V České republice je jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu je to na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně půdního fondu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon podle něj neomezí důležité infrastrukturní stavby ani rozvoj například vědeckých center. Má ale zakázat stavbu velkých logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Česko podle ministra nepotřebuje další skladovací prostor.
Novelu zákona o ochraně půdního fondu poslal do Sněmovny ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novinářům dnes řekl, že v ochraně půdního fondu odpovídá cíli, který si vláda dala.
Výborný poukázal na to, že proti omezování staveb na nejkvalitnější půdě se staví prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. „S nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních obchodních areálů se potýkáme už nyní. Projevuje se to na ceně pozemků v nabídce. Pokud chce český stát lákat do země projekty s vyšší přidanou hodnotou, nemá při současném nedostatku pozemků tyto projekty kam umístit,“ napsal Prouza na sociální síti X.
Hladík řekl, že Česko za 100 let přišlo o 900.000 hektarů zemědělské půdy. „Z toho každý rok se ze zemědělského půdního fondu vyjme zhruba 700 hektarů. To je 1000 fotbalových hřišť,“ uvedl. V ČR je zároveň 110 metrů čtverečních logistických hal na 1000 obyvatel. „Každý Čech, Moravan a Slezan má svůj metr skladové plochy,“ poznamenal. Připomněl také, že v Česku je 13.000 hektarů takzvaných brownfieldů, kde by se mělo podle něj stavět prioritně.
Novela podle Hladíka ukotvuje do půdního fondu krajinné prvky, jako jsou remízky, stromořadí a další prvky. „Tím chceme podpořit zemědělce, stejně tak obce, aby se krajinné prvky do krajiny dostávaly,“ doplnil.
Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a také fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jako agrovoltaická.
Sněmovna se bude také zabývat novelou vodního zákona. Podle Hladíka reaguje na situaci, která se stala na Bečvě. Zákon nastavuje proces řešení havárie a zavádí do legislativy povinnost kontinuálního monitoringu největších znečišťovatelů a výpustí do řek.
