Ministerstvo práce chystá spojení čtyř dávek do jedné. Nová podpora by měla nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky. Vedle příjmu žadatelů by se měl kvůli nároku na pomoc od státu víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Vyplývá to z materiálu ministerstva k představení nové dávky státní sociální pomoci, který má ČTK k dispozici. Platforma pro sociální bydlení má k části záměrů výhrady, žádá o přehodnocení.
„Dávka státní sociální pomoci maximálně odráží princip, že podporu má mít jen ten, kdo pracuje nebo se snaží,“ uvedlo ministerstvo v podkladu. Podle něj se práce či snaha o práci bude vyžadovat od všech členů domácnosti, kteří pracovat mohou. Sledovat se bude vedle příjmu víc i majetek, a to „zejména nemovitosti, úspory, auta“, uvedlo ministerstvo.
Resort v podkladech poukazuje na nepřehlednost nynějšího systému. K zefektivnění a adresnosti má přispět digitalizace. Výše podpory se má lišit podle ohrožení chudobou a odstranit by se měly „body zlomu“, kdy lidé přicházejí o podporu při překročení stanovených limitů o korunu.
Ministerstvo plánuje spojit dvě chudinské a dvě běžné dávky. Pro lidi v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Posuzuje se příjem a majetek žadatele i ostatních členů domácnosti. Mezi běžné dávky státní sociální podpory pak patří dětské přídavky pro rodiny a příspěvek na bydlení.
Nová dávka se má skládat ze čtyř částek, a to na základní životní potřeby, na náklady na bydlení, na děti a z bonusu za pracovní aktivitu. Upravit se mají pravidla pro nárok na pomoc i pro výpočet její výše. Podpora se má lišit pro domácnosti s příjmem do 1,3násobku životního minima a nad něj. Pomoc na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří za ně vydávají přes 30 procent příjmu. Ten by se měl ale zohlednit jen do 2,5násobku životního minima, nad tuto hranici by se z něj bralo v potaz jen pět procent. Okruh příjemců peněz na děti by se měl podle záměru ministerstva vedeného lidovci rozšířit. Dosáhnout by na ně měly rodiny s příjmem do čtyřnásobku životního minima místo nynějšího 3,4násobku. Novou dávku by tak teď dostali třeba rodiče s předškolákem a školákem s příjmem 56 160 korun čistého měsíčně. Domácnosti s příjmem do 1,3násobku minima by mohly na dítě pobírat 500 korun, s příjmem mezi 1,3 a dvojnásobkem minima pak 1 500 korun a u příjmu mezi dvojnásobkem a čtyřnásobkem minima by se podpora zase snižovala. Pracovní bonus u chudých s příjmem do 1,3násobku minima by měl činit dvě pětiny jejich výdělku, u ostatních by se postupně snižoval.
Část záměrů kritizuje Platforma pro sociální bydlení, která zastřešuje na 120 organizací, expertů na sociální problematiku a akademiků. Má výhrady k nutnosti před získáním pomoci nejdřív utratit úspory a rezervy, k podmínce práce či majetkovému testování. Šéfka platformy Barbora Bírová podotkla, že třeba auto potřebují i nízkopříjmové rodiny z odlehlejších regionů s horší dopravou. „Oproti avizovanému motivačnímu charakteru celé reformy zde spatřujeme spíše represivní prvky, které se opakovaně v sociální politice neosvědčily v tuzemsku ani v zahraničí,“ uvedla platforma. Vyzvala k přehodnocení některých záměrů.
Plány zástupci ministerstva představili nedávno už zástupcům měst a obcí v Ústeckém kraji. Někteří z nich označili změny za revoluční, ocenili zásluhovost dávek.
O revizi dávek se mluvilo v minulých letech opakovaně. Zmiňovalo se hlavně jejich zneužívání. Experti odmítali názor, že se pomoc od státu masivně zneužívá. Varovali před represemi a snižováním dostupnosti pomoci.