Aktualizace článku ve 13:25.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš dnes u pražského městského soudu zopakoval, že důvodem vyčlenění Čapího hnízda z holdingu Agrofert byla realizace projektu jako rodinného podniku. Ve stručném vyjádření připomněl, že padesátimilionovou dotaci, kvůli které spolu se svou někdejší poradkyni Janou Nagyovou čelí stíhání, společnost později vrátila. Stejnou částku také věnoval na charitu, řekl. Obžalobu z pomoci k dotačnímu podvodu označil za účelovou. Soud dnes vyslechl svědka a dva znalce, následně ukončil dokazování. Odpoledne zazní závěrečné řeči. Hlavní líčení je nařízené i na čtvrtek, není vyloučeno, že by soud mohl vynést rozsudek.
Městský soud se dnes začal případem zabývat podruhé, původní osvobozující rozsudek zrušil odvolací soud. Státní zástupce tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.
Babiš dnes soudu řekl, že na své předchozí výpovědi, kterou učinil na podzim 2022, trvá. Zopakoval, že projekt Čapí hnízdo byl vždy zamýšlen jako rodinný podnik. V rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který původní rozsudek zrušil, zaznamenal pochybnosti o důvodu převodu akcií. Vrchní soud také zkritizoval kvůli přístupu k nemoci jeho dcery Adriany Bobekové. Soud podle něj její onemocnění stigmatizuje.
Krátce před trestním senátem vypovídala i Nagyová, která je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Uvedla, že ve své dřívější výpovědi řekla vše, na co si ve vztahu k projednávané věci vzpomněla.
Před soudem dnes vypovídal jako svědek Tomáš Kohoutek, bývalý člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, která patřila do koncernu Agrofert a prodala Babišově rodině akcie společnosti. Přeměna společnosti na akciovou s akciemi na majitele podle něj s prodejem firmy nesouvisela, uvedl, že změnou se zvýšila využitelnost firmy. Společnost podle něj byla historicky nepotřebná a od roku 2000 nevyvíjela činnost. Nevzpomněl si, kdo změnu formy společnosti navrhl.
Podle znalce Jaroslava Šantrůčka, který zpracoval posudek pro obhajobu, Farma Čapí hnízdo odpovídala malému projektu podle podmínek pro získání dotace. Ke konci roku 2008 měla hodnotu asi 1,2 milionu eur, hodnota obratu činila 80 000 eur a zaměstnávala jednoho člověka. Společnost tak podle něj spadala do kategorie mikropodniku.
Další znalec Vítězslav Hálek uvedl, že Farma Čapí hnízdo nebyla ekonomicky schopna projekt realizovat bez vztahů s Agrofertem. Projekt byl podle něj neživotaschopný. Čapí hnízdo podle něj pro získání dotace pro malé a střední podniky nesplňovalo podmínku nezávislosti, protože bylo s Agrofertem mimo jiné ekonomicky propojené. Vyjadřoval se také k problematice relevantních trhů. Babiš v reakci uvedl, že Hálkovy posudky jsou účelové, dělá podle něj „posudky na objednávku“. Zmínil jeho údajná pochybení v jiných případech. Nagyová uvedla, že Hálek hodnotí problematiku z pohledu roku 2019, v roce 2008 ale byla situace jiná.
Městský soud před více než rokem nepravomocně rozhodl, že se neprokázalo, že by Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Důvodem vyčlenění podle něj byly spíše rodinné vztahy. Rozsudek ale loni v září zrušil odvolací Vrchní soud v Praze, verdikt měl podle něj vady. Kromě dalšího nařídil, aby se městský soud důsledněji zabýval tím, jakou měl zamýšlený projekt ekonomickou perspektivu.
