Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Na konferenci dnes se svým projevem vystoupí i český premiér Petr Fiala. Ten už před odletem do Dubaje řekl, že Česká republika deklaraci podpoří.
V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.
Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.
„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.
Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.
„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.
