Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize dnes dostal Vladimír Pucholt. Porota ho ocenila za osobitý způsob herecké práce, díky kterému podle ní ve filmu vytvořil ikonické postavy oslovující již několik generací, a to s přihlédnutím k jeho divadelním rolím. Ocenila také jeho morální občanský postoj. Spolu s oceněními pro další osobnosti z jiných uměleckých oborů mu cenu dnes udělil ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Národním divadle.
Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla získal herec, dramatik, režisér a pedagog Arnošt Goldflam za „v každém ohledu autorský vklad do českého divadla“. „Ten autorský vklad je velmi ošidný, protože já jsem vždycky spolupracoval jako režisér i autor s herci, které jsem považoval za kolegy… i s technikou, a ukázalo se, že to je dobrá cesta, vtáhnout všechny ostatní do té inscenace, do té práce,“ řekl Goldflam při přebírání ceny.
Cenu za přínos v oblasti hudby dostal muzikolog Jaroslav Mihule za celoživotní muzikologickou a pedagogickou činnost. Jako specialista na osobnost a odkaz Bohuslava Martinů se v období socialismu zasloužil o prosazování a poznávání díla tohoto komunistickým režimem opomíjeného skladatele doma i v zahraničí. Počínaje disertační prací se od roku 1968 celý život věnoval osobnosti Bohuslava Martinů. Byl iniciátorem vzniku Společnosti Bohuslava Martinů; je členem mnoha učených společností, v 90. letech přednášel na amerických univerzitách. Po roce 1990 působil jako prorektor Univerzity Karlovy a velvyslanec v Nizozemsku.
Cenu za přínos v oblasti výtvarného umění dostala Alena Kučerová „za vysoce autentický a poctivý přístup k tvorbě i k životu a nadčasové kvality jejího díla“. Osmaosmdesátiletá Alena Kučerová od počátku 60. let využívá ve svých grafikách techniku bodové perforace. Z různě velkých perforovaných bodů vytváří lineární kompozice nebo z nich skládá geometrické rastry. Zaměřuje se na zobrazování člověka v každodenních životních situacích. Ikonickými se staly její grafiky s tématem moře, vln a koupání. V 80. letech přešla od figurace k tématu krajiny.
Cenu za přínos v oblasti architektury získal Jan Línek za celoživotní snahu o vytváření důstojného a přívětivého prostředí pro seniory, která započala v 70. a 80. letech 20. století v autorské dvojici s Vladem Miluničem a pokračovala i po roce 1989 v rámci vlastního ateliéru. S Miluničem navrhli v 70. a 80. letech celou řadu objektů sociálního zaměření, soustředěných převážně v nově budovaných částech Prahy. Jejich pojetí v Česku nemá mnoho paralel.
Za přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam dostal cenu francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval od 90. let v Praze. V roce 2020 zemřel ve věku 53 let. Cenu dostal za dlouhodobou kultivaci českého audiovizuálního prostředí distribučními a producentskými aktivitami sahajícími do počátku 90. let, s přihlédnutím k jeho výrazné umělecké tvorbě.
Benki se narodil v Paříži, kde už ve 13 letech začal pracovat pro rádio jako novinář. V 18 letech nastoupil do redakce časopisu L’Autre Journal, kde spolupracoval například s Marguerite Durasovou nebo Herve Guibertem. V roce 1989 přijel poprvé do Prahy, aby pracoval na svém krátkém filmu o romských uprchlících. V roce 1992 se v Praze usadil a o dva roky později tu založil produkční společnost Sirena Film, v roce 2000 pak distribuční společnost Artcam.
„Artemio Benki byl v porevoluční době součástí nově vznikajícího nezávislého producentství, které svou energií a multifunkčností ovlivnil. V jeho produkci vznikla řada audiovizuálních děl od reklam přes dokumenty po koprodukční snímky. Artemio byl člověk renesanční, bohém, tělem a duší oddán umění pohybujících se obrázků. V české audiovizi zanechal nepřehlédnutelný otisk,“ uvedla Magdaléna Králová, výkonná ředitelka Asociace producentů v audiovizi, která Benkiho na cenu nominovala.
