ČTK

a 26. 10. 2023

Čínští špioni podle BIS loni pokračovali v budování kontaktů s politiky

Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali v loňském roce v budování kontaktů s politickými představiteli v Česku napříč politickým spektrem. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Čínští zpravodajští důstojníci a zástupci stranických organizací se zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny, píše kontrarozvědka.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se podle BIS loni zvýšil čínský zájem o situaci v Evropě, vedlo to mimo jiné k intenzivnějším aktivitám v oblasti kybernetické špionáže. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.

Čína podle BIS pokračovala loni v Česku v uplatňování svého vlivu a postavení v politické i vojenské oblasti. „Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali i v roce 2022 v budování kontaktů s politickými představiteli napříč politickým spektrem. Čína zároveň v českém prostředí k prosazování svých zájmů a získávání informací stále intenzivněji využívá členy krajanské komunity,“ uvedla BIS.

Zpravodajci se podle kontrarozvědky zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. „K tomuto účelu využívá Čína i zavedenou spolupráci s některými představiteli českého mediálního prostoru,“ píše BIS.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu přiměla Čínu, aby zvýšila svůj zájem o situaci v Evropě. Posílily kvůli tomu kyberšpionážní aktivity Číny v celém regionu včetně ČR. V Česku se to projevilo například spear-phishingovými útoky zacílenými v několika případech na státní instituce. „Jména těchto institucí byla v některých případech zneužita tím, že se útočníci snažili vydávat za jejich zaměstnance či představitele,“ uvedla BIS. Útoky měly několik vln a postupně byly sofistikovanější, případně cílily na menší počet cílů. „V některých případech došlo k zacílení pouze na jednotlivce,“ konstatuje BIS.

Čína se nadále snažila potírat aktivity spojené s Tchaj-wanem či Tibetem. „Vůči jakékoliv spolupráci s Tchaj-wanem se Čína ostře vymezovala a opakovaně reagovala vydáváním oficiálních prohlášení ve snaze upozornit na překračování tzv. červených linií. BIS tato prohlášení interpretuje jako snahu o odstrašení od dalšího posilování česko-tchaj-wanských vztahů,“ stojí ve výroční zprávě.

Pokračují také čínské snahy o navazování vztahů se zástupci české akademické sféry. BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy českých akademiků do Číny, protože tamní zpravodajské služby preferují navázání kontaktu na čínském území. „Riziko představuje rovněž využití čínských technologií strategicky významnými subjekty, zejména těmi působícími v kritické infrastruktuře,“ doplňuje BIS.

Čína podle kontrarozvědky znamená riziko pro Česko i v oblastech obchodu s citlivými položkami, přenosu know-how a reverzního inženýrství. BIS zaznamenala zejména čínské pokusy o akvizice v oblastech letecké techniky či elektronových mikroskopů, které jsou využitelné k výrobě mikročipů.

BIS zaznamenala také působení tzv. zahraničních policejních stanic, které čínský režim využívá ke sledování představitelů čínských komunit v zahraničí. „Tyto stanice, představující prodlouženou ruku režimu vůči čínským občanům v zahraničí, se mohou v krajním případě stát i nástrojem nucených repatriací,“ píše BIS. V činnosti těchto stanic však zatím kontrarozvědka nezaznamenala žádné nelegální či potenciálně rizikové aktivity.

BIS označuje ve své výroční zprávě Rusko za největší bezpečnostní hrozbu pro ČR

Ruskou federaci označuje BIS za největší bezpečnostní hrozbu pro Česko. Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.

Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ uvedl.

Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.

Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.

Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.

BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.

Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.

Přes migrační vlnu z Ukrajiny se podle BIS loni nezhoršila bezpečnostní situace

Bezpečnostní informační služba (BIS) nezaznamenala loni i přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny zhoršení bezpečnostní situace. Nárůst kriminality v souvislosti s příchodem vysokého počtu uprchlíků neeviduje ani policie. BIS to uvedla ve své výroční zprávě za rok 2022. Služba vyhodnocovala i nebezpečí možného vstupu příslušníků zpravodajských služeb, kteří migrační vlnu z Ukrajiny využijí, píše.

Kontrarozvědka prověřovala informace zahraničních partnerů o tom, že v uprchlické vlně z Ukrajiny mohou přicházet osoby s vazbou na terorismus. Šlo však podle ní převážně o osoby hledané ruským Interpolem, které nemají předchozí vazbu v EU a evropské bezpečnostní složky k nim nemají vlastní poznatky. „Případy, kdy s uprchlíky překračují hranice jednoznačně rizikové osoby s vazbou na takzvaný Islámský stát apod., jsou ojedinělé. Z celkového počtu několika milionů osob, které Ukrajinu již opustily, se jedná o zcela marginální počet případů, nikoli o systémový problém,“ píše BIS.

Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS loni výrazně ovlivnila aktivity tuzemské proruské scény. „Po jejím zahájení byla česká veřejná podpora Ruské federace zcela marginální a z toho důvodu byla minimální i činnost proruských aktivistů. Postupně se však část z nich ve své podpoře Ruské federace zatvrdila a dokonce radikalizovala,“ stojí ve výroční zprávě.

Ve zbytku roku pak proto proruští aktivisté intenzivně šířili narativy vyhovující ruské propagandě a propojovali své aktivity s dalšími protisystémovými aktéry. „Prolínání proruských narativů s dalšími protivládními tématy vyvrcholilo protivládními demonstracemi v druhé polovině roku 2022, na nichž vystoupili rovněž někteří proruští aktivisté,“ shrnuje BIS.

Demonstrace podle kontrarozvědky upoutaly ruský zájem, což jen potvrdilo, že země ve svých aktivitách využívá zejména existující pnutí ve společnosti a snaží se je posilovat. „Z protivládních protestů se stalo téma pro ruskou domácí propagandu a jejich pokrytí ruskými médii bylo silně tendenční,“ píše kontrarozvědka. Na vznik a vývoj protestního hnutí v ČR však nemělo Rusko přímý vliv, dodává BIS.

Hrozba islamistického terorismu byla podle BIS loni nízká

Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala v minulém roce nízká, uvedla ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle zprávy v roce 2022 také stagnovala extremistická scéna v Česku. Skutečně aktivních bylo pak jen několik skupin domobranců, kteří tvoří nekompaktní hnutí sdružující jedince s podobným smýšlením na uspořádání společnosti.

Teroristické organizace Islámský stát a Al-Káida podle BIS loni měly nadále zájem útočit v Evropě, ale postrádaly pro to příslušné kapacity. Soustředily se tak hlavně na obnovení sil, například osvobozením vězněných členů Islámského státu v Sýrii. Al-Káida upřela pozornost na boj v Africe. Útoků v Evropě bylo málo díky některým odhalením tajných služeb, největší riziko představovali osamělí aktéři zradikalizovaní on-line.

V ČR zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu nízká, konstatovala BIS. Projevů radikalizace u lidí žijících v ČR ubývalo, přibylo záchytů rizikových jedinců mezi osobami pobývajícími v ČR krátkodobě. Česká muslimská komunita si zachovala umírněný charakter, riziko její radikalizace zůstalo nízké. BIS věnovala pozornost několika jedincům ve styku s radikálnějšími osobami. „Tyto kontakty nepředstavovaly přímé ohrožení ČR,“ napsala.

Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS měla na hrozbu islamistického terorismu minimální dopad. „Mezi uprchlíky z Ukrajiny nebyl na území ČR detekován žádný islamistický radikál,“ uvádí výroční zpráva. U českých občanů, kteří vycestovali za džihádem do Sýrie a Iráku, neeviduje BIS žádné nové poznatky. Platilo tak, že pět z nich pravděpodobně zemřelo, zbylí zůstávali nezvěstní, stojí ve zprávě.

Extremistická scéna loni stagnovala a jako celek nepředstavovala výrazné bezpečnostní riziko, shrnula BIS. Několik pravicových extremistů vycestovalo na Ukrajinu, ale dominantně se zapojilo jen do týlových činností, uvedla kontrarozvědka. Někteří politicky organizovaní pravicoví extremisté se postavili na stranu Ruska, jejich podpora ale byla pouze verbální a nijak neovlivnila bezpečnost ČR.

Domobranecké prostředí bylo nadále nekompaktní, uvedla BIS. Skutečně aktivních bylo několik jednotlivých skupin, jejichž fungování bylo autonomní a prakticky nezávislé na řídicí autoritě. Fungování domobranců stále víc ovlivňovaly různé konspirační teorie a adorace Ruska. „Mezi paramilitárními a domobraneckými skupinami se stále intenzivněji šířil trend ozbrojování palnými zbraněmi. Prozatím ale zjištěné poznatky nenaznačují, že by je někdo z domobranců reálně plánoval použít ke spáchání násilného trestného činu,“ píše BIS.

Aktivita ruské kyberšpionáže v ČR kvůli Ukrajině podle BIS loni mírně klesla

Kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) loni mírně poklesly. Kontrarozvědka to v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2022 vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině kvůli ruské vojenské invazi do země. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině.

Loni podle BIS vyčnívala dlouhodobá kyberšpionážní kampaň, která se zaměřuje na cíle z prostředí mezinárodních vztahů a diplomacie, a to s téměř globálním rozsahem. „Intenzitu kampaně lze hodnotit jako mimořádně vysokou,“ píše BIS. Podle ní se podařilo krátkodobě napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně české státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.

Mírný pokles kyberšpionážních aktivit podle BIS doprovázel nebývalý nárůst aktivit ruských hacktivistických skupin. „Skupiny podporující oficiální ruskou politiku v průběhu roku 2022 opakovaně ohlašovaly a prováděly útoky proti českým institucím a firmám odvetou za českou podporu Ukrajině,“ stojí ve výroční zprávě. Šlo zejména o DDoS útoky spočívající v zahlcení serverů velkým množstvím požadavků, které je vyřadí z provozu.

Zasaženy byly weby státních institucí, telefonních operátorů, provozovatelů dopravní infrastruktury či médií, shrnuje BIS. „Útoky však byly časově i geograficky omezené a jejich provozní dopad na cílové organizace byl minimální,“ píše BIS. Média nicméně útokům věnovala velkou pozornost a zveličila je, čímž podpořila narativ ruské informační války. „Což mohlo být samo o sobě jedním z cílů,“ konstatuje kontrarozvědka.

Trvalým zájmem Ruska je podle BIS sběr informací z oblasti mezinárodních vztahů, což se projevuje trvalou či opakovanou činností v oblasti kybernetické špionáže. „Jejich cíli jsou především ministerstva zahraničních věcí, ambasády, think-tanky nebo nadnárodní instituce. To se potvrdilo i v loňském roce, kdy krátce po invazi na Ukrajinu obnovil v ČR činnost ruský kybernetický aktér, jehož aktivity BIS zaznamenala již v minulosti,“ stojí ve zprávě.

Uvedený aktér podle BIS zneužil českou informační infrastrukturu k phishingovým útokům, které měly zřejmou souvislost s válkou na Ukrajině. „Tu měla i další z ruských kampaní, která postihla mimo jiné organizace zapojené do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny,“ uvedla BIS.

Kyberútoky související s ruskou invazí na Ukrajinu budou podle BIS pravděpodobně mířit hlavně na strategické státní instituce, média či kritickou informační infrastrukturu.

Přečtěte si také

Jak strávit 24 hodin v Barceloně
Jak strávit 24 hodin v Barceloně

Máte-li na návštěvu hlavního města Katalánska jen jeden den, poradíme vám, jak poznat jeho vynikající kuchyni, architektonické ikony a bujarý pouliční život.

Ano, i vy můžete pěstovat růže – není to tak složité, jak si myslíte
Ano, i vy můžete pěstovat růže – není to tak složité, jak si myslíte

Odborníci na růže vyvracejí běžné mýty a odhalují tajemství bujných a zdravých květů.

Bývalá agentka tajné služby radí: 6 způsobů, jak naučit děti vyhýbat se nebezpečí
Bývalá agentka tajné služby radí: 6 způsobů, jak naučit děti vyhýbat se nebezpečí

Získejte cenné rady od bývalé agentky tajné služby, jak chránit svou rodinu a připravit děti na životní výzvy.

Kurkuma: Přírodní první pomoc při zánětech, bolestech, horečce a dalších potížích
Kurkuma: Přírodní první pomoc při zánětech, bolestech, horečce a dalších potížích

Kurkuma je koření, které pochází z oddenku rostliny Curcuma longa. Jako potravina i lék se bezpečně používá již více než 5 000 let.

Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou
Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou

Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) by měla funkci předsedkyně Evropské komise obhájit Ursula von der Leyenová.