Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení, zjistil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Ministerstvo podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebylo vstřícné a dostatečně je nepoučovalo o jejich právech, informoval dnes ombudsman na svém webu. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob dnes na dotaz ČTK uvedl, že dopis ministerstvo obdrželo v pondělí a jeho závěry analyzuje.
Ombudsman prověřoval postup ministerstva z vlastní iniciativy. Šetření zahájil loni na základě stížností více než třiceti žadatelek o odškodnění. Zaměřil se na proces vyřizování stížností, tedy na to, jak ministerstvo se stížnostmi nakládá po formální stránce.
Podle zjištění ombudsmana ministerstvo dlouhodobě nevyřizuje žádosti o odškodnění v zákonné lhůtě. Postupuje tím v rozporu s právní úpravou a porušuje základní zásady činnosti správních orgánů i principy dobré správy, konkrétně princip včasnosti. Ombudsman upozornil, že žadatelky jsou většinou už staršího věku. Jde jim především o uznání státu, že v minulosti připustil takové porušování zákona, jehož následky si nesou celý život. „Čím dřív bude jejich žádost vyřízena, tím bude jejich vystavení nejistotě kratší. Jsou již známy případy, kdy žadatelky v průběhu vyřizování žádosti o odškodnění zemřely,“ zdůraznil ombudsman.
Navrhuje, aby ministerstvo zvážilo, zda by ve výjimečných případech, například u žadatelek pokročilého věku nebo těch se závažnými diagnózami ohrožení života, mohlo vyřizovat jejich žádosti nikoliv podle termínu doručení, ale přednostně před ostatními. „Zvlášť vstřícný by tento postup byl v případech, kdy se žadatelky po zamítnutí žádosti o odškodnění bránily úspěšně správní žalobou, soud rozhodnutí ministra zrušil, a proto se ministerstvo musí žádostí zabývat znovu,“ uvedl Křeček. Ministerstvu vytkl i údajně nevstřícnou komunikaci. Žadatelky se podle něj často potýkaly s tím, že se jim nedařilo úředníkům dovolat a nedostávaly odpovědi ani na své e-maily.
Ombudsman ve zprávě o šetření ocenil, že ministerstvo už upravilo a zpřesnilo poučení žadatelek o jejich právech. Především přidalo informaci, že mohou k prokázání nároku na odškodnění použít i jiné důkazy než pouze zdravotnickou dokumentaci, jako jsou například svědectví blízkých nebo deníkové zápisky.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavedení odškodného už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od loňska. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun. Ministerstvo zdravotnictví má na vyřízení žádosti 60 dnů, po přiznání nároku pošle pak do 30 dnů peníze.
