Prezident Petr Pavel informoval vládu o lichtenštejnském návrhu na mimosoudní vyrovnání sporu o majetek, který mu představil lichtenštejnský dědičný princ Alois při bilaterálním jednání u příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Na sociální síti X dnes Pavel uvedl, že nemá v úmyslu zasahovat do rozhodování vlády. Prezident reagoval na dnešní zprávu deníku Právo, podle kterého začal Pavel pomáhat prosadit smírné řešení a vstřícnými kroky vůči knížecímu rodu překvapil část vlády a opozice.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nevidí důvod při pokračujícím soudu otevírat další jednání. Pozice České republiky se nezměnila, řekl novinářům při návštěvě Vídně.
Nadace knížete z Lichtenštejna v říjnu uvedla, že je připravena se vzdát vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadaci by v takovém případě byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit. Lichtenštejnové u českých soudů usilují o vrácení rozsáhlého majetku, mimo jiné zámků v Lednici a ve Valticích na Břeclavsku.
Pavel dnes uvedl, že při bilaterálním jednání v New Yorku vyslechl návrhy lichtenštejnského prince na mimosoudní vyrovnání sporu o majetek. „Tento návrh jsem vzal na vědomí a po návratu z USA jsem o něm informoval vládu, jako i o dalším obsahu mých jednání v OSN. V tuto chvíli je podnět předložený k posouzení vládou a já nemám v úmyslu do jejího rozhodování nijak zasahovat ani jeho výsledek zpochybňovat,“ napsal.
„Za zahraniční politiku České republiky odpovídá vláda. Stejně tak za spor, který v tuhle chvíli Lichtenštejnsko vede s Českou republikou u Evropského soudu pro lidská práva. Nad rámec toho se pozice České republiky nijak nezměnila,“ řekl dnes Lipavský.
V žalobě na Česko jsou podle něj poměrně závažná obvinění. „Dokud žaloba trvá, nevidím důvod, abychom otevírali nějaká další jednání v té věci,“ poznamenal. Jeho resort je ale s lichtenštejnskou stranou průběžně v kontaktu. Krátce po svém nástupu do úřadu Lipavský mimo jiné jednal s lichtenštejnskou ministryní zahraničí a otázce se věnovali.
Lichtenštejnové přišli o majetek v tehdejším Československu v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Podle Nadace knížete z Lichtenštejna ale byla konfiskace nezákonná, a proto podala žaloby k 26 českým okresním soudům. Podle dostupných informací Lichtenštejnové zatím se žádnou z těchto žalob neuspěli, a to ani následně u Ústavního soudu.
Rod Lichtenštejnů v Česku usiluje o vrácení rozsáhlého majetku, mimo jiné zámků v Lednici a ve Valticích na Břeclavsku. V říjnu krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, podle kterého stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů tyto zámky vracet. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
