ČTK

2. 1. 2024

Změnami dvou vyhlášek se ode dneška mění systém hlášení a léčby některých nemocí. Díky změně vyhlášky o podmínkách předcházení vzniku infekčních nemocí nebudou muset být izolovaní v nemocnici všichni pacienti s tuberkulózou nebo žloutenkou, budou se moci léčit i doma. Naopak o 25 nemocí více budou muset lékaři podle vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti hlásit do centrálních systémů.

Součástí vyhlášky je seznam nakažlivých nemocí, u kterých má pacient ze zákona povinnost podrobit se léčbě. Do něj přibývají od letošního roku například mpox, dříve označované jako opičí neštovice nebo černý kašel. Zatímco mpox lékaři letos nezaznamenali, černého kašel výrazně přibylo, hlavně u neočkovaných dětí.

V aktualizovaném seznamu infekčních nemocí, který je přílohou vyhlášky, je 15 nemocí, kde je izolace na infekčním oddělení povinná, a dalších 14, kde se může nařídit i domácí izolace. Nově by tak nemusela být nutná například u tuberkulózy, žloutenky, spalniček, úplavice nebo syfilidy. Rozhodnutí bude na zvážení lékaře, který bude pacienta i doma kontrolovat, a krajské hygienické stanice.

„Touto změnou dochází k zohlednění připomínek odborných lékařských společností a zefektivnění využití lůžek na infekčních a dermatovenerologických odděleních a odděleních tuberkulózy,“ sdělil ke změně vyhlášky ČTK již dříve mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Zároveň bude mít podle něj možnost trávit izolaci doma pozitivní psychické dopady na nemocné, zejména na děti.

Například s tuberkulózou je každý rok v ČR hospitalizovaných asi 400 lidí, z nich stovka se léčí ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Pacientů, kterým lékaři umožní léčit se doma, ale podle přednostky tamní plicní kliniky Martiny Koziar Vašákové nebude mnoho.

„Režim domácí léčby se bude týkat výhradně těch pacientů, kteří mají domov a zázemí a jsou schopni spolupráce při dodržování léčebného režimu. Tedy jsou sami dobrovolně doma izolováni a užívají léky s distanční kontrolou, například přes mobilní aplikace,“ sdělila ČTK.

Vyhláška také mění způsob hlášení infekčních chorob do registrů, nově bude povinně rychlejší a elektronické. Z povinně hlášených nemocí bylo letos nejvíc covidu-19 (125 000), planých neštovic (36 898) a kampylobakterióz, což jsou průjmová onemocnění přenášení potravinami (12 709). Výrazně přibylo případů svrabu (8399) a spály (6281), kde je nárůst téměř desetinásobný. Objevilo se také šest případů záškrtu, v roce 2022 jich bylo pět, v předcházejících letech se nevyskytovaly vůbec.

Související témata

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.