Náklady dramaticky stoupají, zatímco výkupní ceny jsou na historických minimech. Omezující pravidla z Bruselu, stohy papírování a levné dovozy ze zemí, kde zelené předpisy neřeší. Tak by se daly shrnout hlavní důvody nespokojenosti evropských farmářů.
Ve čtvrtek 22. února protestovali proti nefunkční politice EU zemědělci z deseti členských zemí. Symbolicky se potkali na hranicích, aby vyjádřili svou frustraci a obavu o živobytí. Po celé České republice vyjelo na protest asi 3 000 zemědělských strojů, uvedla Agrární komora, které organizaci protestů zajišťovala.
Na hranice v jihomoravském Hodoníně přijeli zástupci agrárníků z Česka, Slovenska a Maďarska, aby vyjádřili svou frustraci a odhodlání postavit se za svou budoucnost. Na tiskové konferenci promluvili představitelé hlavních agrárnických organizací v jednotlivých zemích.
Na místě jsme oslovili i některé z účastníků poklidného protestu. Miloš Cvan a Martin Pavka z družstva Zemědělská a. s. Čejkovice se svěřili, že jim vadí dovozy z Ukrajiny. „Ukrajina sem dováží obilí nesplňující podmínky, které my musíme v EU dodržovat,“ řekl Pavka.
Jejich podnik, který obhospodařuje 3 000 hektarů půdy, teď žije z živočišné výroby, protože ta rostlinná jim kvůli nízkým výkupním cenám a sníženým dotacím nepřináší dostatečné příjmy. „Je to pro nás skoro likvidační. Nemít krávy, tak nemáme ani na výplaty,“ líčí Slán a dodává, že hřebíkem do rakve rostlinné výroby bude, jestli vláda zavede spotřební daň na tichá vína. V Čejkovicích pěstují révu na 200 hektarech.
Oba dva zemědělci jsou v podniku nejmladší, zbývající zaměstnanci jsou před důchodem. Mladí se do zemědělství nehrnou, odrazují je nízké platy. „Aby to člověk mohl dělat, ta práce ho musí bavit, musí mít lásku k přírodě. Ale kdyby chtěl založit rodinu, hypotéku, tak s tímto platem to vůbec nejde zvládnout,“ líčí Slán.
Soukromý rolník Josef Zima z Hodonínska vypráví, že dnešní situace je pro sedláky neúnosná. Sám je v oboru 45 let, vystudoval zemědělství na vysoké škole a hospodaří na 500 hektarech. „Pamatuju doby, kde se zemědělství věnovalo půl dědiny. Dělala se živočišná výroby, dělaly se sady, vinice, zelenina. Dneska děláme už jen tu nejjednodušší zemědělskou výrobu, a přesto nejsme schopni na ní prosperovat a vydělávat,“ stěžuje si farmář.
Podle něj vnímá národ rolníky jako ničitele životního prostředí a tím, že tvoří jen 1,5 procenta populace, nemají takovou sílu. „Ale budeme to zkoušet. Myslím si, že to není poslední akce. Za jednou se to nevyřeší,“ domnívá se Zima.
Slovenský zemědělec Tomáš Krč z nedalekého družstva Koválov, které obhospodařuje 1 200 hektarů, přijel na hranice, aby podpořil ostatní evropské zemědělce a „abychom zmírnili byrokracii“. Říká, že v současnosti je objem papírování takový, že „pomalu aby jeden pracoval na poli a druhý seděl v kanceláři“.
Podle něj evropská pravidla mohl nastavovat jen někdo bez reálné zkušenosti z výroby. „Vypadá to, jako by to vymýšleli lidí, kteří nikdy nebyli v poli, a ti nám vyprávějí, co máme dělat,“ domnívá se slovenský traktorista.
Za 15 let, co se Krč pohybuje v sektoru, ještě takový protest nezažil. Společná demonstrace na hranicích pro něj byla velmi povzbuzující. „Je to paráda v tom, že když dneska vidíte na internetu, jak se k tomu postavili Němci, Francouzi, připojili se k tomu Bulhaři, Rumuni, Lotyšsko a připojuje se celá Evropa, aby si v Bruselu nějací úředníci nepovídali něco, co musí celá Evropa dodržovat.“
