Dnes je Popeleční středa. V lidové tradici skončil čas masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, letos vychází na 31. března. Kněží na Popeleční středu udělují věřícím takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je vyjádřením kajícnosti, symbolickým vyznáním viny a hříchu a vůle vnitřně se očistit.
Do čtyřicetidenního půstu se nezapočítají čtyři neděle, které se nepovažují za postní dny. Jedinými dny přísného postu jsou v katolické církvi Popeleční středa a Velký pátek. Během nadcházejících příprav na největší křesťanské svátky připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista by se křesťané měli dočasně vzdát věcí nebo činností, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život. Mohou omezit nejen jídlo, ale třeba kouření, alkohol, kávu, sladkosti, zábavu, televizi, sledování internetu a sociálních sítí nebo jiné věci, jež nejsou pro život nezbytně nutné.
Nejen věřící se mohou také připojit ke starobylé tradici – postní almužně. Ušetřené peníze za odřeknuté požitky mohou věnovat do papírových postních kasiček, které lze vyzvednout ve farnostech. Získaný obnos rozdělí farnosti ve spolupráci s místními charitami lidem v těžké životní situaci – chudým, nemocným a handicapovaným, lidem bez domova nebo rodinám s dětmi v nouzi.
Na Popeleční středu žehná kněz při bohoslužbě popel, symbol smrti a nicotnosti bytí, připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při Květné neděli. Poté uděluje věřícím popelec – každého označí popelem na čele a řekne přitom: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“ nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“. Popelec se uděluje v tento den od konce 11.století. Mše s udílením popelce se dnes konají po celém Česku. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě ji večer bude sloužit arcibiskup Jan Graubner.
