Neziskové organizace, nebo třeba i univerzity by měly do budoucna zveřejňovat jakékoliv své financování, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z nového balíčku na obranu demokracie, který dnes představila Evropská komise. Cílem navrhované směrnice a dalších návrhů EK je čelit s větší transparentností hrozbě zahraničního vměšování.
„Evropa je hrdá na to, že je otevřenou demokracií. Bylo by ale naivní si myslet, že demokracie žádnou ochranu nepotřebuje. V dnešním světě je to přesně naopak,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, jejíž tým na přípravě balíčku pracoval. „Neměli bychom dovolit (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi nebo jinému autokratovi, aby skrytě zasahoval do našeho demokratického procesu. Hrozbu zahraničního vměšování budeme řešit novou legislativou, která přináší transparentnost,“ dodala.
Evropská komise bude nyní o konečné podobě návrhů vyjednávat s členskými zeměmi EU a europarlamentem.
Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že 81 procent Evropanů se domnívá, že cizí vměšování do demokratických systémů zemí EU je vážným problémem, který je třeba řešit. „Je tedy nejvyšší čas posvítit si na cizí vliv,“ uvedla Evropská komise. „Ústředním prvkem balíčku je legislativní návrh, který má posílit transparentnost a demokratickou odpovědnost, pokud jde o financování nejrůznějších zájmových skupin v EU ze strany třetích zemí s cílem ovlivnit naši politiku a rozhodovací procesy, tedy náš demokratický prostor,“ doplnila komise v tiskové zprávě.
Podle návrhu budou muset státy zřídit takzvaný registr transparentnosti, do něj budou organizace uvádět totožnost a název subjektu z třetí země, od kterého čerpají peníze. Budou tam muset být uvedeny veškeré informace, jako jsou například obdržené roční částky či jaký je hlavní cíl těchto aktivit. Tyto údaje budou veřejně dostupné a budou muset v registru zůstat čtyři roky.
Balík konkrétně nezmiňuje země, jejichž finance vyvolávají v EU největší obavy, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ale již dříve naznačila, že rizika jsou spojená zejména s penězi z Ruska, Číny, Íránu či Kataru. „Jde o to, aby se dostala na veřejnost informace: kdo pracuje na čem pro cizí státy. Což samo o sobě nemusí být nic špatného. Nechceme nikoho stigmatizovat, nechceme nikomu dávat nálepku, ale chceme, aby veřejnost věděla a abychom věděli, kdo pracuje na jakých zakázkách a třeba jaký lobbing k nám probíhá v Evropě,“ řekla Jourová již dříve v rozhovoru pro Český rozhlas.
