ČTK

7. 2. 2024

Palestinské hnutí Hamás ve své odpovědi na zprostředkovaný návrh dohody o propuštění zadržovaných rukojmích navrhuje plán dlouhodobého klidu zbraní. Příměří by trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odkazem na protinávrh Hamásu, do nějž měla možnost nahlédnout.

Podle tohoto návrhu by každá fáze příměří měla trvat 45 dní, během nichž by Hamás výměnou za palestinské vězně postupně propustil zbývající izraelské rukojmí, které zadržuje od 7. října. Současně by byla zahájena obnova Pásma Gazy, izraelská armáda by se z okupovaného území zcela stáhla a Hamás by Izraeli předal také těla a pozůstatky mrtvých rukojmích.

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterý večer oznámila, že katarští zprostředkovatelé odpověď Hamásu předali izraelské tajné službě Mossad. Obsah dokumentu podle úřadu nyní důkladně prostudují izraelští vyjednavači.

Do Izraele v noci na dnešek přicestoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který bude o návrhu jednat s Netanjahuem i představiteli armády. Blinken se už předtím během své cesty po Blízkém východě setkal s vedoucími představiteli Kataru a Egypta. Tyto země se spolu se Spojenými státy snaží zprostředkovat dosud nejvážnější diplomatický pokus o dosažení déletrvajícího příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem, kterou toto radikální islamistické hnutí rozpoutalo svým říjnovým teroristickým útokem na Izrael.

Podle dokumentu, který viděla agentura Reuters, by Hamás během první fáze příměří Izraeli vydal všechny zadržované ženy, chlapce mladší 19 let a starší a nemocné osoby výměnou za propuštění palestinských žen a dětí z izraelských věznic. V tomto stadiu má být také umožněna rekonstrukce nemocnic a uprchlických táborů v Pásmu Gazy a izraelští vojáci mají podle Hamásu opustit hustě obydlené oblasti.

Druhá fáze má být zahájena až poté, co obě strany uzavřou „nepřímá jednání o požadavcích potřebných k ukončení vzájemných vojenských operací a návratu k úplnému klidu“. Během druhé fáze by Hamás propustil zbývající rukojmí výměnou za určitý počet palestinských vězňů a „stažení izraelských sil za hranice všech oblastí Pásma Gazy“.

Ve třetí etapě by pak Izraeli předal těla mrtvých rukojmích. Současně očekává, že do vypršení poslední fáze klidu zbraní obě strany dosáhnou dohody o ukončení války. Během příměří se mají také podstatně zvýšit dodávky potravinové a jiné humanitární pomoci civilním obyvatelům Gazy, kteří trpí hladem a chronickým nedostatkem základních potřeb.

V dodatku ke svému návrhu Hamás uvedl, že si přeje propuštění 1500 palestinských vězňů. Z nich třetinu chce vybrat ze seznamu odsouzených, jimž Izrael vyměřily doživotní tresty.

Zdroj agentury Reuters blízký vyjednávání upozornil, že protinávrh Hamásu nevyžaduje záruku trvalého příměří hned zpočátku, ale že konec války bude muset být dohodnut během ještě před vydáním posledních rukojmích.

Netanjahu ovšem opakovaně prohlašuje, že izraelská armáda se z Pásma Gazy nestáhne, dokud nedosáhne „úplného vítězství“ a tří hlavních vytyčených cílů v této válce: zničení Hamásu v Pásmu Gazy, osvobození všech rukojmích a jistoty, že toto území už nikdy nebude pro Izrael představovat hrozbu.

Hamás vládne v Pásmu Gazy od násilného převzetí moci v roce 2007 a Spojené státy a Evropská unie jej označují za teroristickou organizaci. Loni 7. října vedl brutální vpád na území jižního Izraele, během nějž radikálové povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 253 vzali jako rukojmí. Izraelská vojenská odveta si podle úřadů ovládaných Hamásem za čtyři měsíce bojů vyžádala životy nejméně 27.585 Palestinců. Tyto údaje ovšem nelze ověřit a zahrnují také nespecifikovaný počet zabitých bojovníků Hamásu a jiných ozbrojených skupin.

Související témata

Přečtěte si také

Kvůli sněhové kalamitě varuje policie řidiče, aby nenajížděli na D1 na Vysočině

Dálnice D1 na Vysočině je dnes ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná, problémy v dopravě jsou i na jiných silnicích v kraji.

Pavel obdržel nominaci Červeného na ministra, plánuje s ním osobní setkání

Prezident Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra životního prostředí.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Přes 170.000 studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19

Více než 170.000 bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

Číňané z pevninské Číny zasílají přání k lunárnímu Novému roku zakladateli Falun Gongu

S příchodem lunárního Nového roku 29. ledna zaslali lidé z Číny i ze zahraničí svá přání panu Li Hongzhimu, zakladateli duchovní praxe Falun Gong.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?