Aktualizováno 2. 1. 2024 v 15:20 o sdělení kanceláře prezidenta
Ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel kladl důraz na přijetí eura. Ekonomové se však vesměs shodují na tom, že jde o věc politickou, která nás připraví o vlastní suverénní nástroje, což si nejspíše vyžádá svou „daň“.
„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku [přijetí eura] dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ sdělil prezident, když komentoval závazky České republiky vůči EU a NATO.
Kromě naznačené politické roviny blíže výhody či nevýhody nespecifikoval. Deník Epoch Times oslovil kancelář prezidenta s žádostí o detailnější komentář, která reagovala sdělením, že prezident „nebude svůj projev komentovat nad rámec toho, co v něm zaznělo“.
Po projevu reagoval na přijetí eura na svém profilu X Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank: „S eurem se zřejmě nebezpečně zvýší zadlužení Česka a zhorší jeho rating. Slovensko je v tomto ohledu varováním. Rating mu míří po přijetí eura dolů, stejně jako většině zemí eurozóny. Těm zemím EU, které zůstávají mimo eurozónu, se naopak rating zpravidla zlepšuje. Zdravější veřejné finance bude mít Česko dle dosavadních dat spíše s korunou než s eurem.“
Před necelými dvěma měsíci se v Senátu PČR pořádal kulatý stůl k petici „Za zachování české koruny“, na kterém výhody a nevýhody diskutovala řada ekonomů.
Mediálně známá ekonomka Markéta Šichtařová tehdy varovala, že „mnoha zastáncům přijetí eura se podařilo z eura vytvořit symbol – symbol emotivní – ale, ve skutečnost je euro technický nástroj, který má konkrétní makroekonomické konsekvence“.
Upozornila, že s přijetím eura se vzdáme naší suverénní monetární politiky a budeme podléhat rozhodování Evropské centrální banky, které dle jejího pozorování není dostatečně adaptivní.
Další nebezpečí ilustrovala na zvýšeném zadlužení se Řecka a Itálie po přijetí eura. Tento jev dle ní nastal kvůli tomu, že již tak vysoce zadluženým státům se po zavedení eura „zlevnil“ úrok a bylo pro ně „levné“ se zadlužit ještě více.
Zástupci Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze na kulatém stole měli vůči přijetí eura negativní postoj. Jedním z hlavních argumentů je ztráta vlastních národních nástrojů k vyhlazování průběhu hospodářského cyklu.
Milan Bednář upozornil na několik úskalí měnové unie (přijetí eura). Dle jeho zjištění dopad společné měny je na mezinárodní obchod sporný a často nadhodnocený, protože hlavní roli v této souvislosti hrají jiné faktory. Dále pak přijetí eura může vést k vyšší inflaci; Česká národní banka „šije na míru“ měnovou politiku naší zemi, což Evropská centrální banka (ECB) nikdy nemůže a ECB má také pomalejší reakce. Společná měna a měnová politika ECB dle něj vedou k přehřívání řady ekonomik, vyšší inflaci, vyššímu zadlužování, ekonomicko-politickým sporům a dohadům a k nestabilitě celé eurozóny (v současném složení), což jsou faktory, které růst HDP spíše poškozují.
Vrchní ředitel sekce Strategie a hospodářské politiky na ministerstvu financí David Průšvic sdělil na půdě Senátu, že ministerstvo spolu s ČNB dlouhodobě připravují vládě k otázce eura podklady. Dle něj letos splní ČR všechna potřebná kritéria.
Zmínil pozitiva přijetí eura v podobě úspory transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika. Připustil však, že ČR by po přijetí přišla o nástroje vlastní měnové politiky pro ovlivňování cenové stability. Po zhodnocení mnoha dalších faktorů a překážek sdělil, že spolu s ČNB se domnívají, že nyní není vhodná situace ke vstupu ČR do měnové unie a vládě ČR zatím tento krok nedoporučují, alespoň „do doby, než se podaří tyto překážky odstranit“.
K obdobným závěrům jako ministerstvo financí a ČNB došlo v dopise zaslaném kulatému stolu i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zdráhavý postoj vyjádřil pro ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil: „Případné přijetí eura je bytostně politickou záležitostí, a je tudíž naprosto v pořádku, že vrcholný politik vysloví svůj názor. Evropská měna zajisté představuje určitý mezinárodně-politický symbol, což ji může v něčích očích činit atraktivní. Její ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný.“
ČTK také informovala, že dle analytika XTB Štěpána Hájka přijetí eura způsobí krátkodobě ekonomickou bolest, ale dlouhodobě může přinést jisté výhody. Prostředí se bude muset změnit, ale aktuálně by přijetí eura mohlo přinést spíše negativa. Například boj s inflací je schopna provádět efektivněji ČNB. Důraz by měl být tedy kladen na dopady ekonomické, nikoliv na závazky politické.
Přijetí eura plně podpořil po prezidentově projevu místopředseda představenstva investiční společnosti Atris Tomáš Jícha: „Přiznejme si, že čím dál větší část české ekonomiky je již přímo navázána na euro. Například bankovní financování na bázi eura je již zcela běžné. V oboru nemovitostí je obvyklé, že nájemné je navázáno na euro. O zjednodušení pro dovozce a exportéry není třeba mluvit.“
Proti přijetí eura se dlouhodobě staví strana Svobodní, jejíž zástupci iniciovali také zmíněnou petici za zachování české koruny. Nedávno se proti přijetí vyhradilo i hnutí Přísaha. Na prezidentův projev její předseda reagoval slovy: „Absolutně šílené. ‚Neptejte se, nehledejte, vláda je dobrá a musíme mít euro‘.“
