Podrobnosti k plánované těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách starostům obcí na Teplicku stále chybí. Řekli to dnes radním Ústeckého kraje, kteří si na výjezdního zasedání prohlédli místo, kde se plánuje stavba zpracovatelského závodu, a plochu, odkud povede silnice k vjezdu do dolu. Rozhodovat budou krajští politici o těžbě v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZUR), do které je hlubinné dolování lithia, využívané při výrobě baterií, zaneseno. Příští týden se sejde pracovní skupina k těžbě, ve které bude zástupce vlády.
Starostům vadí, že těžba podle nich zničí to, co se vybudovalo při rekultivaci krajiny po předchozí těžbě. V okolí obcí vznikly rekreační plochy, cyklostezky, na Cínovec se jezdí na houby i na běžky. Těžbu připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ.
Zpracovatelský závod by chtěla firma postavit v Újezdečku. Pro jeho plochu požaduje investor rezervu zhruba 51 hektarů, samotná továrna zabere podle plánu Geometu 20 až 25 hektarů v průmyslové zóně, která je v těsné blízkosti 25 rodinných domů. „Měli jsme v plánu další výstavbu naproti zóně a teď řešíme dilema, zda pokračovat. Informace stále nemáme,“ řekl starosta Újezdečka Květoslav Koutník (Pro lepší Újezdeček). „Je to megalomanský projekt. My se dneska bojíme, že když bude tak velká rezerva, že se závod bude moci rozšiřovat a zátěž bude neustále růst,“ uvedl starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná).
Obava panuje také z cestování horníků. Odhadovaný počet zaměstnanců v horním závodě je podle Geometu 1300, ve zpracovatelském závodě zhruba 500. Podle starostů je naivní představa, že budou stovky lidí vozit autobusy, pravděpodobnější je automobilová doprava, která by pak obce na Teplicku výrazně zatížila.
Starostové od těžařů dostali tento týden odpovědi na některé dotazy. „Jsou ale stále stejně formální, že bude vše v rámci zákona, že některé věci neví, že se čeká, takže nevíme pořád nic,“ řekl starosta Dubí Jiří Kašpar (PRO Dubí). Pracovní skupina se znovu sejde 17. října, na ní bude zástupce vlády. „Opakovaně jsme vyjádřili obavu z umístění zpracovatelského závodu v bezprostřední blízkosti lázeňského města, máme obavu ze zhoršení životního prostředí, z toho, co bude vypouštěno ze závodu, hluku, prachu, zvýšení dopravy. Trápí nás faktory sociální, kolik sem přijde lidí, kde budou bydlet, jestli bude dostatečná kapacita ve školkách a ve školách, to jsou otázky, na které ani teď jsme odpovědi nedostali,“ řekl primátor Teplic Jiří Štábl (ANO).
Žádné politické rozhodnutí krajští radní zatím nepřijali. Vyjadřovat se budou až v rámci schvalování aktualizace zásad územního rozvoje. Úřad musí vypořádat připomínky k ní, kterých dostal přes sto. Odhaduje se, že tak svou vůli regionální politici vyjádří na podzim. „Pokud budeme mít někdy o něčem hlasovat, budu chtít mít vyjasněno všechno, ne jen něco,“ uvedl Štábl, který je i krajským zastupitelem.
Premiér Petr Fiala (ODS) v září při návštěvě Ústeckého kraje řekl, že těžbu lithia, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategickou surovinu a zásadní pro restart Česka. „Osobně si nemyslím, že republika ustoupí od těžby lithia. Těžaři by měli zajistit, aby lidem život neznepříjemnila. Chtělo by to vysoké penzum informací a vysoké penzum kompenzací, aby nahradili to, co lidé ztratí,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS). Informace nad rámec zákona bude požadovat na pracovní schůzce příští týden.
Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25.000 tun odběratelem požadované formy lithia, což podle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400.000 až 800.000 elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.
