Dne 17. listopadu 2023, symbolicky v 17 hodin, začal před Úřadem vlády ČR držet hladovku ředitel knihovny Libri prohibiti a signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, a to za odstoupení ministra Mariána Jurečky. Dne 18. listopadu 2023 se k němu připojil další signatář Charty 77 a zakládající člen Spolku Šalamoun, John Bok.
Oba ctihodní staříci sice nedosáhli odstoupení ministra Jurečky, ale vláda České republiky ustoupila a na svém sobotním dálkovém zasedání dne 25. listopadu 2023 a následném hlasováním rozhodla, že ruší usnesení, kterým se přihlásila k odkazu Charty 77. Tím byla splněna podmínka hladovějících disidentů, kteří po doručení usnesení vlády ČR dne 26. listopadu 2023 hladovku před Úřadem vlády ČR ukončili.
V posledním adventním týdnu, pravděpodobně jako vánoční dárek, obdrželi oba ctihodní staříci příkaz Úřadu městské části Prahy 1, odboru dopravy, že se:
„uznávají vinnými, že úmyslně a s vědomím, že poruší ustanovení § 25 odst. 1) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tak, že ode dne 19.11.2023 do 21.11.2023 bez souhlasu silničního správního úřadu v Městské části Praha 1, na komunikaci-chodníku p.č. 1024 k.ú. Malá Strana před objektem Úřadu vlády České republiky v Praze 1, nábřeží Eduarda Beneše 128/4, společně s Jiřím Gruntorádem, postavili stanový přístřešek jako ochranu před nepřízní počasí. Velikost neoprávněného záboru 4 m2.“
V případě Jiřího Gruntoráda a Johna Boka se jedná o zcela nepravdivý výrok, protože ani jeden z nich nic nepostavil. Je objektivní pravdou, že stan přinesl nejmenovaný bývalý člen vlády ČR, ale faktické postavení provedly osoby zcela jiné než obvinění.
Dle našeho názoru tvrzeným jednáním Jiřího Gruntoráda a Johna Boka („nezákonným postavením stanu“), kterého se navíc nedopustili oni, ale někdo úplně jiný…, totiž nebyl nijak ohrožen zájem společnosti, přesněji řečeno nejedná se o „společensky škodlivý“ protiprávní čin (podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb.) a proto nedošlo k naplnění materiální stránky přestupku. Správní orgán totiž zvolil ryze mechanický a arbitrární postup, aniž by jakkoliv zvážil míru škodlivosti jednání a jeho následků, blížící se limitně nule. Pánové John Bok a Jiří Gruntorád totiž před Úřadem vlády ČR vykonávali ústavně zaručené právo na svobodu projevu a svobodu shromažďovací.
Správní orgán ve svém příkazu konstatuje, že „Z místa byla pořízena fotodokumentace v počtu -8- foto na sedmi listech a jsou součástí spisového materiálu. Z pořízených úředních záznamů je zřejmé, že oba protestující na místě spolupracovali s bezpečnostními složkami v místě.“ Je nutno konstatovat, že pořízené fotografie skutečně dokumentují přístřešky před nepřízní počasí, ale zcela chybí dokumentace obsažená ve výroku, že „postavili.“ Takový důkaz spisový materiál této věci vůbec neobsahuje.
Za bezmála 30 let činnosti Spolku Šalamoun, kterého je John Bok ctihodným předsedou, jsme svědky, že i soudy v trestních věcech běžně, tak jako v tomto případě správní orgán, argumentují „důkazem“, který se ve spisu dané věci vůbec nenachází.
Vrcholem absurdity je i trest, kdy správní orgán konstatuje: „Jelikož není pochybnosti o tom, že se John BOK dopustil přestupku, ale vzhledem ke způsobu spáchání a zejména s jeho vstřícným přístupem a poklidným průběhem, se rozhodl správní orgán bez dalšího řízení vydat tento příkaz o napomenutí, a to v souladu s ust. § 150 odst. 1, zák. č. 500/2004 Sb. správní řád.“
