Věda a náboženství nejsou nepřátelé, problém není v rozporu mezi vědou a náboženstvím, ale v rozporu mezi náhledem na svět z pohledu věřících a ateistů. Na rozpravě s odborníky i širokou veřejností v Praze to dnes řekl irský profesor matematiky a filozofie vědy John C. Lennox, který získal letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Lennox se ve svých dílech zabývá hlavně etikou a vztahem mezi vědou a vírou. Cenu si vědec převezme dnes odpoledne na slavnostním ceremoniálu.
„Existuje tu napětí, ale není mezi vědou a náboženstvím jako takovým. Je mezi náhledem na svět teismu a ateismu. Klíčová otázka je, kam do toho obrazu zapadá věda. Je to na straně teismu, je to na straně ateismu, nebo je nestranná,“ řekl Lennox. Konflikt je podle něj nikoliv mezi vědou a náboženstvím, ale mezi náboženstvím a ateismem. „Na obou stranách stojí skvělí vědci,“ dodal.
„Konflikt je nikoliv mezi vědou a náboženstvím, ale mezi náboženstvím a ateismem.“ John C. Lennox
Problémem je podle Lennoxe i vnímání víry, která se podle něj v poslední době chápe jako náboženský koncept věření něčemu, co nemá důkaz. „Víra má nějakou hodnotu pouze, pokud existují důkazy, které ji podpoří. Je to (víra) normální slovo, a já si myslím, že je to součást vědy stejně jako náboženství a v obou případech se musíme ptát po důkazech,“ řekl.
Důležité je podle vědce i nahlížení na Boha. „Mluví se o pohledu na Boha ve smyslu řeckých bohů a to vede ke konceptu, ze kterého jsem často obviňován. Říkají mi, že věřím v boha mezer: nemohu to vysvětlit, takže to udělal Bůh. Samozřejmě pokud takhle smýšlíte o Bohu, čím víc je vědy, tím méně prostoru je pro Boha. Takhle ale Bible na svět nenahlíží,“ řekl. Bůh podle něj stvořil všechno, jak části světa kterým lidstvo rozumí, tak ty, které neumí vysvětlit. „Čím více rozumíte umění, tím více dokážete pochopit genialitu Rembrandta, nikoliv méně,“ vysvětlil.
Lennox v minulosti Česko už navštívil, v roce 2014 měl přednášku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je mimo jiné autorem knih Pohřbila věda Boha? a Dokáže věda vysvětlit všechno?, některá z jeho děl vyšla v češtině.
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 uděluje nadace od roku 1999. Vloni ji dostali manželé Hadravovi, astrofyzik a historik astronomie Petr Hadrava a klasická filoložka Alena Hadravová. Ocenění se v loňském roce výjimečně předávalo už v září, dřívější datum pořadatelé zvolili v obavě z vývoje pandemie nemoci covid-19.
Cena nadace Vize 97 je určená myslitelům, kteří svým dílem překračují tradiční rámec vědeckého poznání, přispívají k chápání vědy jako integrální součásti obecné kultury, nekonvenčním způsobem se zabývají základními otázkami poznání, bytí a lidské existence. Smyslem udílení ceny je také umožnit české veřejnosti setkat se s průkopníky zajímavých proudů vědeckého myšlení a seznámit se s jejich dílem.
