019.
Systematický přehled a metaanalýza z roku 2021 publikovaná v Journal of Advanced Nursing odráží představu, že hudba má neuvěřitelný potenciál podporovat zdraví novorozenců. Výzkumníci uvedli, že muzikoterapie může být účinnou nefarmakologickou intervencí na podporu předčasně narozených dětí regulací srdeční frekvence, dechové frekvence, úrovně stresu a orálního krmení při současném snížení úzkosti matky.
Ačkoli studie ukazují, že hudba může podporovat pohodu novorozenců, článek z roku 2014 v časopise Advances in Neonatal Care zaznamenal některá omezení dostupného výzkumu.
Za prvé, velikosti studií jsou obecně malé. Za druhé, Americká pediatrická akademie doporučuje, aby zvuk na novorozeneckých JIPkách nepřesáhl 45 decibelů, kvůli ochraně sluchu novorozenců. Hladiny zvuku používané v některých výzkumech však byly mnohem vyšší. Příliš mnoho zvuku, dokonce i toho z hudby, by mohlo překročit bezpečnou úroveň a narušit srdeční frekvenci kojenců, krevní tlak, dýchání, okysličování a spánkové cykly.
Snižuje zánět
Hudba může mít protizánětlivé účinky a posilovat imunitní systém tím, že zlepšuje náladu a snižuje hladinu stresu. Přehled studií z roku 2021 publikovaný v časopise Brain, Behavior & Immunity-Health uvádí, že poslech příjemné hudby zvyšuje hladinu imunoglubinu s-IgA a snižuje hladinu stresových hormonů kortizolu, epinefrinu a norepinefrinu.
Celkově byly pozorovány změny napříč různými biomarkery imunitní odpovědi, včetně hladiny leukocytů, cytokinů, imunoglobulinů a souvisejících hormonů a neurotransmiterů.
Přehled rovněž uvádí, že aktivní účast na hudbě v podobě hraní na nástroj nebo zpěvu má silnější dopad než jen pouhé poslouchání.
Z původního článku americké redakce The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
