Na jedné ulici v Drážďanech, která se od roku 1700 téměř nezměnila, se v malém zákoutí nachází nejkrásnější obchod s mléčnými výrobky na světě. V roce 1997 byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.
Tento obchůdek se jmenuje Pfunds Molkerei.
Jeho krása prošla peklem – přežila dvě světové války, sovětskou okupaci, uzavření a byla téměř zničena. Ale přežila. A má co vyprávět.
Ještě dnes se vám při vstupu dovnitř budou podlamovat kolena. Pfunds Molkerei je nejznámější svými kvalitními mléčnými výrobky, ale také svým interiérem. Nádherně vyzdobený barevnými obklady stěn a stropů v novorenesančním stylu, které vytvořila firma Villeroy & Boch.
Keramiku zdobí andělíčci, hrající si děti, klasické girlandy a věnce, lesní zvířátka jako veverky a motýli a příznačně pro obchod s mléčnými výrobky také krávy. Vše doplňuje vhodný nádherný pult s mosazným a kachlovým obložením.
Můžete zde ochutnat vynikající sýry, dát si chutnou zmrzlinu nebo sklenici zdravého čerstvého mléka. Prodejna má nespočet dalších výrobků, jako je poblíž specializovaný obchod s klobásami, polévkami a vydatnou, peprnou německou hořčicí.
Kromě své krásy má však tento zdobný obchod i poutavou historii.
Je skutečným důkazem podnikatelského ducha zakladatelů, rodiny Pfundů, kteří jej založili v roce 1880 v době industrializace Drážďan.
Města se rozrůstala a zakladatel Paul Pfund zjistil, že se nedodržují ani ta nejjednodušší hygienická pravidla. Mléko přicházelo znečištěné, zkyslé nebo dokonce rozbředlé.
Aby zlepšil život drážďanských obyvatel, založil mlékárenské sanatorium, které poskytovalo kvalitní mléko. A společnost vzkvétala. Rozšířila se otevřením hlavní prodejny v Bautznerově ulici na vnějším Novém Městě, kde se nachází dodnes.
Paul Pfund, vzděláním ekonom, byl v té době farmářem, a jeho bratr Friedrich Pfund, slavný herec, se společně postarali o zvýšení prestiže podniku.
Podnik rozšířil svou působnost, zhušťoval distribuční sítě, a díky tomu diverzifikoval sortiment výrobků. Pořídil lis na máslo a separátor mléka. Výroba kondenzovaného mléka znamenala začátek úspěchu společnosti Pfunds v zahraničí.
Zpočátku se podávalo jen 500 litrů denně, do roku 1895 se množství zvýšilo na 40 000 litrů.
Aby se podnik nemusel spoléhat na jiná řemesla, chovali vlastní dobytek. Zřídili si vlastní továrnu na lepenkové krabice, tiskárnu, lakovnu, krejčovství a prádelnu na uniformy zaměstnanců.
Společnost se stala průkopníkem v péči o své zaměstnance. Zavedla vlastní zdravotní a mateřské pojištění a dotace pro zaměstnance. Zajistili, aby zaměstnancům, kteří odpracovali 25 let a odešli do důchodu v 65 letech, byly vypláceny doživotní dávky.
V budoucnu však čekalo město Drážďany neštěstí. Zejména druhá světová válka je téměř srovnala se zemí. Největším překvapením bylo, že Pfunds Molkerei přežila letecké bombardování a peklo v únoru 1945.
Hlavní prodejna s novorenesančními keramickými dlaždicemi zůstala nějakým zázrakem „nedotčená“, píše obchod na svých webových stránkách.
V poválečném období, kdy se východní Německo dostalo do sovětských rukou, čelila společnost Pfunds Molkerei tyranskému komunistickému vojenskému režimu, který hrozil konfiskací podniku státem.
Majitelé obchodu se nějakou dobu bránili režimu, dokud nebyl v roce 1972 vyvlastněn a v roce 1978 uzavřen. Ty krásné, klasické dlaždice se k socialistické estetice příliš nehodily.
Nedostatečná údržba vedla k demolici velké části podniku. Pohledná prodejní místnost s mytickými bytostmi, anděly a výzdobou však zůstala zachována.
Majitelé se obrátili na Ústav památkové péče, díky čemuž byl na obchod vydán památkový příkaz, který jej ochránil.
S pádem Sovětského svazu se v roce 1990 dědicové podniku stali opět jeho vlastníky. Přestože se museli vzdát vedení ve prospěch drážďanského podnikatele, společnost Pfunds Molkerei funguje i po téměř 150 letech.
Kupodivu bylo třeba obnovit pouze 5 % dlaždic. Zbylé jsou původní. Společnost Villeroy & Boch, která stále působí, dodala nové obklady, které ladí s původním dekorem.
Mlékárenský podnik, který kdysi provozoval rozsáhlý řetězec a výrobní zařízení, nyní uzavírá smlouvy s regionálními zemědělskými podniky.
Přesto můžete vstoupit dovnitř a obdivovat barevné dlaždice, zdobené půvabnými renesančními vzory, a popíjet sklenici zdravého čerstvého mléka.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
