Věděli jste, že ve vašem mozku existuje „třetí oko“? Moderní věda prokázala, že v přední části naší šišinky mozkové existuje kompletní struktura lidského oka, které však neplní žádnou funkci. Jde ale opravdu o zakrnělé oko, jak tvrdí vědci? Nebo je snad toto třetí oko sídlem duše, jak věří východní spiritualismus a západní filozofie?
Epifýza je centimetr dlouhý kuželovitý orgán, který produkuje melatonin. Tento hormon řídí cyklus spánku a bdění a uvolňování reprodukčních hormonů. Různé studie z minulého století naznačují, že tato drobná žláza může být mnohem víc, než se zdá!
Po tisíce let byla šišinka ve východním spiritualismu i západní filozofii považována za „třetí oko“ nebo „bránu do vyššího vědomí“, která dokáže vidět věci mimo náš fyzický svět. Francouzský filozof René Descartes (1596–1650) ji považoval za „sídlo duše a místo, kde se formují všechny naše myšlenky“.
Ačkoli to může znít neuvěřitelně, moderní studie našly důkazy, které potvrzují tvrzení dávných předků.
Vědci objevili oko v naší šišince mozkové. Jeho struktura je podobná našim vnějším očím. Je vybaveno sítnicí a buňkami, které fungují jako světelné receptory.
Už v roce 1919 Frederick Tilney a Luther Fiske Warren napsali, že podobnost struktury epifýzy s lidským okem naznačuje, že tento orgán je citlivý na světlo a pravděpodobně má i další zrakové schopnosti, jak uvádí The Epoch Times.
„Třetí oko“ s kompletní biologickou strukturou pro vidění
V roce 1995 popsala dr. Cheryl Craftová, vedoucí katedry buněk a neurobiologie na University of Southern California, epifýzu jako „oko mysli“.
„Pomocí technik molekulární biologie Craftová prokázala, že se genová exprese epifýzy a sítnice částečně shoduje,“ píše se v článku v univerzitním časopise Health & Medicine. „Kdo ví? Možná to budeme my, kdo odpoví na velké otázky týkající se mysli, hmoty a hodinového vesmíru. To ukáže čas.“
Podíváme-li se podrobněji na dřívější výzkumy, zjistíme, že práce doktorky Craftové je v souladu s tím, co zjistili vědci v 50. letech 20. století. Podvěsek mozkový má schopnost vnímat světlo a produkovat melatonin.
Podle studie z roku 2013 oběvili vědci v epifýzách potkanů molekulu známou jako DMT (N, N-dimethyltryptamin). Studie, kterou vedl dr. Rick Strassman, se zabývala vědeckým výzkumem podstaty vědomí a byla částečně financována Cottonwood Research Foundation. DMT je psychedelikum, které doktor Strassman nazývá „molekulou mysli“.
„Spirituální molekuly“ umožňují mimotělové zážitky
Dr. Strassman, vědec z Univerzity v Novém Mexiku, v rámci klinického výzkumu schváleného americkou vládou aplikoval subjektům DMT. Uvedl: „Nejzajímavějším zjištěním bylo, že vysoké dávky DMT zřejmě umožnily vědomí našich subjektů vstoupit do mimotělního, nezávislého stavu…“
Jiná teorie, prezentovaná v časopise Journal of Biological Rhythms, uvádí, že „epifýza se zřejmě vyvinula za účelem nepřímého zlepšení zraku“. Tato teorie zkoumá epifyzární hormon melatonin, který reguluje cyklus spánku a bdění, a představuje práci doktora Davida Kleina, vedoucího neuroendokrinologického oddělení Národního institutu pro zdraví dětí a lidský rozvoj (NICHD).
Věda epifýzu zkoumá již nyní a další studie budou jistě následovat. Je epifýza mnohem víc než jen zbytkové oko, které produkuje hormony? Nebo je ve skutečnosti „třetím okem“ či „sídlem duše“ a má potenciál vidět věci mimo naši dimenzi?
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
