ČTK

30. 11. 2023

Saská Kamenice (Německo) 30. listopadu (zpravodaj ČTK) – Obnovené hraniční kontroly mezi Českou republikou a Německem patří k těm nejpalčivějším krátkodobým problémům, se kterými se musí vypořádat pohraniční regiony. Dnes se na tom na prvním česko-německém regionálním fóru v Saské Kamenici (Chemnitz) shodli český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, státní ministryně pro Evropu při spolkovém ministerstvu zahraničí Anna Lührmannová a saská ministryně pro Evropu Katja Meierová. Za dlouhodobé potíže pak shodně považují přebujelou administrativu, která komplikuje přeshraniční život.

„Velmi akutním, ale doufejme krátkodobým problémem je to, že se obnovily kontroly na hranicích,“ řekl Dvořák. Ten v dnešní debatě zmínil, že na německo-české hranici byl kvůli kontrole zastaven poprvé po zhruba dvaceti letech. Poznamenal k tomu, že hraniční kontrola mezi dvěma přátelskými zeměmi u něj vyvolala nepříjemné vzpomínky na minulou dobu. „Doufám, že jsme v Evropské unii blízko k uzavření migračního paktu. Z kontrol nikdo z nás nemá radost,“ dodal.

Lührmannová označila otevřené vnitřní hranice za jeden z největších výdobytků sjednocené Evropy. „Snažíme se, aby pro pendlery a další lidi, kteří hranice pravidelně překračují, měly kontroly co nejmenší dopad,“ řekla. Důležité je podle ní prosadit v Evropě nový azylový systém a účinně chránit vnější hranice.

K aktuálně největším problémům česko-německého pohraničí zařadila hraniční kontroly také Meierová, která jako na dlouhodobou potíž shodně s ostatními poukázala na byrokratickou zátěž.

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová pod tlakem migrační krize obnovila ostrahu hranic s Českem, Polskem a Švýcarskem v polovině října, a to nejprve na deset dní. Později kontroly dvakrát prodloužila vždy o dvacet dní. Současné opatření potrvá do 4. prosince, očekává se ale, že jej Faeserová opět prodlouží. O tom, že je v kontrolách potřeba pokračovat delší dobu, se na počátku listopadu dohodl spolkový kancléř Olaf Scholz se zemskými premiéry. Německo také hlídkuje na hranici s Rakouskem, kde kontroly zavedlo již v roce 2015.

Česko-německé regionální fórum, které obě země uspořádaly poprvé, si klade za cíl rozvinout již nyní kladně hodnocenou přeshraniční spolupráci a do diskuzí zapojit na všech úrovních všechny aktéry přeshraničního života. „Pokud se nám podaří lidem v Sasku otevřít obzor o 360 stupních, který nebude omezen jen pohledem do vnitrozemí, tak znásobíme náš potenciál,“ řekla.

Vzájemná přeshraniční spolupráce podle Dvořáka funguje velmi dobře. „Lidí si rychle zvykli na to, že mezi námi není čára a žádný plot,“ uvedl.

„Pohraniční regiony jsou srdcem evropské integrace,“ podotkla Lührmannová. Poznamenala, že problémy regionů nelze řešit jen na místě v pohraničí, ale je nutné zapojit i centra, tedy Berlín a Prahu. „Lidé v pohraničí musí mít stejné možnosti a příležitosti jako ti ve vnitrozemí,“ dodala.

Dvořák o fóru řekl, že je skvělou příležitostí k projednání výzev, kterým pohraniční regiony ve vzájemní spolupráci čelí. Řekl také, že mu ve všeobecné debatě o sjednocené Evropě chybí větší zastoupení motivu Evropy regionů, který byl důležitý v době vstupu Česka do Evropské unie.

Jedním z dalších problémů, se kterým se pohraniční regiony na obou stranách hranice potýkají, je nedostatek financí ze státních rozpočtů. „Nelze sázet na to, že z center nás budou vždy podporovat, důležité je proto umět si pomoci sami,“ dodal Dvořák.

Související témata

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.