Vědci zjistili, jak některé z největších velryb v oceánu vytvářejí složité písně, uvedl server BBC News s odkazem na studii zveřejněnou ve vědeckém časopise Nature. Keporkaci a další velryby mají vyvinuté specializované hlasivky, které jim umožňují vydávat charakteristické zvuky pod vodou. Vědci přišli rovněž na to, že hluk tvořený lidmi je pro tato zvířata rušivý a brání jim v komunikaci.
„Zvuk je pro jejich přežití naprosto klíčový. Je to jediný způsob, jak se mohou v oceánu najít a pářit,“ vysvětlil vedoucí studie Coen Elemans. „Velryby patří mezi největší zvířata, jsou chytré a také velmi společenské,“ dodal. Elemans s kolegy provedl pokusy s použitím hrtanů, které byly vyjmuty ze tří mrtvých těl uvázlých velryb. Přes hrtany následně vháněli vzduch, aby vytvořili zvuk.
Zatímco lidské hlasy vznikají vibracemi, které se tvoří při průchodu vzduchu přes hlasivky, u kosticovců, podřádu kytovců, má hlasový aparát velkou strukturu ve tvaru písmene U s tukovým polštářem v horní části hrtanu. Tato anatomie jim umožňuje zpívat díky recyklaci vzduchu a zabraňuje vdechování vody.
Výzkumníci vytvořili počítačové modely zvuků a ukázali, že velrybí zpěv je omezený na úzkou frekvenci, která se překrývá s hlukem produkovaným loděmi. „Nemohou se rozhodnout, že budou zpívat výš, aby se vyhnuly hluku, který v oceánu vydáváme my,“ vysvětlil Elemans. Jeho studie ukázala, jak hluk vytvořený lidmi může velrybám v oceánu bránit v komunikaci na velké vzdálenosti. Tyto poznatky by mohly být zásadní pro ochranu kytovců.
„Produkce a příjem zvuku je pro mořské savce nejdůležitějším smyslem, takže každá studie, která objasní, jak zvuky vydávají, má potenciál posunout obor kupředu,“ řekla odbornice na komunikaci velryb Kate Staffordová z univerzity v americkém Oregonu. Dodala, že schopnost savců vydávat tak složité hlasové signály je pozoruhodná, a zdůraznila, jak výjimečná tato zvířata jsou.
