ČTK

3. 11. 2023

Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna zřejmě stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene. Přejmenování zákona i jeho rozšíření dnes schválila Sněmovna. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Ministři dopravy a průmyslu Martin Kupka (ODS) a Jozef Síkela (STAN) po schválení zákona novinářům řekli, že norma pomůže rozvoji české ekonomiky a přispěje i ke zlepšení životního prostředí. Návrh uvítal i prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, podle kterého může zákon otevřít cestu ke strategickým investicím v Česku. “Mohou posunout Českou republiku k budoucí konkurenceschopnosti nebo k udržení si konkurenceschopnosti tam, kde ještě patříme ke špičce,” řekl. Podle něj ale bude třeba změnit ještě další zákony, aby se podařilo nastartovat strategický rozvoj české ekonomiky.

Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Požadavek vyplývá ze směrnice EU, kterou předloha zavádí do českého zákona. Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Nebude se do ní započítávat případné prodlení způsobené stavebníkem. Příslušným úřadem bude nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad.

Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Jde o praxi, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Letos upoutal pozornost postup ekologického hnutí Děti Země, které napadlo rozkladem stavební povolení pro úsek dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem. Současně oznámilo, že důvody odvolání dodá později.

Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí.

Sněmovna při schvalování novely přijala změnu horního zákona, která zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní. Ložisko kritických nerostů pak má být ložiskem strategického významu. Takové ložisko stanoví vláda nařízením. Na hrozící nedostatek štěrkopísku a stavebního kamene už přede dvěma lety upozornila studie České geologické služby.

Novinka se nelíbí Sdružení místních samospráv, v jehož čele stojí poslankyně STAN Eliška Olšáková. Sdružení v dnešní zprávě varovalo před tím, že opatření upřednostňuje těžbu nerostů před ochranou zdrojů pitné vody.

Sněmovna proto dnes k zákonu přijala doprovodné usnesení. V něm na jedné straně bere v potaz klesající dostupnost stavebního kamene a štěrkopísku. Na druhé straně však doporučuje vládě, aby z výběru lokalit pro těžbu stavebního kamene a štěrkopísku jako strategických surovin určených pro výstavbu liniových staveb vyjmula všechny oblasti, kde je těžba rizikem ohrožení zdroje pitné vody. “Stále platí, že štěrku se nenapijeme,” řekl k usnesení poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík.

Sněmovna schválila i návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který zavádí dílčí územní rozvojový plán. Má to podle jeho zdůvodnění usnadnit přípravu a povolování hlavně vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Dílčí rozvojový plán bude možné přijmout jen pro část území nebo pro některé stavby. Pořizovatelem plánu bude ministerstvo dopravy. Sdružení místních samospráv naproti tomu poukazuje na to, že plán má být nadřazený územním plánům obcí a měst, a mohl by je tedy rušit nebo měnit. Do územního plánovaní tak změna přinese nejistotu, míní sdružení.

Kupka dnes obavy sdružení odmítl. Argumentoval, že jeho návrh nijak nemění pozici vlastníků pozemků ani obcí. Cílem úpravy podle něj je, aby nebylo možné obstruovat stavební řízení opakovaným vznášením už vypořádaných připomínek.

Strategickou investiční výstavbou se pro účely tohoto zákona měla rozumět stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 hektarů. Vztahovat se to má výslovně i na zónu Plzeň-Líně, kde měla vzniknout továrna na baterie, takzvaná gigafactory. Koncern Volkswagen ale tento týden oznámil, že rozhodování o výstavbě továrny odložil a nebude nyní o ní rozhodovat.

Návrhy k liniovému zákonu kritizovalo i sdružení ekologických organizací Zelený kruh. Výhrady má hlavně k novým režimům povolování těžby nerostů, podle něj novela zavede privilegovaný režim a oslabí procesní ochranu vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti. Za ohrožení životního prostředí považuje i možnost ministerstva dopravy zavést dílčí územní rozvojový plán.

Ani vládní koalice nebyla při hlasování jednotná. Například při hlasování o návrhu, který se týkal strategických ložisek, se zdrželi Piráti i dva poslanci STAN. Piráti i poslanec STAN Martin Exner se zdrželi při hlasování ohledně staveb pro energetickou bezpečnost u jaderných zařízení. Pro zákon jako celek hlasovalo 153 ze 155 přítomných poslanců napříč stranami. Nikdo z poslanců nehlasoval proti.

Související témata